Hebrejcům

9 Předchozí smlouva měla předpisy pro posvátnou službu a měla také svaté místo,+ které bylo tady na zemi. 2 Bylo vytvořeno první oddělení stanu, kde byl svícen,+ stůl a chleby předložení,*+ a to se nazývá Svatá.+ 3 Za druhou oponou+ bylo oddělení stanu nazývané Nejsvětější,+ 4 se zlatou kadidelnicí+ a truhlou smlouvy,+ která byla celá potažená zlatem.+ Byl v ní zlatý džbán s manou,+ Áronova hůl, která vypučela,+ a tabulky+ smlouvy. 5 Nad truhlou byli nádherní* cherubíni, kteří zastiňovali slitovnici.*+ Teď ale není čas mluvit o tom podrobně.

6 Od doby, kdy to bylo takto zařízeno, kněží pravidelně vstupují do prvního oddělení stanu, aby plnili povinnosti spojené s posvátnou službou.+ 7 Do druhého oddělení ale vstupuje jednou za rok pouze velekněz,+ a to ne bez krve.+ Obětuje ji za sebe+ i za hříchy, kterých se z nevědomosti dopustil lid.+ 8 Svatý duch tak ukazuje, že dokud stál první stan, nebyla ještě zjevena cesta do svatého místa.+ 9 Tento stan je symbolem* pro dnešní dobu.+ V rámci tohoto uspořádání se předkládají dary a oběti,+ které ale nemůžou dokonale očistit svědomí toho, kdo vykonává posvátnou službu.+ 10 Týkají se jen jídel, nápojů a různých obřadních omývání.*+ Šlo o předpisy, které souvisely s tělem+ a které byly dány až do stanoveného času nápravy.

11 Když ale přišel Kristus jako velekněz dobrých věcí, které už teď nastaly, vstoupil do většího a dokonalejšího stanu, který nebyl udělaný rukama, tedy který nepatřil k věcem vytvořeným na zemi. 12 Do svatého místa vstoupil jednou provždy, a to ne s krví kozlů a mladých býků, ale se svou vlastní krví,+ a získal pro nás věčné osvobození.*+ 13 Pokud totiž krev kozlů a býků+ a popel z jalovice,* kterým jsou pokropeni ti, kdo jsou poskvrnění, posvěcují a očišťují tělo,+ 14 tím spíš krev Krista,+ který prostřednictvím věčného ducha předložil Bohu sám sebe jako oběť bez vady, očistí naše svědomí od mrtvých skutků,+ abychom mohli sloužit* živému Bohu.+

15 Proto je prostředníkem nové smlouvy,+ aby ti, kdo byli povoláni, dostali slib věčného dědictví.+ A to umožnila jeho smrt, prostřednictvím které byli vykoupeni+ z hříchů spáchaných pod předchozí smlouvou. 16 Vždyť kde je smlouva, tam musí dojít ke smrti lidského účastníka* smlouvy. 17 Smlouva totiž nabývá platnosti smrtí. Není platná, dokud lidský účastník smlouvy žije. 18 Proto ani předchozí smlouva nebyla uzavřena* bez krve. 19 Když Mojžíš oznámil celému lidu všechna přikázání Zákona, vzal krev mladých býků a kozlů spolu s vodou, červenou vlnou a yzopem, pokropil knihu* i celý lid 20 a řekl: „Toto je krev smlouvy, kterou vám Bůh přikázal dodržovat.“+ 21 Podobně pokropil krví i stan a všechny nádoby pro svatou službu.*+ 22 Podle Zákona se téměř všechno očišťuje krví+ a bez vylití krve není možné odpuštění.+

23 Proto bylo potřeba, aby se předobrazy+ nebeských věcí očišťovaly zvířecími oběťmi.+ Nebeské věci ale vyžadují mnohem lepší oběti. 24 Vždyť Kristus nevstoupil do svatého místa udělaného rukama,+ které je jen napodobeninou toho skutečného,+ ale do samotného nebe,+ aby se teď za nás objevil před Bohem.*+ 25 Nebylo to proto, aby sám sebe obětoval opakovaně, jako když velekněz každý rok vstupuje do svatého místa+ s krví, která není jeho vlastní. 26 Jinak by musel od založení světa trpět mnohokrát. Teď se ale objevil jednou provždy, v závěru systémů,* aby odstranil hřích tím, že obětoval sám sebe.+ 27 A stejně jako člověk umírá jen jednou a potom ho čeká soud, 28 i Kristus obětoval sám sebe jen jednou, aby na sebe vzal hříchy mnohých.+ Až se objeví podruhé, nebude to kvůli hříchu. Uvidí ho ti, kdo toužebně čekají na záchranu od něj.+