PŘÍSLOVÍ

 2 Byla napsána proto, aby člověk získal* moudrost+ a přijal poučování,

aby porozuměl moudrým výrokům,

 3 aby přijal poučování,+ které vede k pochopení,

správnému jednání,+ spravedlnosti*+ a čestnosti,*

 4 aby se nezkušený naučil prozíravosti+

a aby mladý člověk získal poznání a schopnost přemýšlet.+

 5 Moudrý naslouchá a víc se naučí,+

ten, kdo je rozumný, přijímá dobré rady.*+

 6 Takový člověk porozumí přísloví a záhadnému výroku,*

slovům moudrých a jejich hádankám.+

 8 Můj synu, naslouchej poučování od svého otce+

a neodmítej rady* své matky.+

 9 Budou půvabným věncem na tvé hlavě+

a krásným náhrdelníkem na tvém krku.+

12 Pohltíme je zaživa, stejně jako pohlcuje hrob,*

spolkneme je celé jako ty, kdo sestupují do jámy.

13 Zmocníme se všeho jejich bohatství,

naplníme si domy kořistí.

Drž se* dál od jejich cesty,+

16 protože běží* páchat zlo,

spěchají prolévat krev.+

18 Proto čekají v úkrytu, aby prolili krev,

číhají, aby druhé připravili o život.

20 Pravá moudrost+ hlasitě volá na ulici,+

na náměstích pozvedá svůj hlas.+

21 Křičí na rohu rušných ulic,

u vchodů do městských bran říká:+

Potom na vás vyliji svého ducha,

oznámím vám svá slova.+

24 Volala jsem, ale vy jste nechtěli poslouchat,

vztahovala jsem ruku, ale nikdo nevěnoval pozornost.+

25 Odmítali jste všechny mé rady

a nedbali jste na mé kárání.

26 Proto se i já budu smát, až vás postihne neštěstí,

budu se posmívat, až přijde to, čeho se děsíte,+

27 až to, čeho se děsíte, přijde jako bouře

a vaše neštěstí se přižene jako vichřice,

až na vás dolehne tíseň a těžkosti.

28 Pak mě budou volat, ale já neodpovím,

budou mě usilovně hledat, ale nenajdou mě.+

29 Nenáviděli totiž poznání+

a nechtěli se bát Jehovy.+

30 Odmítli mé rady,

pohrdli veškerým mým káráním.

31 Proto ponesou následky* svého jednání+

a budou trpět* kvůli vlastním plánům.*

32 Vždyť nezkušené zabije jejich vzpurnost

a hlupáky zničí jejich bezstarostnost.

33 Ale ten, kdo mi naslouchá, bude žít v bezpečí+

a nebude se děsit žádného neštěstí.“+

2 Můj synu, pokud přijmeš má slova

a budeš má přikázání opatrovat jako poklad,+

 2 pokud budeš svým uchem naslouchat moudrosti+

a své srdce otevřeš dobrému úsudku,*+

 3 pokud budeš volat po porozumění+

a hlasitě prosit o dobrý úsudek,*+

 4 pokud to všechno budeš hledat jako stříbro+

a pátrat po tom jako po schovaných pokladech,+

 5 pak porozumíš bázni před Jehovou+

a získáš poznání Boha.+

 6 Jehova totiž dává moudrost,+

z jeho úst vychází poznání a dobrý úsudek.*

 7 Moudrost uchovává pro čestné,

je štítem pro ty, kdo žijí bezúhonně.*+

 8 Střeží stezky spravedlnosti

a chrání cestu těch, kdo jsou mu věrní.+

 9 Pak porozumíš tomu, co je správné, spravedlivé a čestné,

porozumíš tomu, která cesta je dobrá.+

10 Když ti do srdce vstoupí moudrost+

a tvá duše* si oblíbí poznání,+

11 schopnost přemýšlet nad tebou bude bdít+

a dobrý úsudek* tě bude střežit.

12 Ochrání tě před špatnou cestou,

před člověkem, který mluví zvráceně,+

13 před těmi, kdo opouští přímé stezky

a chodí po cestách tmy,+

14 před těmi, kdo se radují ze špatnosti,

kdo jásají nad zlem a zvráceností,

15 před těmi, jejichž stezky jsou pokřivené

a jejichž život je plný lstivosti.

16 Ochrání tě před hříšnou* ženou,

před svůdnými slovy nemravné ženy,*+

17 která opouští blízkého přítele* svého mládí+

a zapomíná na svou smlouvu s Bohem.

18 Její dům klesá ke smrti

a její cesty vedou do hrobu.+

19 Nikdo z těch, kdo k ní vchází,* se nevrátí,

nedostane se na stezky života.+

20 Proto choď po cestě dobrých lidí

a drž se stezek těch, kdo jednají správně.*+

21 Vždyť na zemi budou žít jen čestní lidé,

ti bezúhonní* na ní zůstanou.+

22 Ale špatní lidé budou ze země vyhlazeni+

a zrádci z ní budou vytrženi.+

3 Můj synu, nezapomínej na mé rady*

a ať tvé srdce zachovává má přikázání.

 2 Přidají ti totiž mnoho dnů a let života

a přinesou ti pokoj.+

Uvaž si je kolem krku,

napiš si je na tabulku svého srdce.+

 4 Potom v očích Boha i lidí+ najdeš přízeň

a získáš pověst člověka s pochopením.

 5 Důvěřuj Jehovovi+ celým svým srdcem

a nespoléhej se na* svůj úsudek.*+

 6 Všímej si ho na všech svých cestách,+

a on sám tvé stezky urovná.+

 8 Přinese to uzdravení tvému tělu*

a osvěžení tvým kostem.

 9 Cti Jehovu svými cennými věcmi,+

prvními plody z celé své úrody.*+

10 Pak budou tvé sýpky plné obilí+

a tvé lisy budou přetékat mladým vínem.

11 Můj synu, neodmítej ukázňování od Jehovy+

a neoškliv si jeho kárání,+

12 protože koho Jehova miluje, toho kárá,+

stejně jako otec kárá syna, kterého má rád.+

13 Šťastný je člověk, který nachází moudrost,+

a člověk, který získává dobrý úsudek.

14 Vždyť získat moudrost je lepší než získat stříbro

a vlastnit ji* je lepší než vlastnit zlato.+

15 Je cennější než korály,*

nic, po čem toužíš, se jí nevyrovná.

16 V pravici má dlouhý život,

v levici má bohatství a slávu.

17 Její cesty jsou příjemné,

všechny její stezky vedou k pokoji.+

18 Je stromem života pro ty, kdo ji uchopí,

a ti, kdo se jí drží, jsou považováni za šťastné.+

19 Moudrostí Jehova založil zemi,+

dobrým úsudkem* upevnil nebesa.+

20 Jeho poznáním se rozevřely vodní hlubiny

a z oblaků padala rosa.+

21 Můj synu, nespouštěj je* z očí,

střež moudrost a schopnost přemýšlet.

22 Přinesou ti život

a budou ozdobou na tvém krku.

23 Potom půjdeš svou cestou bezpečně

a tvá noha nikdy neklopýtne.*+

24 Až si lehneš, nebudeš mít strach,+

lehneš si a tvůj spánek bude příjemný.+

25 Nebudeš se bát náhlého neštěstí+

ani bouře, která přichází na ničemy.+

26 Jehova ti totiž bude oporou,+

ochrání tvou nohu před léčkou.+

27 Neodpírej dobro těm, kdo ho potřebují,*+

pokud je v tvých silách* jim pomoct.+

28 Neříkej bližnímu: „Jdi, vrať se zítra, pak ti to dám“,

když mu to můžeš dát hned.

29 Neplánuj nic špatného proti svému bližnímu,+

který žije vedle tebe a důvěřuje ti.

30 Nehádej se s nikým bezdůvodně,+

když ti neprovedl nic špatného.+

31 Nezáviď násilníkovi+

a nenapodobuj jeho jednání.

32 Jehovovi se totiž hnusí lstivý člověk,+

ale důvěrně se přátelí s těmi, kdo jsou čestní.+

33 Na domě ničemy je Jehovovo prokletí,+

ale místu, kde bydlí dobří* lidé, žehná.+

34 Posměvačům se posmívá,+

ale mírným* projevuje přízeň.+

35 Moudří zdědí slávu,

ale hlupáci jsou hrdí na to, co přináší hanbu.+

4 Naslouchejte, synové, poučování* od otce,+

dávejte pozor, ať získáte porozumění.

 3 Byl jsem svému otci dobrým synem+

a moje matka mě obzvlášť milovala.+

 9 Na hlavu ti dá nádherný věnec,

ozdobí tě krásnou korunou.“

10 Naslouchej, můj synu, přijmi má slova,

a budeš žít mnoho let.+

11 Budu tě učit o cestě moudrosti,+

povedu tě po stezkách čestnosti.+

12 Když půjdeš, tvým krokům nebude nic bránit,

a když poběžíš, neklopýtneš.

14 Nevstupuj na stezku špatných lidí,

nevydávej se cestou ničemů.+

17 Živí se chlebem zla

a popíjí víno násilí.

18 Ale stezka dobrých* lidí je jako jasné ranní světlo,

které září víc a víc až do úplného rozednění.+

19 Cesta špatných lidí je jako temnota,

nevědí, o co klopýtají.

20 Můj synu, věnuj pozornost mým slovům,

naslouchej* mým výrokům.

21 Nespouštěj je z očí,

uchovávej si je hluboko v srdci.+

22 Znamenají totiž život pro ty, kdo je nachází,+

znamenají zdraví pro celé jejich tělo.

23 Víc než cokoli jiného střež své srdce,+

protože na něm závisí tvůj život.*

24 Odlož falešná slova+

a nevypusť ze svých úst nic lstivého.

25 Tvé oči by se měly dívat přímo vpřed,

upři svůj pohled* přímo před sebe.+

26 Urovnej stezku svým nohám,*+

a kamkoli se vydáš, půjdeš jistým krokem.

27 Neodchyluj se doprava ani doleva,+

odvrať své nohy od špatného.

5 Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti,

naslouchej* tomu, co říkám o dobrém úsudku.+

 2 Budeš tak střežit svou schopnost přemýšlet

a svými rty opatrovat poznání.+

 3 Vždyť rty hříšné* ženy jsou sladké jako med+

a její ústa jsou hladší než olej.+

 4 Nakonec je ale hořká jako pelyněk+

a ostrá jako dvojsečný meč.+

 5 Její nohy sestupují ke smrti,

její kroky vedou přímo do hrobu.*

 6 O stezce života nepřemýšlí,

bloudí na své cestě, jde, ani neví kam.

