BERAN (OBLÉHACÍ)

Válečné zařízení, které používali obléhatelé k prolamování nebo vylamování bran a zdí města nebo pevnosti. Jeho nejjednodušší formou bylo těžké dřevěné břevno zakončené železným hrotem v podobě beraní hlavy. Snad právě proto, nebo protože se ho používalo k vrážení, označuje se stejným hebrejským slovem (kar) jako beran. (Ez 4:1, 2; 21:22)

Obléhatelé obvykle navršili proti městským zdím násep neboli obléhací val; ten sloužil jako nakloněná rovina, po které bylo možné obléhací berany nebo jiné válečné stroje dopravovat. Nad valem mohly být do výšky postaveny věže vysoké jako městské zdi, a útočníci se tak dostali do stejné výšky jako obránci. Vojáci, kteří město hájili, se snažili vyřadit obléhací berany z činnosti tím, že na ně vrhali hořící polena, nebo tím, že je chytali pomocí řetězů nebo háků.