JEHOŠEBA

[Jehova je nadbytek].

Manželka velekněze Jehojady; dcera judského krále Jehorama, kterou však nemusel nutně mít se svou manželkou Ataljou. Její jméno se také píše jako „Jehošabeat“. (2Pa 22:11) Po smrti svého bratra (či nevlastního bratra), krále Achazjáše, ukryla Jehošeba Achazjášova malého synka Jehoaše, aby ho uchránila před Ataljiným vyvražďováním královských potomků. Jehojada a Jehošeba ukrývali svého synovce v prostorách chrámu šest let; potom ho Jehojada vyvedl ven a Jehoaš byl prohlášen za krále. (2Kr 11:1–3; 2Pa 22:10–12) Díky činu Jehošeby a jejího manžela, činu, který vykonali pod Božím vedením, byla zachována královská linie od Davida až po Mesiáše.