 7 Proto mi, synové, naslouchejte

a neodvracejte se od toho, co říkám.

 8 Drž se od ní daleko,

nepřibližuj se ke vchodu do jejího domu,+

 9 abys u druhých neztratil dobré jméno+

a po zbytek života netrpěl,+

10 aby z toho, co jsi získal,* nežili cizí lidé+

a to, pro co jsi tvrdě pracoval, neskončilo v domě cizince.

11 Jinak budeš na konci života naříkat,

až tě opustí síla a tvé tělo zchřadne.+

13 Neposlouchal jsem ty, kdo mě poučovali,

nevěnoval jsem pozornost svým učitelům.

14 Před zraky celého sboru*

jsem se dostal na pokraj úplné zkázy.“+

15 Pij vodu ze své nádrže,*

čerstvou vodu ze své studny.+

16 Mají se tvé prameny rozlévat ven,

tvé proudy vody po náměstích?+

17 Ať patří jen tobě,

neděl se o ně s cizími lidmi.+

18 Ať je tvé zřídlo* požehnané

a raduj se s manželkou svého mládí,+

19 líbeznou laní a půvabnou kozorožicí.+

Její prsa ať tě stále vzrušují,*

její láska ať tě stále okouzluje.+

20 Proč by ses, můj synu, měl nechat okouzlit hříšnou* ženou

a objímat ňadra nemravné ženy?*+

21 Vždyť Jehova má před očima cesty člověka,

sleduje všechny jeho stezky.+

22 Ničemu polapí jeho provinění,

chytí se do provazů svého hříchu.+

23 Zemře, protože se nenechal ukáznit,

sejde z cesty kvůli své velké hlouposti.

6 Můj synu, pokud ses zaručil za svého bližního,+

pokud sis potřásl rukou* s cizím člověkem,+

 2 pokud ses chytil do léčky svým slibem

a nechal ses zajmout vlastními slovy,+

 3 osvoboď se, můj synu,

protože jsi padl do rukou svého bližního.

 4 Nedopřej svým očím spánek

ani dřímotu svým víčkům.

 5 Osvoboď se jako gazela z rukou lovce,

jako pták z rukou ptáčníka.

 6 Jdi k mravenci, lenochu,+

pozoruj, jak žije, a zmoudři.

 7 I když nemá velitele, dozorce ani vládce,

 8 už v létě si připravuje potravu+

a o žních si shromažďuje zásoby.

10 Trochu si pospíš, trochu si zdřímneš,

trochu si poležíš se založenýma rukama,+

11 a tvá chudoba přijde jako lupič,

tvá nouze jako ozbrojenec.+

12 Ničemný a zkažený člověk mluví lstivě,+

13 mrká okem,+ dává znamení nohou, ukazuje svými prsty.

14 Srdce má pokřivené,

neustále vymýšlí něco špatného+ a vyvolává spory.+

15 Proto na něj náhle přijde pohroma,

v okamžiku bude zlomen a už se neuzdraví.+

16 Je šest věcí, které Jehova nenávidí,

je sedm věcí, které jsou mu* odporné:

17 pyšné oči,+ prolhaný jazyk,+ ruce, které prolévají nevinnou krev,+

18 srdce, které vymýšlí ničemné plány,+ nohy, které rychle běží za zlem,

19 falešný svědek, který stále lže,+

a každý, kdo vyvolává spory mezi bratry.+

20 Můj synu, dodržuj přikázání svého otce

a neodmítej rady* své matky.+

21 Stále si je vštěpuj do srdce,*

uvaž si je kolem krku.

22 Až půjdeš, povedou tě,

až si lehneš, budou tě střežit,

a až se probudíš, budou k tobě promlouvat.*

23 Vždyť přikázání je lampou,+

zákon je světlem,+

kárání a ukázňování jsou cestou k životu.+

24 Budou tě chránit před špatnou ženou,+

před svůdnými slovy nemravné ženy.*+

25 Nedychti v srdci po její kráse+

ani se nenech uchvátit jejíma okouzlujícíma očima,

26 protože kvůli prostitutce zůstane muži pouhý chleba,+

ale kvůli vdané ženě přijde o samotný život.*

29 Stejně dopadne každý, kdo má pohlavní styk s manželkou svého bližního –

kdo se jí dotkne, neunikne trestu.+

30 Pokud zloděj krade, aby zahnal hlad,

lidé jím nepohrdají.

33 Sklidí jen rány a hanbu,+

své pohany se nikdy nezbaví.+

35 Nepřijme žádné odškodné,*

nenechá se usmířit tvým darem, ať by byl sebevětší.

7 Můj synu, zachovávej má slova

a opatruj má přikázání jako poklad.+

 2 Dodržuj má přikázání a žij,+

střež mé rady* jako zorničku svého oka.

 3 Přivaž si je k prstům,

napiš si je na tabulku svého srdce.+

 4 Řekni moudrosti: „Jsi má sestra“

a porozumění nazvi svou příbuznou.

 5 Budou tě pak chránit před hříšnou* ženou,+

před nemravnou ženou* a jejími svůdnými slovy.+

 6 Díval jsem se z okna svého domu,

vyhlížel jsem skrz mřížoví,

 7 a když jsem pozoroval nezkušené,

všiml jsem si mezi mladými muži jednoho, který neměl rozum.*+

 8 Procházel ulicí blízko jejího nároží,

šel směrem k jejímu domu.

 9 Bylo to večer, za soumraku,+

kdy přichází noc a temnota.

10 Pak jsem uviděl, jak se s ním setkala žena

oblečená jako prostitutka*+ a s vychytralým srdcem.

11 Je hlučná a vzpurná,+

nikdy není* doma.

13 Chytila ho a políbila,

se smělým výrazem ve tváři mu říká:

14 „Měla jsem předložit oběti společenství,+

dnes jsem splnila své slavnostní sliby.

16 Na své lůžko jsem rozprostřela přikrývky,

pestrobarevné plátno z Egypta.+

18 Pojď, pijme plnými doušky svou lásku až do rána,

užijme si vášnivé milování.

19 Můj manžel totiž není doma,

odjel na dalekou cestu.

20 Vzal si s sebou měšec s penězi

a vrátí se až v den úplňku.“

21 Zlákala ho svým vytrvalým přemlouváním,+

svedla ho svými úlisnými slovy.

22 V tu chvíli se za ní vydává jako býk, který jde na porážku,

jako hlupák, který má být spoután a potrestán.*+

24 A teď mi, synové, naslouchejte,

věnujte pozornost tomu, co říkám.

25 Ať tvé srdce nesejde na její cesty,

nezatoulej se na její stezky.+

26 Mnohým už totiž způsobila smrt,+

těch, které zabila, je bezpočet.+

27 Její dům je cesta do hrobu,*

vede do komnat smrti.

 2 Moudrost stojí na výšinách+ u cesty,

postavila se na rozcestí.

 3 U bran, které vedou do města,

u jejich vchodů, hlasitě volá:+

 4 „Na vás, lidé, volám,

pozvedám svůj hlas ke každému.*

 5 Nezkušení, naučte se prozíravosti,+

hlupáci, získejte porozumění.*

 6 Poslouchejte, vždyť má slova jsou důležitá,

mé rty mluví o tom, co je správné.

 7 Má ústa tiše pronáší pravdu,

mé rty si hnusí, co je ničemné.

 8 To, co říkám, je čestné,*

v mých slovech není žádná faleš ani klam.

 9 Jsou jasná těm, kdo mají dobrý úsudek,

správná pro ty, kdo našli poznání.

10 Vyvolte si mé poučování,* a ne stříbro,

vyvolte si poznání spíš než ryzí zlato.+

11 Moudrost je totiž lepší než korály,*

nic, po čem člověk touží, se jí nevyrovná.

12 Já, moudrost, přebývám s prozíravostí,

nacházím poznání a schopnost přemýšlet.+

14 Vlastním dobré rady a rozumnost,+

mám porozumění+ a moc.+

15 S mou pomocí vládnou králové

a vysocí úředníci vydávají spravedlivé výnosy.+

16 S mou pomocí panují knížata

a urození spravedlivě soudí.

17 Miluji ty, kdo milují mě,

a ti, kdo mě hledají, mě najdou.+

18 Je u mě bohatství a sláva,

trvalý majetek* a spravedlnost.

19 Mé plody jsou lepší než zlato, dokonce než přečištěné zlato,

má úroda je lepší než ryzí stříbro.+

20 Kráčím cestou spravedlnosti,

jdu středem stezek práva.

21 Dávám bohaté dědictví těm, kdo mě milují,

a plním jejich zásobárny.

22 Jehova mě vytvořil jako počátek svého díla,+

jako první ze svých dávných činů.+

23 Byla jsem ustanovena v dávných dobách,*+

na začátku, dřív než země.+

24 Zrodila jsem se,* když ještě nebyly vodní hlubiny,+

žádné prameny překypující vodou.

25 Ještě než byly zasazeny hory,

dřív než kopce jsem se zrodila,

26 ještě než udělal zemi a pole

i první hroudy zemské půdy.

Když vyznačil obzor* na hladině vod,+

28 když ve výšinách umístil* oblaka

a v hlubinách založil zřídla,

29 když vydal výnos pro moře,

že jeho vody nesmí překročit hranice, které určil,*+

když ustanovil základy země,

30 tehdy jsem byla po jeho boku zručným řemeslníkem.*+

Den co den jsem byla jeho velkým potěšením+

a stále jsem se před ním radovala.+

31 Radovala jsem se z jeho země*

a mým velkým potěšením byli lidští synové.*

33 Naslouchejte poučování*+ a zmoudřete,

neodmítejte ho.

34 Šťastný je člověk, který mi naslouchá,

který den co den brzy ráno přichází k mým dveřím,*

čeká u vchodu do mého domu.

35 Vždyť ten, kdo mě nachází, najde život+

a získá Jehovovo schválení.

36 Ale ten, kdo mě přehlíží, škodí sám sobě

a ti, kdo mě nenávidí, milují smrt.“+

9 Pravá moudrost si postavila dům,

vytesala jeho sedm sloupů.

 2 Připravila maso,*

namíchala víno

a prostřela stůl.

 3 Vyslala své služebné,

aby z výšin nad městem volaly:+

 5 „Pojďte, jezte můj chléb

a pijte víno, které jsem namíchala.

 6 Opusťte svou nezkušenost* a žijte,+

jděte po cestě porozumění.“+

 7 Kdo napomíná posměvače, přivolává na sebe hanbu,+

a kdo kárá ničemu, ublíží si.

10 Bát se Jehovy je prvním krokem k moudrosti*+

a znát Nejsvětějšího+ znamená mít porozumění.

