OBLAST

Slovo „oblast“ označuje správní jednotku, území kolem města nebo území s určitými hranicemi.

Když organizoval opravu jeruzalémské zdi, Nehemjáš přidělil určité úseky vedoucím neboli ‚knížatům‘ a obyvatelům jistých ‚oblastí‘. Tyto oblasti se jmenovaly po svých hlavních městech a některé (Jeruzalém, Ber-cur, Keila) byly rozdělené na dvě poloviny. (Ne 3:9, 12, 14–18) Zjevně to byly podoblasti perské „soudní oblasti“ neboli „provincie“ Judy. (Ne 1:3; KJ, RS) O hebrejském slově, které sloužilo k označení těchto oblastí (peʹlekh), je řečeno, že je odvozeno z akkadského výrazu pilku, jenž možná ukazuje na to, že tyto oblasti byly založeny Babylóňany po pádu Jeruzaléma. (Viz heslo SOUDNÍ OBLAST.)

Hebrejský výraz kik·karʹ vyjadřuje myšlenku něčeho okrouhlého. Je použit k označení ‚kulatého‘ chleba (2Mo 29:23), ‚okrouhlého olověného víka‘ (Ze 5:7), ‚talentu‘ ze zlata či ze stříbra (2Mo 25:39; 1Kr 20:39) a nepravidelně okrouhlé ‚oblasti‘. (1Mo 13:10, Rbi8, ppč; Ne 12:28)

V Křesťanských řeckých písmech označuje slovo hoʹri·on (vždy v mn. č.) doslova „hranice“ nebo „pomezí“ nějakého zeměpisného území (Sk 13:50; Mt 19:1), ale může znamenat také to území, které je hranicemi vyznačené, jmenovitě ‚oblast‘ či ‚kraj‘. (Mt 2:16; 15:22) Výraz me·risʹ, který se ve Skutcích 16:12 vztahuje na makedonskou ‚oblast‘, doslova znamená „účast“. (Srovnej Int; Sk 8:21.)