Jak pomoci svému dítěti vyrovnat se s přírodní katastrofou
ZEMĚTŘESENÍ, tornáda, požáry, záplavy, hurikány — jak jsme bezmocní, když stojíme tváří v tvář běsnící přírodě! Dospělí často zjišťují, že může trvat celá léta, než začnou blednout děsivé obrazy, které jim do mysli vryla prožitá přírodní katastrofa. Není nic překvapivého na tom, že děti mohou potřebovat zvláštní pomoc, aby se z takového zážitku zotavily.
Federální úřad civilní obrany USA (FEMA) uvádí, že bezprostředně po katastrofě se děti obvykle bojí — 1. že zůstanou samy, 2. že budou odděleny od rodiny, 3. že k té katastrofě dojde znovu a 4. že někdo bude zraněn nebo zabit. Co můžete jako rodiče dělat, abyste zmírnili úzkost vašeho dítěte, která vznikla jako následek katastrofy? FEMA doporučuje toto.a
Snažte se udržet rodinu pohromadě. Když zůstanete spolu, vašemu dítěti to dá jistotu a zmírní to jeho obavy, že bude opuštěno. Když jdete hledat pomoc, je lepší, abyste nenechávali děti u příbuzných nebo u přátel či v evakuačních centrech. „Děti propadnou úzkosti,“ říká FEMA, „a začnou se bát, že se rodiče nevrátí.“ V případě, že byste někam šli, vezměte dítě s sebou, je-li to alespoň trochu možné. Tak „bude méně pravděpodobné, že na vás dítě začne nezdravě lpět“.
Udělejte si čas na to, abyste klidně a pevně vysvětlili, jaká je situace. Řekněte dítěti, co o katastrofě víte. Je-li to nutné, vysvětlení několikrát opakujte. Stručně řekněte, co se bude dít dál. Například můžete říci: ‚Dnešní noc strávíme společně v nouzovém přístřešku.‘ Mluvte s dětmi v úrovni jejich očí. Je-li to potřeba, klekněte si.
Povzbuzujte dítě, aby se vyjadřovalo. „Nejúčinnějším prostředkem ke zmírnění úzkosti vašeho dítěte je komunikace,“ zdůrazňuje FEMA. Naslouchejte, co vám každé dítě říká o katastrofě a o svých obavách. (Srovnej Jakuba 1:19.) Řekněte mu, že jeho strach je normální. Pokud se zdá, že se dítě nechce vyjádřit, řekněte mu, že i vy se bojíte. Tak pro ně bude snazší, aby vyjádřilo své vlastní obavy, a jeho úzkost se tím zmírní. (Srovnej Přísloví 12:25.) „Je-li to možné, zapojte do rozhovoru celou rodinu.“
Zapojte děti do práce. Když uklízíte a opravujete dům, přidělte dětem jejich vlastní práci. „To, že mají nějaký úkol, jim pomůže, aby pochopili, že všechno bude v pořádku.“ Velmi malé dítě však obvykle vyžaduje zvláštní pozornost. FEMA uvádí: „Takové dítě možná potřebuje více fyzické péče, více objetí. Pak je pro rodiče obtížnější, aby se starali o jiné věci, které je potřeba udělat. Žel, tady neexistuje žádná zkratka. Jestliže potřeby dítěte nebudou uspokojeny, problém bude přetrvávat déle.“
Jednu věc byste měli mít na mysli. FEMA rodičům říká: „Nakonec jste to vy, kdo by měl rozhodnout, co je pro vaše děti nejlepší.“ Když se budete řídit těmito radami, možná vám to pomůže, abyste tu obtížnou situaci zvládli co nejlépe.
[Poznámka pod čarou]
a Převzato z publikací Helping Children Cope With Disaster (Jak pomoci dítěti vyrovnat se s katastrofou) a Coping With Children’s Reactions to Hurricanes and Other Disasters (Jak si poradit s reakcí dětí na hurikány a jiné katastrofy), které vydal FEMA.