11 Díky moudrosti totiž přibude tvých dnů

a budou přidány roky k tvému životu.+

12 Pokud zmoudříš, bude to k tvému dobru,

ale pokud se budeš posmívat, sám si poneseš následky.

14 Sedí na sedátku u vchodu do svého domu,

na výšinách ve městě,+

15 a volá na kolemjdoucí,

na ty, kdo jdou po své cestě:

18 Oni ale nevědí, že tam jsou jen samí mrtví,

že její hosté jsou v hlubinách hrobu.*+

Moudrý syn dělá radost svému otci,+

ale hloupý syn působí zármutek své matce.

 2 Poklady získané špatností nebudou k ničemu,

ale správné jednání* zachraňuje před smrtí.+

 3 Jehova nenechá dobrého* člověka hladovět,+

ale špatným lidem odepře to, po čem touží.

 4 Líné ruce vedou k chudobě,+

ale pilné ruce přináší bohatství.+

 5 Syn, který v létě shromažďuje úrodu, je rozumný,

ale syn, který o žních tvrdě spí, si dělá ostudu.+

 6 Na hlavu dobrého člověka přichází požehnání,+

ale ústa špatných lidí zakrývají násilí.

 7 Na dobrého člověka se vzpomíná s žehnáním,+

ale jméno špatných lidí shnije.+

 8 Kdo má moudré srdce, nechá si poradit,*+

ale toho, kdo mluví hloupě, čeká zkáza.+

 9 Kdo žije bezúhonně, bude v bezpečí,+

ale kdo podvádí,* bude odhalen.+

10 Kdo lstivě mrká okem, působí zármutek+

a toho, kdo mluví hloupě, čeká zkáza.+

11 Ústa dobrého člověka jsou zdrojem života,+

ale ústa špatných lidí zakrývají násilí.+

12 Nenávist vyvolává spory,

ale láska přikrývá všechna provinění.+

13 Na rtech rozumného člověka je moudrost,+

ale na záda toho, kdo nemá rozum,* dopadne prut.+

14 Moudří opatrují poznání jako poklad,+

ale ústa hlupáka si říkají o zkázu.+

15 Majetek boháče je jeho opevněným městem

a nouze chudých je jejich zkázou.+

16 Činnost dobrého člověka vede k životu,

ale špatný člověk využívá svůj zisk k tomu, aby hřešil.+

17 Kdo přijímá ukázňování, je pro druhé cestou k životu,*

ale kdo přehlíží kárání, zavádí druhé na scestí.

18 Kdo zakrývá svou nenávist, je lhář,+

a kdo šíří pomluvy, je hlupák.

19 Kdo moc mluví, nevyhne se provinění,+

ale rozumný člověk své rty ovládá.+

20 Jazyk dobrého člověka je jako ryzí stříbro,+

ale srdce špatného člověka za moc nestojí.

21 Rty dobrého člověka sytí* mnohé,+

ale hlupáci umírají, protože nemají rozum.*+

22 Jehovovo požehnání obohacuje+

a on k němu nepřidává žádnou bolest.*

23 Chovat se hanebně je pro hlupáka jako hra,

ale člověk s dobrým úsudkem* usiluje o moudrost.+

24 Čeho se špatný člověk bojí, to se mu stane,

ale touhy dobrých lidí se naplní.+

25 Když se přežene vichřice, špatný člověk už není,+

ale dobrý člověk má trvalé základy.+

26 Jako ocet pro zuby a dým pro oči,

takový je lenoch pro toho, kdo ho zaměstnává.*

27 Bázeň před Jehovou prodlužuje život,+

ale roky špatných lidí budou zkráceny.+

28 Očekávání* dobrých lidí přináší radost,+

ale naděje špatných lidí zanikne.+

29 Jehovova cesta* je pevností pro bezúhonného,+

ale pro ničemy znamená zkázu.+

30 Dobrý člověk nikdy nepadne,+

ale špatní lidé už na zemi žít nebudou.+

31 Ústa dobrého člověka plodí moudrost,

ale zvrácený jazyk bude vyříznut.

32 Rty dobrého člověka vědí, co je příjemné,

ale ústa špatných lidí jsou zvrácená.

11 Podvodné váhy jsou Jehovovi odporné,

ale přesné závaží* ho těší.+

 2 Za troufalostí přichází hanba,+

ale u pokorných* je moudrost.+

 3 Čestné vede jejich bezúhonnost+

a zrádné zničí jejich pokřivenost.+

 4 Majetek nebude v den zloby k ničemu,+

ale správné jednání* zachrání před smrtí.+

 5 Správné jednání bezúhonného urovná jeho cestu,

ale špatný člověk kvůli své špatnosti padne.+

 6 Správné jednání čestných je osvobodí,+

ale zrádní budou polapeni svými touhami.+

 7 Když umírá špatný člověk, jeho naděje zaniká

a zaniká i jeho důvěra ve vlastní sílu.+

 8 Dobrý* člověk je vysvobozen z tísně

a špatný člověk zaujme jeho místo.+

 9 Odpadlík* svými ústy ničí svého bližního,

ale dobré lidi zachrání poznání.+

10 Díky laskavosti dobrých lidí se město raduje,

a když umírají špatní lidé, radostně se volá.+

11 Díky požehnání čestných město vzkvétá,+

ale ústa ničemů ho strhávají.+

12 Kdo nemá rozum,* pohrdá svým bližním,

ale člověk s dobrým úsudkem* mlčí.+

13 Pomlouvač prozrazuje tajemství,+

ale důvěryhodný člověk* ho umí udržet.*

14 Pokud chybí moudré* vedení, lid trpí,

ale mnoho rádců přináší úspěch.*+

15 Kdo se zaručí za půjčku cizího člověka, dopadne špatně,+

ale kdo si nechce* potřást rukou,* nebude mít starosti.

16 Laskavá* žena si získává slávu,+

ale násilníci se zmocňují bohatství.

17 Milosrdný člověk* prospívá sám sobě,+

ale krutý člověk sám sobě škodí.*+

18 Mzda ničemy je pomíjivá,*+

ale kdo zasévá správné jednání, sklidí skutečnou odměnu.+

19 Kdo jedná správně, směřuje k životu,+

ale kdo se žene za zlem, směřuje ke smrti.

20 Lidé s pokřiveným srdcem jsou Jehovovi odporní,+

ale ti, kdo žijí bezúhonně, mu dělají radost.+

21 Je jisté,* že špatný člověk neunikne trestu,+

ale děti dobrých lidí se zachrání.

22 Jako zlatý kroužek v rypáku prasete

je žena, která je krásná, ale nerozumná.

23 Touha dobrých lidí vede k dobrému,+

ale očekávání špatných lidí vyvolává hněv.

24 Někdo štědře dává,* a přesto má víc,+

jiný se nedělí o to, o co by měl, a přesto zchudne.+

25 Štědrému člověku se bude dobře dařit,*+

a kdo osvěžuje* druhé, bude sám osvěžen.+

26 Toho, kdo odmítá prodat obilí, budou lidé proklínat,

ale tomu, kdo ho prodává, budou žehnat.

27 Kdo se snaží konat dobro, usiluje o přízeň,+

ale kdo touží po zlu, toho zlo dostihne.+

28 Kdo spoléhá na své bohatství, padne,+

ale dobří lidé budou rašit jako listí.+

29 Kdo přivádí svou rodinu do neštěstí,* zdědí vítr+

a hlupák bude sloužit tomu, kdo má moudré srdce.

30 Činnost dobrého člověka je stromem života+

a ten, kdo získává duše,* je moudrý.+

31 Pokud dobrý člověk na zemi dostane, co si zaslouží,

tím spíš ničema a hříšník.+

12 Kdo miluje poučování, miluje poznání,+

ale kdo nenávidí kárání, je nerozumný.+

 2 Dobrého člověka Jehova schválí,

ale toho, kdo vymýšlí zlé plány, odsoudí.+

 3 Ničemnost nikomu nedá pevné základy,+

ale dobří* lidé nebudou vykořeněni.

 4 Dobrá* manželka je korunou pro svého manžela,+

ale ta, která jedná hanebně, je jako hniloba v jeho kostech.+

 5 Myšlenky dobrých lidí jsou čestné,

ale rady špatných lidí jsou podvod.

 6 Slova špatných lidí jsou smrtící past,*+

ale ústa čestných přináší záchranu.+

 7 Když jsou špatní lidé sraženi, už nejsou,

ale dům dobrých lidí zůstane stát.+

 8 Člověk s rozvážnými ústy si získá chválu,+

ale ten, kdo má pokřivené srdce, se dočká pohrdání.+

 9 Je lepší být nevýznamný, ale mít sluhu

než se chlubit, ale nemít co jíst.*+

10 Dobrý člověk pečuje o svá zvířata,+

ale špatní lidé jsou krutí i tehdy, když projevují milosrdenství.

11 Kdo obdělává půdu, nasytí se,+

ale kdo se honí za bezcennými věcmi, nemá rozum.*

12 Špatný člověk závidí ostatním ničemům jejich kořist,

ale kořen dobrých lidí přináší plody.

13 Ničema se chytí do pasti vlastní hříšnou řečí,+

ale dobrý člověk unikne z tísně.

14 Díky plodům svých úst se člověk nasytí dobrem+

a díky práci svých rukou získá odměnu.

15 Hlupák si myslí, že jedná správně,+

ale moudrý si nechá poradit.+

16 Hlupák dá svou zlost okamžitě* najevo,+

ale chytrý člověk přejde* urážku.

17 Věrný svědek říká pravdu,

ale falešný svědek klame.

18 Bezmyšlenkovitá řeč je jako bodání mečem,

ale jazyk moudrých uzdravuje.+

19 Pravdomluvné rty zůstanou navždy,+

ale prolhaný jazyk jen na okamžik.+

20 Ti, kdo vymýšlí zlo, mají v srdci podvod,

ale ti, kdo přispívají* k pokoji, se radují.+

21 Dobrého člověka nepostihne nic zlého,+

ale život špatných lidí bude plný neštěstí.+

22 Prolhané rty jsou Jehovovi odporné,+

ale ti, kdo jednají věrně, mu dělají radost.

23 Chytrý člověk skrývá, co ví,

ale hlupák rozhlašuje svou hloupost.+

24 Ruka pilných bude vládnout,+

ale líné ruce budou otročit.+

25 Starosti tíží srdce člověka,+

ale dobré slovo ho rozveselí.+

26 Dobrý člověk hledá ty nejlepší pastviny,

ale špatné lidi jejich chování zavede na scestí.

27 Lenoch se nežene za kořistí,+

ale píle je pro člověka vzácným pokladem.

