Evangelium podle Lukáše
15 Všichni výběrčí daní a hříšníci přicházeli k Ježíšovi, aby mu naslouchali.+ 2 Farizeové a znalci Zákona ale pohoršeně říkali: „Tento muž přijímá hříšníky a jí s nimi.“ 3 A tak jim vyprávěl toto podobenství: 4 „Kdyby měl někdo z vás 100 ovcí a jedna z nich by se mu ztratila, copak by nenechal těch 99 v pustině a nešel by hledat tu ztracenou, dokud by ji nenašel?+ 5 A když ji najde, dá si ji na ramena a raduje se. 6 Po příchodu domů svolá své přátele a sousedy a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ztracenou ovci.‘+ 7 Říkám vám, že stejně tak bude v nebi větší radost z jednoho hříšníka, který činí pokání,+ než z 99 těch, kdo jednají správně a nepotřebují činit pokání.
8 Nebo kdyby nějaká žena měla deset drachem* a jednu z nich by ztratila, copak by nerozsvítila lampu, nezametla dům a pečlivě nehledala, dokud by ji nenašla? 9 A když ji najde, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, protože jsem našla drachmu,* kterou jsem ztratila.‘ 10 Říkám vám, že stejně tak mají Boží andělé radost z jednoho hříšníka, který činí pokání.“+
11 Pak řekl: „Nějaký člověk měl dva syny. 12 Ten mladší řekl svému otci: ‚Otče, dej mi tu část majetku, která mi má připadnout.‘ A tak svůj majetek rozdělil mezi své syny. 13 Za několik dnů vzal mladší syn všechny svoje věci a odcestoval do daleké země. Tam svůj majetek promrhal tím, že žil rozmařile.* 14 Když všechno utratil, v celé té zemi nastal velký hlad a on začal trpět nouzí. 15 Šel tedy a uchytil se u jednoho občana té země a ten ho poslal na svá pole pást prasata.+ 16 A toužil se nasytit lusky rohovníku, které žrala prasata, ale nikdo mu nic nedal.
17 Když se vzpamatoval, řekl: ‚Kolik otcových nádeníků má chleba víc než dost, a já tady umírám hlady! 18 Vstanu, vydám se za svým otcem a řeknu mu: „Otče, zhřešil jsem proti nebi a proti tobě. 19 Už si nezasloužím nazývat se tvým synem. Udělej mě jedním ze svých nádeníků.“‘ 20 Vstal tedy a šel ke svému otci. Zatímco byl ještě daleko, otec ho zahlédl a bylo mu ho líto. Běžel, padl mu kolem krku a něžně ho políbil. 21 Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi a proti tobě.+ Už si nezasloužím nazývat se tvým synem.‘ 22 Ale otec řekl svým otrokům: ‚Rychle přineste ten nejlepší oděv, oblečte mu ho, navlékněte mu prsten a obujte mu sandály. 23 Přiveďte vykrmené tele a porazte ho. Jezme a oslavujme, 24 protože tento můj syn byl mrtvý, ale ožil,+ byl ztracený, ale našel se.‘ A začali slavit.
25 Jeho starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, zaslechl hudbu a tanec. 26 Zavolal si tedy jednoho ze sluhů a zeptal se ho, co se děje. 27 Ten mu odpověděl: ‚Přišel tvůj bratr. A tvůj otec porazil vykrmené tele, protože se mu vrátil živý a zdravý.‘ 28 Ale starší syn se rozzlobil a nechtěl jít dovnitř. Pak vyšel otec a začal ho přemlouvat. 29 Na to otci řekl: ‚Tolik let ti sloužím jako otrok a ani jednou se nestalo, že bych neposlechl tvůj příkaz. A přesto jsi mi ani jednou nedal kůzle, abych se potěšil s přáteli. 30 Ale sotva přišel tenhle tvůj syn, který promrhal* tvůj majetek s prostitutkami, porazil jsi pro něj vykrmené tele.‘ 31 Otec mu na to řekl: ‚Můj synu, ty jsi byl vždycky se mnou a všechno, co mám, je tvoje. 32 Ale prostě jsme museli slavit a radovat se, protože tvůj bratr byl mrtvý, ale ožil, byl ztracený, ale našel se.‘“