Boží duch vyučuje
UČITELEM je ten, kdo předává druhým informace nebo dovednost pomocí slova nebo příkladu. Schopný učitel obvykle podává vysvětlení a poskytuje podpůrné doklady. Může však využít i jiné metody, jež posluchačům pomohou, aby přijali to, co slyší, a zapamatovali si to.
Jehova Bůh, Stvořitel, je Vznešeným Učitelem neboli Instruktorem svých služebníků. (1. Královská 8:36; Žalm 27:11; 86:11; 119:102; Izajáš 30:20; 54:13) O existenci nade vše moudrého Boha učí samotná stvořitelská díla. Poskytují prostor ke zkoumání a pozorování. Zatím však do nich lidstvo nahlédlo jen částečně. (Job 12:7–9) Prostřednictvím zvláštních zjevení Jehova Bůh navíc poučil lidi o tom, jaké má jméno, předsevzetí a zákony. (Srovnej 2. Mojžíšovu 4:12, 15; 24:12; 34:5–7.) Taková zjevení se nacházejí v Božím slově, Bibli, a slouží jako základ pro správné poučování o Boží vůli. (Římanům 15:4; 2. Timoteovi 3:14–17) Jako učitel také působí Boží duch. — Jan 14:26.
Během tří a půl roku své pozemské služby Ježíš školil apoštoly, aby pokračovali v díle, které započal. Jako nedokonalí lidé si rozhodně nemohli zapamatovat každou podrobnost jeho učení. Ježíš jim však slíbil: „Ale pomocník, svatý duch, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí vše a připomene vám všechno, co jsem vám pověděl.“ (Jan 14:26) To znamenalo, že Boží duch je naučí vše, co budou potřebovat, aby dovršili svou službu. Zejména jim poskytne porozumění tomu, co dříve slyšeli, ale čemu nerozuměli. Jako ten, kdo připomíná, jim svatý duch připomene vše, co Ježíš řekl, když byl s nimi. A jako učitel jim bude ukazovat správné uplatnění Ježíšových slov. — Srovnej Jana 2:19–22.
Když budou Ježíšovi učedníci přivedeni před veřejná shromáždění, krále a jiné muže ve vysokých vládních postaveních, mohou se s důvěrou spolehnout na Božího ducha jako na učitele a na toho, kdo připomíná. Jako přítel jim připomene, co říkat, a pomůže jim to patřičně uplatnit. To povede k vydání dobrého svědectví a také k umlčení odpůrců. (Matouš 10:18–20; Marek 13:11; Lukáš 12:11, 12; 21:13–15) Proto byli Petr a Jan schopni směle hovořit, když se jich nejvyšší židovský soud Sanhedrin vyptával na to, jak uzdravili muže, který byl od narození chromý. Jelikož byli „nevzdělaní a obyčejní lidé“, jejich otevřenost byla něčím naprosto neočekávaným. Členové Sanhedrinu žasli. A Petrova slova spolu s přítomností vyléčeného člověka vedla k tomu, že tito vzdělaní muži „neměli co říci na vyvrácení“. — Skutky 4:5–14.
Jelikož celé Boží slovo bylo napsáno pod inspirací, samo o sobě obsahuje učení ducha. (2. Timoteovi 3:16) Křesťané by tedy neměli věnovat žádnou pozornost učení, jež je v rozporu s Božím slovem. Apoštol Jan napsal: „Nepotřebujete, aby vás někdo vyučoval; ale jak vás pomazání od něho vyučuje o všem, a je pravé a není lží, a právě jak vás vyučilo, zůstaňte ve spojení s ním.“ (1. Jana 2:27) Janova slova byla určena duchem zplozeným křesťanům. Poznali Jehovu Boha i jeho Syna Krista Ježíše. Byli plně obeznámeni s Boží pravdou. Nepotřebovali tedy žádné lidské učitele, kteří zapírali Otce i Syna. Takoví učitelé by je jedině odvedli od pravdy, o níž oni věděli, že ji učí Boží duch a je jasně vysvětlena v posvátných spisech. (1. Jana 2:18–26) Z tohoto důvodu křesťané nepřijímali odpadlé učitele do svých domovů ani je nezdravili. (2. Jana 9–11) — Z knihy Insight on the Scriptures (Hlubší pohled na Písma, svazek 2, strana 1072).