28 Správné jednání je cestou k životu,*+

na této stezce není smrt.

13 Moudrý syn se nechá svým otcem poučit,*+

ale posměvač nenaslouchá kárání.*+

 2 Díky plodům svých úst bude člověk jíst dobré,+

ale zrádní touží po násilí.

 3 Kdo si dává pozor na ústa,* chrání svůj život,+

ale toho, kdo svá ústa otevírá doširoka, čeká zkáza.+

 4 Lenoch touží, a přesto nic nemá,+

ale pilnému se bude dařit dobře.*+

 5 Dobrý* člověk nenávidí lži,+

ale jednání špatných lidí přináší hanbu a potupu.

 6 Nevinného chrání správné jednání,*+

ale hříšníka zničí špatnost.

 7 Někdo předstírá, že je bohatý, a přitom nemá nic,+

jiný předstírá, že je chudý, a přitom má velký majetek.

 8 Bohatstvím si člověk může vykoupit život,+

ale chudé nikdo ani neohrožuje.*+

 9 Světlo dobrých lidí jasně září,*+

ale lampa špatných lidí zhasne.+

10 Troufalost vede jen k hádkám,+

ale moudří jsou ti, kdo se radí.+

11 Rychle nabyté bohatství* se bude zmenšovat,+

ale bohatství toho, kdo ho shromažďuje po troškách,* bude růst.

12 Dlouhým čekáním* onemocní srdce,+

ale naplněná touha je stromem života.+

13 Kdo pohrdá poučováním,* ponese následky,+

ale kdo má v úctě přikázání, bude odměněn.+

14 Rady* moudrého jsou zdrojem života,+

odvrací člověka od léček smrti.

15 Rozumný člověk si získává přízeň,

ale zrádní mají tvrdý život.

16 Chytrý člověk jedná v souladu s poznáním,+

ale hlupák dává najevo svou hloupost.+

17 Ničemný posel se dostane do potíží,+

ale věrný posel přináší uzdravení.+

18 Toho, kdo odmítá ukázňování, čeká chudoba a hanba,

ale kdo se nechá usměrnit,* bude v úctě.+

19 Naplněná touha je sladká,+

ale hlupákům se hnusí odvrátit se od špatného.+

20 Kdo se stýká* s moudrými, zmoudří,+

ale kdo se přátelí s hlupáky, dopadne špatně.+

21 Hříšníky pronásleduje neštěstí,+

ale dobré lidi odměňuje blahobyt.+

22 Dobrý člověk zanechá dědictví svým vnoučatům,

ale hříšníkovo bohatství připadne tomu, kdo jedná správně.*+

23 Zorané pole chudého urodí mnoho potravy,

ale může být smeteno* nespravedlností.

24 Kdo zadržuje prut,* nenávidí svého syna,+

ale kdo ho miluje, svědomitě* ho ukázňuje.+

25 Dobrý člověk jí do sytosti,+

ale špatní lidé mají prázdný žaludek.+

14 Moudrá žena buduje svůj dům,+

ale hloupá ho vlastníma rukama boří.

 2 Kdo žije čestně, bojí se Jehovy,

ale kdo je lstivý,* pohrdá jím.

 3 Pyšná slova hlupáka jsou jako prut,

ale moudré budou jejich rty chránit.

 4 Kde není dobytek, je žlab čistý,

ale síla býka přináší bohatou úrodu.

 5 Věrný svědek nebude lhát,

ale falešný svědek šíří jen lži.+

 6 Posměvač hledá moudrost, a žádnou nenachází,

ale rozumný člověk získá poznání snadno.+

 7 Drž se dál od hlupáka,

vždyť na jeho rtech nenajdeš poznání.+

 8 Díky moudrosti chytrý ví, kam jde,

ale hlupáci se nechají oklamat* vlastní hloupostí.+

 9 Hlupákům je jejich provinění k smíchu,*+

ale čestní jsou ochotní se usmířit.

10 Jen srdce zná svou hořkost

a nikdo cizí s ním nemůže sdílet jeho radost.

11 Dům špatných lidí bude zničen,+

ale stan čestných bude vzkvétat.

12 Je cesta, která člověku připadá správná,+

ale na jejím konci je smrt.+

14 Kdo je v srdci vzpurný, ponese následky svého jednání,+

ale dobrý člověk bude za své skutky odměněn.+

15 Nezkušený* člověk věří každému slovu,

ale chytrý zvažuje své kroky.+

16 Moudrý je obezřetný a odvrací se od špatnosti,

ale hlupák je lehkomyslný* a příliš sebejistý.

17 Kdo se snadno rozzlobí, jedná hloupě,+

ale kdo věci promýšlí, je nenáviděn.

18 Nezkušení lidé zdědí hloupost,

ale chytří jsou korunováni poznáním.+

19 Špatní lidé se budou muset sklonit před dobrými

a ničemové se skloní u bran těch, kdo jednají správně.*

20 Chudého člověka nenávidí i jeho bližní,+

ale boháč má mnoho přátel.+

21 Kdo pohrdá svým bližním, hřeší,

ale kdo má soucit s lidmi v nouzi, je šťastný.+

23 Každá tvrdá práce přináší užitek,

ale pouhé řeči vedou k nouzi.+

24 Korunou moudrých je jejich bohatství,

ale to, co dělají hlupáci, zůstává hloupostí.+

25 Pravý svědek zachraňuje životy,

ale podvodník šíří jen lži.

26 Kdo se bojí Jehovy, ve všem mu věří+

a bázeň před ním bude útočištěm pro jeho děti.+

27 Bázeň před Jehovou je pramenem života,

odvrací člověka od léček smrti.

28 V množství lidu spočívá králova vznešenost,+

ale vládce bez poddaných padne.

29 Kdo je trpělivý,* má velmi dobrý úsudek,+

ale netrpělivý člověk odhaluje svou hloupost.+

30 Klidné srdce je životodárné* pro tělo,

ale žárlivost je hnilobou v kostech.+

31 Kdo šidí chudého, uráží jeho Tvůrce,+

ale oslavuje ho ten, kdo má s chudými soucit.+

32 Špatného člověka srazí jeho vlastní ničemnost,

ale dobrý* člověk najde útočiště ve své bezúhonnosti.+

33 Rozumný člověk se nechlubí svou moudrostí,*+

ale hlupák všude rozhlašuje, co ví.

34 Díky správnému jednání* je národ v úctě,+

ale hřích je pro lid potupou.

35 Rozumný sluha má královu přízeň,+

ale na toho, kdo jedná hanebně, se snese králův hněv.+

15 Mírná* odpověď odvrací vztek,+

ale drsné* slovo budí hněv.+

 2 Jazyk moudrých dobře využívá poznání,+

ale ústa hlupáků chrlí hlouposti.

 3 Jehovovy oči jsou všude

a pozorují lidi špatné i dobré.+

 4 Klidný* jazyk je stromem života,+

ale pokřivená řeč působí beznaděj.*

 5 Hlupák znevažuje ukázňování od svého otce,+

ale chytrý člověk přijme usměrnění.*+

 6 V domě dobrého* člověka je velké bohatství,

ale špatnému člověku přináší jeho zisk těžkosti.+

 7 Rty moudrých šíří poznání,+

ale srdce hlupáka to nedělá.+

 8 Oběť ničemů je Jehovovi odporná,+

ale modlitba čestných mu dělá radost.+

 9 Jednání ničemy se Jehovovi hnusí,+

ale miluje toho, kdo se snaží jednat správně.*+

10 Tomu, kdo schází z cesty, se ukázňování zdá špatné,*+

a kdo nenávidí kárání, zemře.+

13 Radostné srdce rozjasňuje tvář,

ale bolest v srdci ubíjí ducha.+

14 Rozumné srdce pátrá po poznání,+

ale ústa hlupáků se živí* hloupostí.+

15 Všechny dny utrápeného jsou špatné,+

ale člověk s veselým* srdcem má neustále hostinu.+

16 Lepší je mít málo a bát se Jehovy+

než mít velké bohatství a s ním starosti.*+

17 Lepší je jíst zeleninu tam, kde je láska,+

než maso z vykrmeného býka tam, kde je nenávist.+

18 Vznětlivý člověk vyvolává spory,+

ale kdo je trpělivý,* hádku uklidňuje.+

19 Cesta lenocha je zarostlá trním,*+

ale stezka čestných je urovnaná.+

20 Moudrý syn dělá radost svému otci,+

ale hlupák pohrdá svou matkou.+

21 Kdo nemá rozum,* raduje se z hlouposti,+

ale člověk s dobrým úsudkem jde po správné cestě.+

22 Když se lidé neradí,* plány selhávají,

ale díky mnoha rádcům se uskuteční.+

24 Rozumný člověk jde po cestě života, která vede vzhůru,+

a tak unikne hrobu* tam dole.+

25 Jehova strhne dům pyšných,+

ale ochrání mezník vdovy.+

26 Plány ničemy se Jehovovi hnusí,+

ale přívětivá slova jsou v jeho očích čistá.+

27 Kdo dosahuje nepoctivého zisku, přivádí svou rodinu do neštěstí,*+

ale kdo nenávidí úplatky, zůstane naživu.+

28 Srdce dobrého člověka přemýšlí, než odpoví,*+

ale ústa špatných lidí chrlí zlo.

29 Od špatných lidí je Jehova daleko,

ale modlitbu dobrých lidí slyší.+

30 Rozzářené oči* přináší radost srdci

a dobrá zpráva posiluje kosti.*+

31 Kdo naslouchá životodárnému kárání,

přebývá s moudrými.+

32 Kdo odmítá ukázňování, pohrdá svým životem,+

ale kdo naslouchá kárání, získává porozumění.*+

33 Bázeň před Jehovou učí člověka moudrosti+

a slávu předchází pokora.+

16 Člověk si v srdci urovnává myšlenky,

ale správná odpověď* je od Jehovy.+

 2 Všechno, co člověk dělá, se mu zdá správné,*+

ale Jehova zkoumá pohnutky.*+

 3 Svěř do Jehovových rukou všechno, co děláš,*+

a tvé plány se vydaří.

