Ironický kontrast

OČEKÁVÁ se, že překotný růst populace přidá během devadesátých let našemu světu téměř totéž množství obyvatel, jako je dnes v Číně. Do tuhého půjde nejvíce ve světových metropolích. Očekává se totiž, že během příštích patnácti let obyvatelé měst na této planetě poprvé převýší co do počtu své venkovské protějšky. Časopis International Wildlife poznamenává, že zatímco světové metropole přerůstají na přecpané megapole, „znečišťují vzduch a vodu, hltají ornou půdu kolem sebe, vyčerpávají lesní zdroje kvůli palivu a stavebnímu dříví, pěstují zločin, nemoci a zoufalství.“

Přitom je stále více venkovských oblastí opouštěno. Například ve Spojených státech jsou stovky venkovských měst, která hynou nedostatkem lidí. V rozlehlém území Velkých plání na západě USA mají některé oblasti více opuštěných měst než živých. Deset oblastí v Severní Dakotě má na jeden čtvereční kilometr jen 1,5 člověka nebo méně; osmnáct krajů ztratilo od roku 1930 aspoň padesát procent obyvatel. Někteří si dokonce myslí, jak napsal The Wall Street Journal, že celá oblast Velkých plání se „neúprosně mění v pastviny, z nichž původně povstala“. Proč? Odborníci to přičítají špatnému zacházení s půdou, zneužívání omezených zásob vody, suchu a hospodářské krizi.

Kypící města praskající ve švech. Rozlehlé prérie poseté opuštěnými městy. V tomto ironickém kontrastu spočívá další neradostný důkaz toho, že člověk nevládne venkovu o nic lépe než městům, a této planetě o nic lépe než jejím lidem. Jak to trefně vyjadřuje Bible: „Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ (Jeremjáš 10:23) Ale vládnout schopně a dobře není nad možnosti Stvořitele člověka. Slíbil, že už brzy bude celá země úrodná a obdělávaná mírumilovnými obyvateli, místo aby byla zničena nájemníky, kteří se vymkli kontrole. — Žalm 67:6; 67:7, KB; 72:16; Izajáš 65:21–23.