Kvasinka je neuvěřitelně složitá buňka. Má vysoce organizované jádro s DNA a je vybavená mikroskopickými „stroji“, které třídí, transportují a upravují molekuly, což je pro přežití kvasinky nezbytné.
Fakta o živých organismech
Všude kolem nás jsou živé organismy, které se pohybují, rozmnožují a rostou. Díky nim je naše planeta výjimečně krásná. Dnes o nich lidé vědí víc než kdykoli dřív. Co se z nich můžeme dozvědět o tom, jak život vznikl?
Živé organismy mají důmyslnou stavbu a funkce. Za základní stavební jednotku živých organismů se považuje buňka. Buňky fungují jako mikroskopické továrny. Probíhají v nich tisíce velmi složitých procesů, které zajišťují, aby organismus přežil a rozmnožoval se. To platí i pro ty nejjednodušší formy života. Například pekařské droždí se skládá z jednobuněčných organismů – kvasinek. I když ve srovnání s buňkou lidského těla se kvasinka zdá velmi jednoduchá, ve skutečnosti je neuvěřitelně složitá. Každá kvasinka má vysoce organizované jádro, které obsahuje DNA. Také je vybavená mikroskopickými „stroji“, které mají za úkol třídit, transportovat a upravovat molekuly, což je pro přežití kvasinky nezbytné. Když kvasince dojde potrava, spustí se složitý chemický proces, který utlumí aktivitu buňky. Díky tomu vydrží pekařské droždí dlouho ve spíži a znovu se aktivuje, až když se použije při zadělávání těsta.
Vědci zkoumají kvasinky už desítky let. Doufají, že jim to pomůže lépe pochopit, jak fungují lidské buňky. Jejich práce ale ještě zdaleka není u konce. „Nemáme dost biologů, kteří by se věnovali výzkumu kvasinek a udělali všechny experimenty, které potřebujeme, abychom pochopili, jak vlastně fungují,“ posteskl si profesor Ross King z Technické univerzity Chalmers ve Švédsku.
Co si o tom myslíte? Svědčí ohromující složitost obyčejných kvasinek o tom, že vznikly podle nějakého návrhu? Mohlo by něco takového vzniknout samo od sebe, bez konstruktéra?
Život může vzniknout pouze ze života. DNA je složená z molekul, kterým se říká nukleotidy. Každá lidská buňka obsahuje 3,2 miliardy nukleotidů. Ty jsou přesně uspořádané a tvoří schéma, podle kterého se řídí tvorba enzymů a bílkovin v buňce.
Uvádí se, že pravděpodobnost, že nukleotidy samovolně vytvoří to správné schéma, je 1 ku 10150 (1, za kterou následuje 150 nul). To je tak malá pravděpodobnost, že to je prakticky nemožné.
Faktem je, že žádný vědecký experiment nedokázal, že by život mohl samovolně vzniknout z neživé hmoty.
Lidé jsou jedinečnou formou života. Jako lidé máme vlastnosti a schopnosti, které nám umožňují mít ze života víc než jakýkoli jiný biologický druh. Lidé jsou mimořádně kreativní a mají rozvinuté sociální dovednosti a výjimečnou schopnost prožívat a dávat najevo emoce. Dokážeme se těšit z různých chutí, vůní a zvuků i z toho, na co se díváme, včetně různých barev. Plánujeme do budoucnosti a přemýšlíme nad smyslem života.
Co myslíte? Mají lidé takové vlastnosti díky evoluci, protože je potřebovali k tomu, aby přežili a rozmnožovali se? Nebo to svědčí o tom, že život je dar od milujícího Stvořitele?