 4 Jehova působí, že všechno přispívá k uskutečnění jeho záměru,

a dokonce i ničemy uchovává pro den neštěstí.+

 6 Láskou* a věrností se usmiřuje provinění+

a z bázně před Jehovou se člověk odvrací od špatného.+

 7 Když má Jehova radost z jednání člověka,

smiřuje s ním i jeho nepřátele.+

 8 Lepší je mít málo a jednat správně*+

než získat hodně a dělat, co je špatné.+

 9 Člověk si v srdci promýšlí svou cestu,

ale jeho kroky vede Jehova.+

10 Na rtech krále by mělo být inspirované rozhodnutí,*+

nesmí soudit nespravedlivě.+

11 Poctivé váhy jsou od Jehovy,

všechna závaží ve váčku pochází od něj.+

12 Ničemné chování je králům odporné,+

protože trůn je upevněn spravedlností.+

13 Králům se líbí pravdomluvnost,*

milují toho, kdo mluví upřímně.+

14 Králův vztek je jako posel smrti,+

ale moudrý člověk ho umí utišit.*+

15 Jas v králově tváři znamená život

a jeho přízeň je jako oblak přinášející jarní déšť.+

18 Pýcha předchází pád

a domýšlivost vede ke klopýtnutí.+

19 Lepší je být pokorný* a ve společnosti mírných+

než se dělit o kořist s pyšnými.

20 Kdo dokáže pochopit podstatu věci, bude mít úspěch,*

a kdo důvěřuje Jehovovi, je šťastný.

21 Kdo je v srdci moudrý, bude známý svým porozuměním+

a laskavost* dodává slovům přesvědčivost.+

22 Pochopení je pramenem života pro ty, kdo ho mají,

ale hlupáky trestá jejich vlastní hloupost.

23 Srdce moudrého dodává jeho ústům pochopení+

a jeho slovům přesvědčivost.

24 Přívětivá slova jsou jako plástev medu,

jsou sladká pro duši* a hojivá pro kosti.+

25 Je cesta, která člověku připadá správná,

ale na jejím konci je smrt.+

26 Chuť k jídlu* nutí dělníka tvrdě pracovat,

pohání ho jeho hlad.*+

27 Ničema vyhrabává, co je špatné,+

a jeho slova jsou jako spalující oheň.+

28 Buřič* vyvolává spory+

a pomlouvač rozděluje blízké přátele.+

29 Násilník svádí svého bližního ke špatnému

a vede ho po nesprávné cestě.

31 Šediny jsou korunou krásy,*+

když se nacházejí na správné cestě.*+

32 Trpělivý člověk*+ je lepší než silný muž,

a kdo se umí ovládat,* je lepší než dobyvatel města.+

33 Člověk hází* los,+

ale o výsledku rozhoduje Jehova.+

17 Lepší je kousek suchého chleba tam, kde je klid,*+

než velká hostina* v domě, kde jsou hádky.+

 3 Na stříbro je tavicí kelímek, na zlato je pec,+

ale srdce zkoumá Jehova.+

 4 Ničema věnuje pozornost zraňujícím slovům

a podvodník naslouchá zlým jazykům.+

 5 Kdo se posmívá chudému, uráží jeho Tvůrce,+

a kdo se raduje z cizího neštěstí, neunikne trestu.+

 6 Korunou starců jsou vnuci

a slávou synů jsou otcové.

 9 Kdo odpouští* provinění, usiluje o lásku,+

ale kdo o něm pořád mluví, rozděluje blízké přátele.+

10 Na rozumného člověka zapůsobí pokárání víc,+

než když hlupáka stokrát udeříš.+

11 Špatnému člověku jde jen o vzpouru,

ale bude k němu s trestem vyslán krutý posel.+

12 Lepší je potkat medvědici připravenou o mláďata

než hlupáka s jeho hloupostí.+

13 Pokud někdo oplácí dobro zlem,

zlo se od jeho domu nevzdálí.+

15 Kdo zprostí viny špatného člověka a kdo odsoudí dobrého*+ –

ti oba jsou Jehovovi odporní.

16 K čemu je dobré, že je v možnostech hlupáka získat moudrost,

když po tom netouží?*+

17 Opravdový přítel miluje v každé době+

a je bratrem, který se narodil pro čas tísně.+

18 Člověk, který nemá rozum,* si před svým bližním potřese rukou

a slíbí, že bude ručitelem.+

19 Kdo miluje hádky, miluje provinění,+

a kdo si dělá vysoký vchod, říká si o zkázu.+

20 Kdo má pokřivené srdce, nebude mít úspěch*+

a toho, kdo klame svými slovy, potká neštěstí.

21 Kdo je otcem hloupého dítěte, cítí smutek,

otec nerozumného dítěte nemá radost.+

22 Radostné srdce je dobrý lék,*+

ale zdrcený duch bere člověku sílu.*+

23 Ničema tajně* přijme úplatek,

aby překroutil cesty spravedlnosti.+

24 Rozumný člověk má moudrost přímo před sebou,

ale oči hlupáka se toulají po nejvzdálenějších končinách země.+

25 Hloupý syn působí zármutek svému otci

a bolest* té, která ho porodila.+

26 Trestat* dobrého* člověka není správné

a bít ctihodné lidi je proti právu.

27 Kdo má poznání, ovládá svůj jazyk+

a člověk s dobrým úsudkem* zůstává v klidu.*+

28 I hlupáka, když mlčí, lidé považují za moudrého

a toho, kdo má zavřená ústa, za rozumného.

 2 Hlupák nechce ničemu rozumět,

chce jen říct, co má na srdci.+

 3 Kam vstoupí ničema, tam vstoupí i pohrdání

a s hanbou přijde i potupa.+

 5 Není správné nadržovat špatnému člověku+

ani upřít dobrému* člověku spravedlnost.+

 6 Slova hlupáka vedou k hádkám+

a jeho ústa si říkají o rány.+

 7 Ústa hlupáka jsou jeho zkázou+

a jeho rty jsou pro něj* léčkou.

 8 Slova pomlouvače jsou jako lahůdky,*+

sklouznou rovnou do žaludku.+

 9 Kdo je při práci líný,

je bratrem toho, kdo působí zkázu.+

11 Majetek boháče je jeho opevněným městem,

v jeho představách je jako hradba.+

12 Před pádem se srdce člověka povyšuje+

a slávu předchází pokora.+

13 Pokud někdo odpovídá dřív, než si vyslechne skutečnosti,

je to hloupé a ponižující.+

14 Člověk silného ducha dokáže snášet nemoc,+

ale kdo může unést to, když je jeho duch zdrcený?*+

15 Srdce rozumného člověka získává poznání+

a ucho moudrých po poznání pátrá.

16 Dar člověku otevírá dveře,+

dovede ho k významným lidem.

18 Házení losu ukončuje spory+

a rozsuzuje* mocné protivníky.

19 Ukřivděný bratr je nepřístupnější než opevněné město+

a některé spory jsou jako závory na pevnosti.+

20 Plody svých úst si člověk naplní žaludek,+

nasytí se úrodou svých rtů.

21 Smrt i život jsou v moci jazyka,+

ti, kdo ho rádi používají, budou jíst jeho plody.+

22 Kdo našel dobrou manželku, našel poklad+

a získal Jehovovu přízeň.*+

23 Chudý člověk úpěnlivě prosí,

ale boháč odpovídá drsně.

24 Někteří přátelé jsou připravení se navzájem zničit,+

ale je přítel, který přilne víc než bratr.+

19 Je lepší být chudý a žít bezúhonně*+

než být hloupý a lhát.+

 2 Není dobré, aby byl člověk bez poznání,+

a kdo jedná ukvapeně,* hřeší.

 3 Člověka zavádí na nesprávnou cestu vlastní hloupost,

ale jeho srdce se rozzlobí na Jehovu.

 4 Bohatství přitahuje mnoho přátel,

ale chudého člověka jeho přátelé opustí.+

 5 Falešný svědek neunikne trestu,+

a kdo šíří jen lži, nevyvázne.+

 6 Mnozí se snaží získat přízeň urozeného*

a každý se chce přátelit s člověkem, který dává dary.

 9 Falešný svědek neunikne trestu,

a kdo šíří jen lži, zahyne.+

11 Pochopení zmírňuje hněv člověka+

a je od něj krásné, když přejde urážku.*+

12 Králův vztek je jako řev lva,*+

ale jeho přízeň je jako rosa na zeleni.

13 Hloupý syn působí potíže svému otci+

a hádavá manželka* je jako střecha, kterou stále zatéká.+

14 Dům a majetek jsou dědictvím po otcích,

ale rozumná manželka je od Jehovy.+

15 Kvůli lenosti padne na člověka hluboký spánek,

a kdo zahálí, bude o hladu.+

16 Kdo dodržuje přikázání, chrání si život,+

ale komu je jedno, jak žije, zemře.+

17 Kdo prokazuje laskavost chudému, půjčuje Jehovovi+

a on mu jeho jednání oplatí.*+

18 Ukázňuj svého syna, dokud je naděje,+

abys nebyl odpovědný za* jeho smrt.+

20 Naslouchej radám a nech se poučit,*+

abys v budoucnu zmoudřel.+

21 Člověk má v srdci mnoho plánů,

ale je to Jehovův záměr,* co se uskuteční.+

22 Na člověku je krásná jeho věrná láska+

a je lepší být chudý než lhář.

24 Lenoch strčí ruku do misky,+

ale už se neobtěžuje zvednout ji k ústům.

26 Syn, který týrá otce a vyhání matku,

přináší hanbu a potupu.+

27 Můj synu, pokud přestaneš naslouchat poučování,*

vzdálíš se od slov poznání.

28 Ničemný svědek se vysmívá právu+

a ústa špatných lidí hltají zlo.+

29 Posměvače čeká soud+

a pro záda hlupáků jsou připravené rány.+

 3 Člověku je ke cti, když se vyhne sporu,+

ale každý hlupák se do něj zaplete.+

 4 Lenoch v zimě neorá,

a tak bude o žních žebrat, protože nebude mít nic.*+

 5 Myšlenky* v lidském srdci jsou jako hluboké vody,

ale člověk s dobrým úsudkem je načerpá.

 6 Mnoho lidí mluví o své věrné lásce,

ale kdo najde opravdu věrného člověka?

 8 Když král sedí na trůnu a soudí,+

rozpoznává* svýma očima veškerou špatnost.+

 9 Kdo může říct „Očistil jsem své srdce,+

jsem čistý od hříchu“?+

10 Dvojí závaží a dvojí míry* –

obojí je Jehovovi odporné.+

11 I na dítěti* se podle jeho skutků pozná,

jestli je jeho chování čisté a správné.+

12 Ucho, které slyší, a oko, které vidí –

obojí udělal Jehova.+

15 Někdo má zlato a množství korálů,*

ale rty, které předávají poznání, jsou ještě cennější.+

16 Zabav oděv tomu, kdo se zaručil za cizího člověka,+

a vezmi od něj zástavu, pokud se zaručil za cizinku.*+

17 Chléb získaný podvodem člověku chutná,

ale pak se mu ústa naplní štěrkem.+

18 Kde se lidé radí, tam se plány vydaří*+

a ve válce dej na moudré* vedení.+

20 Pokud někdo proklíná otce a matku,

jeho lampa s příchodem tmy zhasne.+

21 I když někdo chamtivý získá bohatství,

požehnání mu to nakonec nepřinese.+

23 Dvojí závaží* je Jehovovi odporné

a podvodné váhy nejsou dobré.

