DALŠÍ INFORMACE
Babylónská říše
BABYLÓN se svými mohutnými hradbami, třídou Procesí, proslulými visutými zahradami a asi 50 chrámy byl skutečně impozantním městem.
Bábel (který později dostal jméno Babylón) se velmi záhy v lidských dějinách stal významným střediskem uctívání, jež však bylo v odporu proti pravému Bohu, Jehovovi. (1Mo 10:9, 10) Jehova zmařil záměr stavitelů tohoto města, když lidem zmátl jazyk a rozptýlil je po celé zemi. (1Mo 11:4–9) A tak se falešné náboženství rozšířilo z Babylóna do ostatních zemí.
Odpor Babylóna proti Jehovovi měl nakonec za následek pád této říše. V proroctví Jehova Babylón zobrazil jako lva s orlími křídly; předpověděl také, že Babylón padne a že nakonec bude zpustošen. Během jediné noci — 5. října roku 539 př. n. l. — ho dobyl Kýros Veliký, o kterém to Jehova jmenovitě předpověděl. Babylón padl přesně tak, jak bylo prorokováno. Z města se nakonec staly „kupy kamení“, a už nikdy nemělo být obnoveno. (Jer 51:37; viz Iz 44:27–45:2.)
MAPA: Babylónská říše
Rekonstruovaná Ištařina brána
Zikkurat v Uru. Věž, která byla postavena v Bábelu, byla pravděpodobně náboženským zikkuratem podobným tomuto na obrázku
Tento nápis ukazuje, jak se Nebukadnecar II. chvástal vším, co udělal pro zvětšení a rozšíření Babylóna (Srovnej Da 4:30)
Babylónské hradby. Zdálo se, že město je nedobytné. Bylo chráněno systémem mohutných dvojitých hradeb. Další dvojitou hradbou byla obehnána vých. část města; jedna z hradeb chránila také vých. břeh Eufratu, který městem protékal. Dominantou Babylóna byl Mardukův chrám. K němu byla přičleněna věž Etemenanki (považovaná některými znalci za babylónskou věž), jež dosahovala výšky 91 m
Výzdoba z babylónské třídy Procesí. Je zajímavé, že Babylón je v Bibli symbolizován lvem (Da 7:4)
Hliněný model ovčích jater popsaný znameními a magickými formulemi; v Babylóně byl používán k věštění (Srovnej Ez 21:20–22)
Nabonid, poslední mocný panovník Babylóna, se symboly svých bohů (půlměsíc představuje měsíčního boha Sina, okřídlený disk zase slunečního boha Šamaše a hvězda je symbolem Ištar). Babylóňané sice vzhlíželi k nebeským tělesům a k bohům, které s nimi spojovali, ale to je nezachránilo (Iz 47:12–15)
Tvrdí se, že toto je nejstarší dochovaný horoskop; z Babylónie; má se za to, že pochází z pátého století př. n. l.
Rozvaliny starověkého Babylóna dosvědčují spolehlivost biblických proroctví. Babylón byl kdysi ‚okrasou království‘; nyní je „opuštěným úhorem“ (Iz 13:19–22; Jer 50:13)
Pád Babylóna
Nabonidova kronika – klínopisná tabulka, která potvrzuje, že Babylón byl náhle dobyt Kýrem