Izajáš

37 Když to král Ezekjáš uslyšel, roztrhl si oděv, oblékl se do pytloviny a šel do Jehovova domu.+ 2 Pak poslal správce paláce Eljakima, tajemníka Šebnu a starší kněze, oblečené do pytloviny, za prorokem Izajášem,+ synem Amoce. 3 Vyřídili mu: „Toto říká Ezekjáš: ‚Tento den je dnem tísně, pokárání* a hanby. Jsme jako žena, která má porodit dítě, ale nemá na to sílu.*+ 4 Snad Jehova, tvůj Bůh, uslyší slova rabšakeho, kterého poslal jeho pán, asyrský král, aby se vysmíval živému Bohu.+ Snad s ním Jehova, tvůj Bůh, zúčtuje za slova, která slyšel. Modli se+ tedy za ty, kdo přežili.‘“+

5 Když sluhové krále Ezekjáše přišli za Izajášem,+ 6 Izajáš jim řekl: „Vyřiďte svému pánovi: ‚Toto říká Jehova: „Neboj se+ kvůli slovům, která jsi slyšel a kterými mě sloužící asyrského krále+ uráželi. 7 Vnuknu mu myšlenku.* Dostane zprávu, vrátí se do své země+ a já způsobím, že tam padne mečem.“‘“+

8 Když se rabšake dozvěděl, že asyrský král od Lakiše odtáhl, vrátil se k němu. Asyrský král právě bojoval proti Libně.+ 9 Potom se doslechl, že proti němu vytáhl etiopský král Tirhak. Když se to dozvěděl, znovu vyslal k Ezekjášovi posly+ se slovy: 10 „Vyřiďte judskému králi Ezekjášovi: ‚Nenech se klamat svým Bohem, kterému důvěřuješ. Nevěř mu, když říká: „Jeruzalém nepadne do rukou asyrského krále.“+ 11 Sám jsi slyšel, co asyrští králové udělali všem těm zemím – všechny je zničili.*+ A ty si myslíš, že se zachráníš? 12 Dokázali bohové národů, které zničili moji předkové, zachránit své národy?+ Kde jsou Gozan, Charan,+ Recef a lid Edenu, který žil v Tel-assaru? 13 Kde je král Chamatu, král Arpadu a král měst Sefarvajim,+ Hena a Ivva?‘“

14 Ezekjáš vzal dopisy, které poslové přinesli, a přečetl je. Potom šel do Jehovova domu, rozprostřel je* před Jehovou+ 15 a začal se k Jehovovi modlit:+ 16 „Jehovo, Bože vojsk,+ Bože Izraele, který sedíš na trůnu nad* cherubíny, jen ty jsi pravý Bůh všech království na zemi. Ty jsi udělal nebesa i zemi. 17 Nakloň své ucho, Jehovo, a naslouchej!+ Otevři své oči, Jehovo, a podívej se!+ Naslouchej všemu, co Senacherib vzkázal – tomu, jak se vysmívá živému Bohu.+ 18 Jehovo, je pravda, že asyrští králové zpustošili všechny země+ i svou vlastní. 19 Jejich bohy hodili do ohně,+ protože to nebyli žádní bohové, ale dílo lidských rukou,+ dřevo a kámen. To proto je mohli zničit. 20 Ale ty Jehovo, náš Bože, nás vysvoboď z jeho rukou, aby všechna království na zemi poznala, že jen ty, Jehovo, jsi Bůh.“+

21 Izajáš, syn Amoce, pak Ezekjášovi vzkázal: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Protože ses ke mně modlil kvůli asyrskému králi Senacheribovi,+ 22 Jehova proti němu prohlašuje:

„Panenská sionská dcera tebou pohrdá, směje se ti.

Jeruzalémská dcera nad tebou potřásá hlavou.

23 Komu ses vysmíval+ a koho jsi urážel?

Byl to Svatý Izraele!+

24 Prostřednictvím svých sluhů ses vysmíval Jehovovi.+ Řekl jsi:

Pokácím jeho majestátní cedry, jeho nejlepší jalovce.

Vejdu na jeho nejvyšší místa, do jeho nejhlubších lesů.

25 Vykopu studny a budu pít vodu.

Svými chodidly vysuším řeky* Egypta.‘

Teď to uskutečním.+

Z opevněných měst uděláš hromady trosek.+

30 A to pro tebe* bude znamení: Letos budete jíst to, co vyroste samo,* druhý rok budete jíst to, co z toho vzejde, ale třetí rok budete sít a sklízet a budete sázet vinice a jíst jejich úrodu.+ 31 Ti z judského domu, kdo zůstanou naživu,+ zakoření a ponesou plody. 32 Vždyť z Jeruzaléma vyjdou ti, kdo zbyli, z hory Sion ti, kdo přežili.+ Horlivost Jehovy, Boha vojsk, to uskuteční.+

33 Jehova o asyrském králi říká:+

36 A Jehovův anděl vyšel a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů. Když lidé brzy ráno vstali, viděli všude samé mrtvoly.+ 37 Asyrský král Senacherib tedy odtáhl. Vrátil se do Ninive+ a zůstal tam.+ 38 A když se klaněl v domě* svého boha Nisroka, jeho synové Adrammelek a Šarecer ho zabili mečem+ a utekli do země Ararat.+ Po něm se stal králem jeho syn Esar-chaddon.+