4. kapitola

Bůh má jméno

JAK se jmenuješ? — Máš jméno. Také já mám jméno. První člověk na zemi měl jméno. Bůh mu dal jméno Adam. První žena se jmenovala Eva. Každý muž, každá žena a každé dítě má jméno.

Podívej se v noci nahoru na to velké množství hvězd. Myslíš, že mají jména? — Ano, Bůh dal každé hvězdě na nebi jméno. V Bibli je psáno: „Sčítá počet hvězd; všechny nazývá jejich jmény.“ — Žalm 147:4.

Lidé i hvězdy — všichni mají jména. Myslíš, že Bůh má také jméno? — Velký Učitel řekl, že má. Jednou řekl v modlitbě Bohu: ‚Oznámil jsem svým následovníkům tvé jméno.‘ — Jan 17:26.

Znáš Boží jméno? — Bůh sám nám řekl, jak se jmenuje. Řekl: „Já jsem Jehova. To je mé jméno.“ Boží jméno tedy je JEHOVA. — Izaiáš 42:8.

Jsi rád, když si druzí pamatují tvoje jméno? — Lidé jsou rádi nazýváni svým jménem. A Jehova si také přeje, aby lidé znali jeho jméno. Proto máme používat jméno Jehova, když mluvíme o Bohu.

Velký Učitel používal Boží jméno Jehova, když mluvil k lidem. Jednou řekl: „Musíš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem.“ — Marek 12:30.

Ježíš věděl, že „Jehova“ je velmi důležité jméno. Proto učil své následovníky, aby používali Božího jména. Učil je dokonce, aby ve svých modlitbách mluvili o Božím jménu.

Před dávnou dobou ukázal Bůh člověku Mojžíšovi, jak důležité je jeho jméno. Mojžíš byl jedním z izraelských synů. Izraelští synové žili v zemi, která se jmenovala Egypt. Egypťané učinili z izraelských synů otroky a byli k nim velmi zlí. Když Mojžíš vyrostl, pokoušel se pomoci jednomu muži ze svého lidu. Proto se na něj egyptský král rozhněval. Chtěl Mojžíše zabít! A tak Mojžíš utekl z Egypta.

Mojžíš odešel do jiné země. Byla to madiánská země. Tam pracoval jako pastýř a hlídal ovce. Jednoho dne viděl něco velmi podivného. Trnitý keř hořel, ale neshořel! Mojžíš se přiblížil, aby se na to lépe podíval.

Víš, co se stalo? — Mojžíš uslyšel hlas ze středu tohoto hořícího keře. Hlas volal: „Mojžíši! Mojžíši!“

Kdo to říkal? — Byl to Bůh, kdo mluvil! Bůh měl pro Mojžíše velký úkol. Bůh řekl: ‚Pojď, pošlu tě k faraónovi, egyptskému králi, a vyvedeš můj lid, izraelské syny, z Egypta.‘ Bůh slíbil, že Mojžíšovi pomůže.

Ale Mojžíš řekl Bohu: ‚Dejme tomu, že půjdu do Egypta k izraelským synům a řeknu jim, že mne poslal Bůh. Co když se mne zeptají, jaké je jeho jméno? Co jim mám říci?‘ Bůh řekl Mojžíšovi, že má říci izraelským synům: ‚Jehova mne poslal k vám. Jehova je mé jméno navždy.‘ — 2. Mojžíšova 3:1–15.

To ukazuje, že Bůh si chce ponechat jméno Jehova. Bůh si přál, aby byl navždy znám pod jménem Jehova.

Mojžíš se vrátil do Egypta. Egypťané tam neznali správně Jehovu. Mysleli, že je to pouze nějaký malý bůh izraelských synů. Egypťané nevěřili, že Jehova je Bůh celé země. Proto Jehova řekl egyptskému králi: ‚Oznámím své jméno po celé zemi.‘ — 2. Mojžíšova 9:16.

A Jehova oznámil své jméno po celé zemi. Způsobil, že Mojžíš vyvedl izraelské syny z Egypta. A brzy slyšeli o Jehovovi lidé po celé zemi.

Dnes se mnoho lidí podobá Egypťanům z doby Mojžíšovy. Nevěří, že Jehova je Bůh celé země. Proto si Jehova přeje, aby jeho lid o něm vyprávěl ostatním lidem. Ježíš to dělal.

Chtěl bys být jako Ježíš? — Tak říkej druhým, že Boží jméno je Jehova. Poznáš, že to mnoho lidí neví. Snad jim proto můžeš ukázat biblický text ze Žalmu 83:18. Vezmeme si teď Bibli a spolu si ten text vyhledáme. Zní: „Aby lidé věděli, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi nejvyšší nad celou zemí.“

„Jehova“ je vůbec nejdůležitější jméno. Je to jméno toho, kdo učinil všechno. A vzpomeň si na to, že Ježíš řekl, abychom milovali Jehovu svým celým srdcem. Miluješ i ty tak Jehovu? —

Jak můžeme ukázat, že ho milujeme? — Jednak můžeme druhé lidi seznámit s jeho jménem Jehova. Také jim můžeme vyprávět o podivuhodných věcech, které učinil. To se bude Jehovovi líbit, protože ví, že lidé potřebují, aby ho poznali. Můžeme k tomu také přispět, když to budeme dělat, že ano? —

Každý nebude chtít poslouchat, když mluvíme o Jehovovi. Mnozí lidé neposlouchali ani tehdy, když o něm mluvil Ježíš. To však Ježíši nezabránilo, aby mluvil o Jehovovi.

Proto buďme takoví jako Ježíš. Znovu a znovu mluvme o Jehovovi. Když to budeme dělat, budeme se Jehovovi Bohu líbit, protože ukážeme, že milujeme jeho jméno.

(Nyní čtěte společně z Bible některé další texty, které ukazují důležitost Božího jména: Jan 17:26; Izaiáš 12:4, 5; Římanům 10:13.)