Zmrzlé svědectví mamutů

Po desetiletí udivovalo vědce, kolik tisíc velkých mamutů zamrzlo v sibiřském ledu. V úvaze o nové teorii poznamenal britský časopis „New Scientist“, že zmrzlí mamuti „jsou důkazem, že poslední ledová doba přišla na zemi zcela náhle“. Profesor Fred Hoyle z univerzity v Cardiffu a Elizabeth Butlerová z oxfordské univerzity „se domnívají, že jestliže by poslední ledová doba trvala na Zemi tisíce let, mamuti by měli dost času, aby se přestěhovali na jih do teplejšího podnebí. Jejich výborně zachovaný stav je také důkazem toho, že po smrti rychle zmrzli — jinak by se byli začali rozkládat.“

K vysvětlení, jak mohl nastat tak náhlý mráz, si Hoyle a jeho kolega „myslí, že velké množství. . . prachu z komet vstoupilo do horních vrstev atmosféry Země“ a odráželo sluneční světlo, takže Země vychladla „v několika letech“.

Proč však takové násilné a nepravděpodobné vysvětlení? Biblická zpráva v 1. Mojžíšově nabízí jednoduchou a jasnou odpověď, která souhlasí se skutečnostmi. Naznačuje existenci „vod. . . nad prostorem“ „nebe“ před potopou, které mohly působit jednotné teplé podnebí na celé Zemi a dovolovalo mamutům a jiným životním formám, aby se jim dařilo v severních oblastech. ‚Otevření stavidel nebes‘ v době potopy mohlo být provázeno velkými změnami teploty, které uvrhly tyto oblasti do stavu hlubokého zmrazení a zachovaly mamuty a jiné životní formy neporušené až do doby nálezu. — 1. Mojž. 1:7, 8; 7:11, 12.