Žalmy

Proč vzhlížet k Jehovovi ve všem, co podnikáš?

NIC, co odporuje Boží vůli, se nemůže dařit. Z lidského stanoviska se nějaké podnikání může jevit jako nadějné. Nakonec však selže. Proto bychom měli brát v úvahu svého stvořitele ve všem, co konáme.

Žalm 127 nám to důrazně připomíná. Čteme: „Nestaví-li sám Jehova dům, pak na něm stavitelé nadarmo tvrdě pracovali. Nestřeží-li sám Jehova město, pak stráž nadarmo zůstává bdělá. Je to nadarmo, že vy, lidé, časně ráno vstáváte, dlouho vysedáváte a že jíte jídlo s útrapami. Právě tak dává spánek i svému milovanému.“ — Žalm 127:1, 2.

Někdo možná staví dům. Ale není žádná záruka, že jej bude užívat. Nenadále může přijít smrt, neštěstí nebo nehoda, a on pracoval nadarmo. Město může být dobře chráněno a opevněno. A přece může být zničeno při válečném tažení nebo zemětřesením nebo ohněm. Lidé snad vstávají brzy ráno a pracují dlouho do večera, než si nakonec sednou, aby si odpočinuli a aby se najedli. A přece jim jejich práce nemusí přinést uspokojení. Jsou možná svou těžkou prací tak vyčerpáni, že jim ani jídlo nechutná. Naproti tomu to, co takoví lidé získávají z těžké lopoty, dosáhne Boží služebník bez neklidného úsilí a zápolení. Užívá spánku nebo odpočinku, a to je skutečně dar od Boha.

Takové věci jako bezpečný domov, bezpečí města a užívání toho, co poskytuje život, považoval tedy žalmista za božské požehnání. Ve stejném světle viděl dobrou rodinu, kterou někdo má. Řekl: „Hle, synové jsou dědictvím od Jehovy; plody lůna jsou odměnou. Jako šípy v ruce mocného muže, tak jsou synové mladosti. Šťastný je zdatný muž, který jimi naplnil svůj toulec. Nebudou zahanbeni, protože budou mluvit s nepřáteli v bráně.“ — Žalm 127:3–5.

Muž, který se stal otcem synů, dokud měl mladickou sílu a zdatnost, byl právem považován za požehnaného. Když jeho synové dorostli, byli jako šípy v jeho ruce. Mohli hájit svého otce, když šlo o soud. Starší muži města soudili v otevřeném prostoru blízko bran, a proto by synové mluvili právě tam s odpůrci o nějakém právním případu a úspěšně by umlčeli neopodstatněné obžaloby a falešná svědectví.

Jehovovo požehnání je nezbytně nutné, má-li mít jakékoli podnikání úspěch. Proto bychom se měli snažit chovat se způsobem, který Bůh schvaluje. Ve svých záležitostech bychom měli jednat v souladu s duchem inspirovaných slov: „Jestliže Jehova bude chtít, budeme žít a uděláme také to či ono.“ — Jak. 4:15.