25 Pro člověka je léčkou, když zbrkle zvolá: „Je to svaté!“+

a až potom o svých slibech přemýšlí.+

26 Moudrý král prosévá ničemy+

a přejíždí po nich mláticím kolem.+

27 Dech člověka je Jehovovou lampou,

která osvětluje jeho nitro.

29 Krásou mladých mužů je jejich síla+

a nádherou starců jsou jejich šediny.+

30 Modřiny a rány zbavují zla*+

a bití očišťuje nitro člověka.

 2 Všechno, co člověk dělá, se mu zdá správné,+

ale Jehova zkoumá srdce.*+

 3 Ze správného a spravedlivého jednání

má Jehova větší radost než z oběti.+

 4 Pyšné oči a namyšlené srdce jsou hříchem –

lampou, která vede ničemy.+

 5 Plány pilného vždycky vedou k úspěchu,*+

ale každého, kdo je ukvapený, čeká jen chudoba.+

 6 Poklady získané prolhaným jazykem

jsou jako mizející mlha, jako smrtící past.*+

 7 Ničemy smete jejich násilí,+

protože nechtějí jednat podle práva.

 8 Cesta provinilce je pokřivená,

ale nevinný* člověk jedná čestně.+

 9 Lepší je bydlet v koutě na střeše

než v jednom domě s hádavou manželkou.*+

10 Ničema touží po tom, co je špatné,+

a se svým bližním nemá soucit.+

11 Když je posměvač potrestán, nezkušený zmoudří,

a když moudrý získá pochopení, získá i poznání.*+

12 Spravedlivý Bůh sleduje ničemův dům

a vrhá ničemy do zkázy.+

13 Kdo si zacpává uši před voláním chudého,

ten bude sám volat, a nedostane odpověď.+

14 Tajný dar tlumí hněv+

a skrytý úplatek* zmírňuje prudký vztek.

15 Pro dobrého* člověka je radost jednat podle práva,+

ale pro ty, kdo páchají zlo, je to něco strašného.

16 Kdo sejde z cesty pochopení,

bude odpočívat ve společnosti mrtvých.+

17 Kdo miluje zábavu,* zchudne,+

kdo miluje víno a olej, nezbohatne.

18 Špatný člověk je výkupným za dobrého

a zrádný člověk za čestného.+

19 Lepší je bydlet v pustině

než s hádavou a vznětlivou manželkou.+

20 V domě moudrého je vzácný poklad a olej,+

ale hlupák svůj majetek promrhá.*+

21 Kdo se snaží jednat správně* a s věrnou láskou,

tomu se jednat správně podaří a získá život a slávu.+

22 Moudrý dokáže zdolat hradby* města mocných

a zlomit sílu, na kterou se spoléhají.+

23 Kdo si dává pozor na ústa a jazyk,

ušetří si problémy.+

24 Troufalý, pyšný chlubil –

tak se říká tomu, kdo jedná lehkomyslně a troufale.+

26 Celý den chamtivě touží mít víc,

ale dobrý člověk dává a nešetří.+

28 Prolhaný svědek zahyne,+

ale kdo svědčí o tom, co slyšel, uspěje.*

29 Ničema se tváří drze,+

ale čestný člověk jde jistým krokem.+

31 Kůň je připravován pro den bitvy,+

ale záchrana patří Jehovovi.+

22 Dobré jméno* si má člověk vybrat spíš než velké bohatství,+

být v úctě* je lepší než stříbro a zlato.

 3 Chytrý vidí nebezpečí a skryje se,

ale nezkušení jdou dál a doplatí na to.*

 4 Výsledkem pokory a bázně před Jehovou

je bohatství, sláva a život.+

 5 Na cestě pokřiveného člověka jsou trny a pasti,

ale kdo si váží svého života, drží se od nich daleko.+

 7 Boháč panuje nad chudými

a dlužník je otrokem věřitele.+

 8 Kdo zasévá bezpráví, sklidí pohromu+

a hůl jeho vzteku* už nebude.+

 9 Štědrý člověk* získá požehnání,

protože se dělí o jídlo s chudým.+

10 Vyžeň posměvače,

a spor utichne.

11 Kdo miluje čisté srdce a mluví vlídně,

bude mít za přítele krále.+

12 Jehovovy oči střeží poznání,

ale slova zrádného on maří.+

15 Se srdcem chlapce* je spojená hloupost,+

ale prut kázně ji od něj vzdálí.+

16 Kdo šidí chudého, aby se obohatil,+

a kdo obdarovává boháče,

skončí v chudobě.

17 Nakloň své ucho a naslouchej slovům moudrých,+

celým srdcem přijmi poznání, které dávám.+

18 Bude ti příjemné uchovávat je ve svém nitru,+

takže je neustále budeš mít na svých rtech.+

19 Poznání ti dnes dávám proto,

abys důvěřoval Jehovovi.

20 Copak jsem ti už nepsal

a nepředával ti rady a poznání,

21 abych tě seznámil s pravdivými a spolehlivými slovy,

a ty ses tak mohl s přesnou zprávou vrátit k tomu, kdo tě poslal?

22 Neokrádej chudého jen proto, že je chudý,+

a nedrť bezvýznamného v městské bráně.+

23 Sám Jehova se totiž ujme jejich sporu+

a připraví o život ty, kdo je šidí.

24 Nestýkej se se vznětlivým člověkem

ani se nezaplétej s tím, kdo se snadno rozzlobí,

25 aby ses nezačal chovat jako on

a nechytil sám sebe do pasti.+

26 Nepatři k těm, kdo si potřásají rukou,*

kdo se zaručují za půjčky.+

27 Když nebudeš mít čím zaplatit,

přijdeš i o své lůžko!

28 Neposouvej dávný mezník,

který umístili tvoji předkové.+

Postaví se před krále,+

ne před obyčejné lidi.

23 Když usedneš k jídlu s králem,

dobře zvaž, co máš před sebou.

 2 Dej si ke krku nůž,*

pokud máš velkou chuť k jídlu.*

 3 Nedychti po jeho pochoutkách,

protože to jídlo je ošidné.

 6 Nejez to, co ti dává lakomec,*

nedychti po jeho pochoutkách,

 7 protože je jako ten, kdo si vede záznamy.*

 8 To, co jsi snědl, vyzvrátíš

a tvá příjemná slova přijdou nazmar.

 9 Nemluv k hlupákovi,+

protože moudrostí tvých slov pohrdne.+

10 Neposouvej dávný mezník+

ani nezabírej pole sirotků.*

11 Jejich Ochránce* je totiž mocný,

ujme se jejich sporu s tebou.+

12 Ber si k srdci ukázňování*

a své ucho nakloň ke slovům poznání.

14 Měl bys ho bít prutem,

abys ho uchránil před hrobem.*

15 Můj synu, pokud tvé srdce zmoudří,

mé srdce se bude radovat.+

16 Mé nitro* bude jásat,

když budou tvé rty říkat to, co je správné.

17 Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům,+

ale celý den se bojí Jehovy.+

18 Potom před sebou budeš mít budoucnost,+

tvá naděje nezanikne.

19 Naslouchej, můj synu, a zmoudři,

veď své srdce po správné cestě.

20 Nepatři k těm, kdo pijí příliš mnoho vína,+

k těm, kdo se cpou masem.+

21 Opilec a nenasyta totiž zchudnou+

a ospalost oblékne člověka do hadrů.

22 Naslouchej svému otci, který ti dal život,

a nepohrdej svou matkou jen proto, že zestárla.+

23 Kup si* pravdu a neprodávej ji,+

také moudrost, kázeň a porozumění.+

24 Otec dobrého* člověka bude jásat,

rodič moudrého syna se z něj bude radovat.

25 Tvůj otec a matka se budou radovat,

ta, která tě porodila, bude jásat.

26 Můj synu, dej mi své srdce

a ať mají tvé oči potěšení v mých cestách.+

27 Vždyť prostitutka je jako hluboká jáma

a nemravná žena* je jako úzká studna.+

28 Číhá jako lupič,+

působí, že přibývá nevěrných mužů.

30 Jsou to ti, kdo dlouho vysedávají u vína,+

kdo shání* míchané víno.

31 Nedívej se na víno – na jeho rudou barvu,

na to, jak jiskří v poháru a hladce klouže dolů.

32 Nakonec uštkne jako had,

vstříkne jed jako zmije.

33 Tvé oči uvidí divné věci

a tvé srdce bude mluvit zvráceně.+

34 Bude ti, jako bys ležel uprostřed moře,

jako bys ležel na vrcholku stěžně.

35 Řekneš: „Udeřili mě, ale necítil jsem to,*

bili mě, ale nevěděl jsem o tom.

Kdy se probudím,+

abych se mohl zase napít?“*

24 Nezáviď špatným lidem

a nechtěj být v jejich společnosti.+

 2 Vždyť jejich srdce přemýšlí o násilí

a jejich rty mluví o páchání zla.

 3 Moudrostí se buduje dům*+

a dobrým úsudkem se upevňuje.

 4 Díky poznání se jeho místnosti plní

vzácnými a příjemnými věcmi všeho druhu.+

 5 Moudrý člověk je mocný+

a díky poznání moc člověka roste.

 6 Ve válce dej na moudré* vedení,+

mnoho rádců přináší vítězství.*+

 7 Pro hlupáka je pravá moudrost nedosažitelná,+

v městské bráně nemá co říct.

 8 Kdo plánuje zlo,

bude nazván mistrem intrik.+

 9 Hlupákovy intriky jsou hřích

a posměvače si lidé hnusí.+

10 Pokud v těžkých chvílích propadneš beznaději,*

budeš mít málo sil.

11 Osvobozuj ty, které vedou na smrt,

zachraňuj ty, kdo se potácí na popravu.+

12 Pokud řekneš: „Ale my jsme to nevěděli“,

copak ten, který zkoumá srdce,* nepozná, jak to je?+

Ten, kdo tě pozoruje, to zjistí

a každému odplatí podle jeho jednání.+

13 Můj synu, jez med, vždyť je dobrý,

med z plástve chutná sladce.

Pokud ji najdeš, budeš mít před sebou budoucnost,

tvá naděje nezanikne.+

15 Nečíhej zlomyslně u domu dobrého* člověka,

nenič místo, kde odpočívá.

