Je to opravdu pěnkava?

PTÁCI, kteří patří do čeledi pěnkavovitých, jsou známi po celém světě. Kromě studené Antarktidy žijí na všech kontinentech. I mnoho oceánských ostrovů má svou populaci pěnkavovitých ptáků. A ti jsou obvykle docela hezcí. Například američtí stehlíci (Carduelis tristis) — ti „dodávají otevřené krajině zvláštní živost svým zářivým černo-žlutým zbarvením . . ., letem přes neviditelné vzdušné kopce a údolí, který připomíná jízdu na horské dráze, i svým švitořením“. — Book of North American Birds (Kniha o ptácích Severní Ameriky).

Jeden ptáček z čeledi pěnkavovitých však vyniká pozoruhodnou krásou — třinácticentimetrová amadina Gouldové, která žije v severní Austrálii, a to zvlášť v blahovičníkových savanách. Možná byste nějaké, uvězněné v klecích, našli i ve své zemi. Jedna encyklopedie uvádí: „To [chytání amadin] v nedávných letech přispělo k jejich viditelnému úbytku.“

Zobák těchto ptáků je uvnitř uzpůsoben k držení a louskání semen. „Pěnkavovitý pták každé semínko zaklíní do zvláštní drážky na patře a přiražením spodní části zobáku je rozdrtí. Potom s pomocí jazyka sloupne slupku, a tak uvolní jádro, které spolkne.“ (Birds: Their Life, Their Ways, Their World [Ptáci: Jejich život, jejich způsoby, jejich svět]) Pokud však jde o amadinu Gouldové, ta „místo aby sbírala [semínka] se země, balancuje přímo na plodu, kde jsou semena, nebo semena vybírá, zatímco sedí na sousední větvičce“. — The Illustrated Encyclopedia of Birds (Ilustrovaná encyklopedie ptáků).

Jestliže někdy uvidíte amadinu Gouldové, považujte to za požehnání — vždyť jste mohli na tak malém ptáčku vidět příklad jedinečného pestrobarevného stvoření.

[Obrázek na straně 31]

amadina Gouldové

[Obrázek na straně 31]

americký stehlík (Carduelis tristis)