16 I kdyby totiž dobrý* člověk padl sedmkrát, znovu vstane,+

ale špatné lidi neštěstí srazí.+

17 Když tvůj nepřítel padne, neraduj se,

a když klopýtne, ať tvé srdce nejásá.+

18 Jinak to Jehova uvidí a nebude se mu to líbit

a odvrátí od něj svůj hněv.+

19 Nerozčiluj se* kvůli zlým lidem,

nezáviď ničemům.

20 Nikdo zlý totiž před sebou nemá budoucnost,+

lampa špatných lidí zhasne.+

21 Můj synu, boj se Jehovy a krále+

a nestýkej se s buřiči,*+

22 protože na ně náhle přijde pohroma.+

24 Toho, kdo říká ničemovi: „Jsi nevinný“,*+

budou lidé proklínat a národy odsuzovat.

25 Ale těm, kdo ho kárají, se bude dobře dařit+

a získají požehnání.+

30 Šel jsem kolem pole lenocha,+

kolem vinice člověka, který neměl rozum.*

31 Všechno bylo zarostlé plevelem,

všude byly kopřivy

a kamenná zeď byla zbořená.+

33 Trochu si pospíš, trochu si zdřímneš,

trochu si poležíš se založenýma rukama,

34 a tvá chudoba přijde jako lupič,

tvá nouze jako ozbrojenec.+

 2 Sláva Boha je v tom, že drží věc v tajnosti,+

a sláva králů v tom, že věc zkoumají.

 3 Jako jsou nebesa vysoká a země hluboká,

tak je srdce králů neprozkoumatelné.

 4 Odstraň ze stříbra strusku,

a bude úplně přečištěné.+

 5 Odstraň ničemu z přítomnosti krále,

a jeho trůn bude upevněn spravedlností.+

 6 Nevyvyšuj se před králem+

a nezaujímej místo mezi významnými lidmi.+

 7 Je totiž lepší, aby ti řekl: „Pojď blíž“,

než aby tě ponížil před někým urozeným.+

 9 Vyřeš spor se svým bližním,+

ale nevyzrazuj to, co ses dozvěděl mezi čtyřma očima,*+

10 aby tě ten, kdo to uslyší, nezahanbil

a abys nešířil špatnou zprávu,* která se nedá vzít zpátky.

11 Jako zlatá jablka ve stříbrné míse*

je slovo pronesené v pravý čas.+

12 Jako zlatá náušnice a ozdoba z ryzího zlata

je pro vnímavé ucho moudrý člověk, který kárá.+

13 Jako chladivý sníh v den žně

je věrný posel pro ty, kdo ho vyslali –

je osvěžením pro svého pána.+

14 Jako mraky a vítr, které nepřinášejí déšť,

je ten, kdo se chlubí, že dá dar, ale neudělá to.*+

15 Trpělivostí si člověk získá nadřízeného

a laskavý* jazyk dokáže zlomit kost.+

16 Když najdeš med, sněz ho jen přiměřené množství,

aby ses ho nepřejedl a nevyzvrátil ho.+

17 Do domu svého bližního choď jen zřídka,

jinak tě bude mít dost a bude tě nenávidět.

18 Jako kyj, meč a ostrý šíp

je člověk, který křivě svědčí proti svému bližnímu.+

19 Jako zlomený zub a zchromlá noha

je důvěra v nespolehlivého* člověka v těžkých chvílích.

20 Jako ten, kdo si v chladném dni svléká oděv,

a jako ocet vylitý na sodu*

je člověk, který zpívá písně skleslému srdci.+

21 Pokud má tvůj nepřítel* hlad, dej mu najíst,

pokud má žízeň, dej mu napít,+

22 protože mu tak na hlavu nahrneš žhavé uhly*+

a Jehova tě odmění.

23 Severní vítr přináší liják

a jazyk, který tlachá, přináší hněv.+

24 Lepší je bydlet v koutě na střeše

než v jednom domě s hádavou manželkou.*+

25 Jako chladná voda pro unavenou duši*

je dobrá zpráva z daleké země.+

26 Jako zkalený pramen a znečištěná studna

je dobrý* člověk, který ustoupí* někomu špatnému.

27 Jíst příliš mnoho medu není dobré+

ani není dobré, když člověk usiluje o slávu.+

28 Jako město s prolomenými hradbami

je člověk, který se nedokáže ovládat.*+

26 Jako se nehodí sníh k létu a déšť ke žním,

tak se k hlupákovi nehodí čest.+

 2 Jako má ptáček důvod uniknout a vlaštovka létat,

tak má svůj důvod i každá kletba.*

 3 Na koně je bič, na osla je uzda+

a na záda hlupáků je prut.+

 4 Neodpovídej hlupákovi podle jeho hlouposti,

abys neklesl na jeho úroveň.*

 5 Odpověz hlupákovi podle jeho hlouposti,

aby si nemyslel, že je moudrý.+

 6 Jako ten, kdo si mrzačí nohy a sám si ubližuje,*

je člověk, který nějakou záležitost svěří hlupákovi.

 7 Jako kulhavé* nohy chromého,

takové je přísloví v ústech hlupáků.+

 8 Vzdát slávu hlupákovi

je jako přivázat kámen k praku.+

 9 Jako trní v ruce opilce,

takové je přísloví v ústech hlupáků.

10 Jako lukostřelec, který střílí naslepo,*

je ten, kdo najímá hlupáka nebo kolemjdoucí.

11 Jako se pes vrací ke svým zvratkům,

hlupák opakuje svou hloupost.+

14 Dveře se otáčí na pantech*

a lenoch na lůžku.+

15 Lenoch strčí ruku do misky,

ale je příliš unavený, než aby ji zvedl k ústům.+

16 Lenoch si myslí, že je moudřejší

než sedm lidí, kteří odpovídají rozumně.

17 Jako ten, kdo chytá psa za uši,

je kolemjdoucí, který se rozzuří kvůli* cizímu sporu.+

18 Jako šílenec, který vystřeluje ohnivé střely a smrtící šípy,

19 je člověk, který napálí svého bližního a pak řekne: „Byla to jen legrace!“+

20 Kde není dříví, hasne oheň,

a kde není pomlouvač, utichá hádka.+

21 Jako uhlí na žhavé oharky a dříví na oheň,

takový vliv má hádavý člověk na rozdmýchání sporu.+

22 Slova pomlouvače jsou jako lahůdky,*

sklouznou rovnou do žaludku.+

23 Jako stříbrná glazura na hliněném střepu

jsou vřelá slova vycházející ze* zlého srdce.+

24 Kdo nenávidí druhé, svými rty to zakrývá,

ale v nitru se zabývá podvodem.

26 Přestože svou nenávist zakrývá klamem,

jeho špatnost bude veřejně odhalena.

27 Kdo kope jámu, spadne do ní,

a kdo odvaluje kámen, toho ten kámen zavalí.+

28 Prolhaný jazyk nenávidí ty, které drtí,

a ústa, která lichotí, působí zkázu.+

27 Nechlub se zítřkem,

protože nevíš, co den přinese.*+

 2 Ať tě chválí někdo jiný,* a ne tvá ústa,

ať to dělají druzí,* a ne tvé rty.+

 3 Kámen je těžký a písek zrovna tak,

ale trápení s hlupákem je ještě těžší.+

 4 Vztek je krutý a hněv je jako povodeň,

ale kdo obstojí před žárlivostí?+

 6 Rány od přítele jsou projevem věrnosti,+

ale polibků od nepřítele je mnoho.*

 7 Sytý člověk odmítne* i med z plástve,

ale hladovému chutná sladce i to, co je hořké.

 8 Jako pták, který opouští* své hnízdo,

je člověk, který opouští svůj domov.

 9 Olej a kadidlo rozradostňují srdce

a stejně tak přítel, který dává upřímné rady.+

10 Neopouštěj svého přítele ani přítele svého otce,

a když tě potká neštěstí, nechoď do domu svého bratra.

11 Buď moudrý, můj synu, a dělej mi* radost,+

abych mohl odpovědět tomu, kdo se mi vysmívá.*+

12 Chytrý vidí nebezpečí a skryje se,+

ale nezkušení jdou dál a doplatí na to.*

13 Zabav oděv tomu, kdo se zaručil za cizího člověka,

a vezmi od něj zástavu, pokud se zaručil za cizinku.*+

14 Když někdo brzy ráno hlasitě žehná svému bližnímu,

bude se to brát tak, jako by proklínal.

16 Kdo ji dokáže zkrotit, dokáže zkrotit vítr

a pravicí uchopit olej.

17 Jako se železo ostří železem,

tak člověk ostří svého přítele.*+

18 Kdo pečuje o fíkovník, bude jíst jeho plody,+

a kdo pečuje o svého pána, bude v úctě.+

19 Jako se ve vodě odráží něčí obličej,

tak se v srdci jednoho člověka odráží srdce druhého.

20 Hrob* a místo zkázy* se nenasytí+

a nenasytí se ani oči člověka.

21 Na stříbro je tavicí kelímek, na zlato je pec+

a člověka prověří chvála.*

22 I kdybys hlupáka roztloukl paličkou

jako obilí v hmoždíři,

jeho hloupost ho neopustí.

Svědomitě se starej o* své ovce,+

24 protože bohatství netrvá věčně+

ani koruna* po všechny generace.

25 Zelená tráva mizí, objevuje se nová

a z hor se sváží rostlinstvo.

26 Díky beránkům máš oblečení

a za kozly si koupíš pole.

27 A bude dost kozího mléka pro tebe,

pro tvou rodinu i pro tvé služky.

28 Špatní lidé utíkají, i když je nikdo nepronásleduje,

ale dobří* lidé jsou odvážní jako lev.*+

 2 Když obyvatelé země porušují zákon,* vystřídá se v ní mnoho knížat,+

ale díky člověku s dobrým úsudkem a poznáním zůstane kníže* dlouho.+

 3 Chudý člověk, který šidí ty, kdo jsou v nouzi,+

je jako déšť, který spláchne celou úrodu.

 4 Ti, kdo opouští zákon, chválí ničemu,

ale ti, kdo zákon dodržují, jsou jejich chováním pobouřeni.+

 5 Zlí lidé nerozumí spravedlnosti,

ale ti, kdo hledají Jehovu, rozumí všemu.+

 6 Lepší je chudý člověk, který žije bezúhonně,*

než boháč, jehož cesty jsou pokřivené.+

 7 Rozumný syn dodržuje zákon,

ale kdo se stýká s nenasyty, dělá ostudu svému otci.+

 8 Kdo hromadí bohatství úrokem+ a lichvou,

shromažďuje ho pro toho, kdo prokazuje laskavost chudým.+

 9 Pokud někdo nechce poslouchat zákon,

i jeho modlitba je odporná.+

10 Kdo svádí čestné na špatnou cestu, spadne do jámy, kterou sám vykopal,+

ale bezúhonní zdědí to, co je dobré.+

11 Boháč si připadá moudrý,+

ale chudý člověk s dobrým úsudkem ho dokáže prohlédnout.+

12 Když dobří lidé vítězí, je to velká sláva,

ale když se k moci dostávají ničemové, lidé se schovávají.+

13 Kdo zakrývá svá provinění, neuspěje,+

ale kdo je vyznává a opouští, tomu bude projeveno milosrdenství.+

14 Šťastný je ten, kdo se má stále na pozoru,*

ale toho, kdo zatvrzuje své srdce, potká neštěstí.+

15 Jako řvoucí lev a útočící medvěd

je ničemný vládce nad bezmocným lidem.+

16 Vůdce bez dobrého úsudku zneužívá svou moc,+

ale kdo nenávidí nepoctivý zisk, prodlouží si život.+

18 Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn,+

ale ten, jehož cesty jsou pokřivené, náhle padne.+

19 Kdo obdělává půdu, bude mít dostatek chleba,

ale kdo se honí za bezcennými věcmi, nasytí se chudobou.+

20 Věrný člověk získá velké požehnání,+

ale kdo se žene za bohatstvím, nezůstane nevinný.+

21 Není správné někomu nadržovat,+

ale někdo se toho dopouští i kvůli kousku chleba.

22 Závistivý* člověk touží po bohatství

a neví, že ho čeká chudoba.

23 Kdo kárá,+ dočká se nakonec většího vděku+

než ten, kdo lichotí.

24 Kdo okrádá svého otce a matku a říká: „Není to nic špatného“,+

je jako ten,* kdo působí zkázu.+

25 Chamtivý* člověk vyvolává spory,

ale tomu, kdo důvěřuje Jehovovi, se bude dobře dařit.*+

26 Kdo spoléhá na své srdce, je hloupý,+

ale kdo jedná moudře, zachrání se.+

27 Tomu, kdo dává chudým, nebude nic chybět,+

ale na toho, kdo před jejich chudobou zavírá oči, se snese mnoho kleteb.

28 Když se k moci dostávají ničemové, člověk se schovává,

ale když umírají, dobrých lidí přibývá.+

29 Kdo i po častém kárání zůstává zatvrzelý,*+

bude náhle zlomen a už se neuzdraví.+

 2 Když je dobrých* lidí mnoho, lid se raduje,

ale když vládne špatný člověk, lid vzdychá.+

 3 Kdo miluje moudrost, dělá radost svému otci,+

ale kdo se stýká s prostitutkami, promrhá svůj majetek.+

 4 Spravedlností dává král zemi stabilitu,+

ale kdo bere úplatky, vrhá ji do zkázy.

 5 Kdo lichotí svému bližnímu,

roztahuje před jeho nohama síť.+

 6 Špatný člověk se vlastním proviněním chytá do pasti,+

ale dobrý člověk jásá a raduje se.+

 7 Dobrému člověku záleží na právech chudých,+

ale špatného člověka nic takového nezajímá.+

 8 Vychloubači rozdmýchávají ve městě nepokoje,+

ale moudří odvrací hněv.+

 9 Když se moudrý člověk pustí do sporu s hlupákem,

bude z toho pokřikování a posměch, ale ničeho se nedosáhne.+

10 Krvežízniví lidé nenávidí nevinného*+

a čestné se snaží připravit o život.*

11 Hlupák dává průchod všem svým pocitům,*+

ale moudrý člověk je má pod kontrolou.+

12 Když vládce věnuje pozornost lžím,

všichni jeho služebníci budou ničemové.+

14 Když král soudí chudé spravedlivě,+

jeho trůn bude navždy pevně stát.+

15 Prut* a kárání dávají moudrost,+

ale dítě, které si může dělat, co chce, dělá ostudu své matce.

16 Když přibývá špatných lidí, přibývá i provinění,

ale dobří lidé uvidí jejich pád.+

17 Ukázňuj svého syna, a přinese ti klid

a bude ti dělat velkou radost.+

18 Pokud není vidění,* lid ztrácí zábrany,+

ale ti, kdo dodržují zákon, jsou šťastní.+

19 Sluha se nedá napravit slovy –

i když rozumí, neposlechne.+

21 Pokud je sluha od mládí hýčkán,

nakonec se z něj stane nevděčník.

22 Vznětlivý člověk vyvolává spory,+

a kdo se snadno rozzlobí, dopouští se mnoha provinění.+

23 Pýcha člověka poníží,+

ale kdo je pokorný,* získá slávu.+

25 Strach z lidí* je léčka,*+

ale kdo důvěřuje Jehovovi, bude v bezpečí.+

26 Mnozí žádají o audienci u* vládce,

ale spravedlnost člověku zajistí Jehova.+

27 Nespravedlivý člověk je odporný dobrým lidem,+

a kdo jedná čestně, je odporný těm špatným.+

 2 Vím toho méně než kdokoli jiný+

a chybí mi porozumění, jaké by člověk měl mít.

 3 Nenaučil jsem se moudrosti

a nemám poznání Nejsvětějšího.

 6 K jeho slovům nic nepřidávej,+

jinak tě pokárá

a ukáže se, že jsi lhář.

Dej mi tolik jídla, kolik potřebuji,+

 9 abych tě kvůli nadbytku nezapřel a neřekl: „Kdo je Jehova?“+

nebo abych kvůli chudobě nezačal krást a nepošpinil* jméno svého Boha.

10 Nepomlouvej sluhu u jeho pána,

jinak tě prokleje a poneseš vinu.+

11 Je generace, která proklíná svého otce

a nežehná své matce.+

12 Je generace, která si připadá čistá,+

a přitom nebyla umyta od své špíny.*

13 Je generace, která má tak pyšné oči

a dívá se tak povýšeně!+

14 Je generace, která má zuby jako meče

a čelisti jako nože.*

Požírá ty, kdo na zemi žijí v nouzi

a kdo jsou mezi lidmi chudí.+

Jsou tři věci, které se nikdy nenasytí,

čtyři, které nikdy neřeknou: „Dost!“ –

16 hrob,*+ neplodné lůno,

vyprahlá zem

a oheň, který nikdy neřekne: „Dost!“

17 Oko, které se posmívá otci a pohrdá poslušností vůči matce,+

vyklovou krkavci z údolí*

a sežerou ho mladí orli.+

18 Jsou tři věci, které jsou nad mé chápání,*

čtyři, kterým nerozumím –

19 cesta orla po nebi,

cesta hada po skále,

cesta lodi po otevřeném moři

a cesta muže s mladou ženou.

Nají se, otře si ústa

a řekne: „Neudělala jsem nic špatného.“+

21 Pod třemi věcmi se chvěje země,

čtyři nedokáže snést:

22 Když otrok kraluje,+

když se hlupák přejídá,

23 když se nenáviděná* žena vdá

a když služka zaujme místo* své paní.+

24 Čtyři tvorové patří k těm nejmenším na zemi,

ale jsou instinktivně moudří:*+

25 Mravenci nejsou silní,*

a přesto si v létě připravují potravu.+

26 Damani+ nejsou mocní,*

a přesto si staví dům ve skalách.+

27 Sarančata+ nemají krále,

a přesto všechna postupují v šiku.*+

28 Gekon+ dokáže lézt po zdi

a dostane se i do královského paláce.

29 Jsou tři tvorové, kteří si působivě vykračují,

čtyři, kteří se působivě pohybují –

30 lev, který je nejsilnější mezi zvířaty

a před nikým neustoupí,+

31 chrt, kozel

a král v čele svého vojska.

32 Pokud ses hloupě vyvyšoval+

nebo jsi to měl v úmyslu,

dej si ruku na ústa.+

33 Stejně jako stloukáním vzniká z mléka máslo

a tlak na nos vyvolává krvácení,

rozdmýchávání hněvu vede k hádkám.+

Co ti řeknu, synu mého lůna,

synu mých slavnostních slibů?+

 3 Nedávej svou sílu ženám+

a nechoď po cestách, které vedou ke zkáze králů.+

 4 Pro krále se nehodí, Lemueli,

pro krále se nehodí, aby pili víno,

ani pro vládce, aby říkali: „Kde mám svoje pití?“+

 6 Dávejte alkohol těm, kdo umírají,+

a víno těm, kdo zažívají hořké trápení.+

 7 Ať pijí a zapomenou na svou chudobu,

ať už nemyslí na své těžkosti.

 8 Promluv ve prospěch těch, kdo se sami nemůžou hájit,

zastaň se práv všech, kdo jsou na pokraji smrti.+

 9 Promluv a suď spravedlivě,

zastaň se práv* nevýznamných a chudých.+

11 Její manžel jí ze srdce důvěřuje

a nechybí mu nic cenného.

12 Po všechny dny svého života

se mu odvděčuje dobrem, a ne zlem.

13 Shání vlnu a len,

ráda pracuje rukama.+

14 Je jako obchodní lodě,+

zdaleka přiváží potraviny.

15 Ještě za tmy vstává,

chystá jídlo pro svou rodinu

a dává ho i svým služkám.+

17 Připravuje se na tvrdou práci*+

a posiluje své ruce.

18 Vidí, že její obchodování je výnosné,

její lampa v noci nezhasíná.

19 Bere do rukou přeslici

a v prstech drží vřeteno.*+

20 Nabízí pomocnou ruku nevýznamným

a štědře dává chudým.+

21 Když přijde sníh, nedělá si starosti o svou rodinu,*

protože všichni mají teplé* oblečení.

22 Sama si dělá přikrývky,

její oblečení je ze lnu a červenofialové vlny.

23 Jejího manžela dobře znají v městských branách,+

kde sedává se staršími země.

24 Vyrábí a prodává lněné* oděvy

a dodává opasky obchodníkům.

25 Jejím oděvem je síla a nádhera

a do budoucnosti se dívá s odvahou.*

26 Když otevře ústa, mluví moudře,+

na jazyku má zákon laskavosti.*

27 Dohlíží na chod své domácnosti

a nejí chléb lenosti.+

28 Její děti vstávají a prohlašují ji za šťastnou,

i její manžel vstává a chválí ji.

29 Je mnoho vynikajících* žen,

ale ty je všechny předčíš.

30 Půvab může být klamný a krása pomíjivá,*+

ale žena, která se bojí Jehovy, si získá chválu.+

31 Odměňte ji za to, co dělá,*+

a ať ji její skutky chválí v městských branách.+