Jak rozumět tomuto přísloví?

Všechny věci jsou před Jehovou obnažené

„Šeol a místo zničení jsou před Jehovou. Oč mnohem více srdce synů lidstva!“ říká pisatel Přísloví. — Přísloví 15:11.

Obrazně řečeno, nic není vzdálenější od Jehovy, živého Boha, než šeol, hrob, místo mrtvých. Mnoho lidí bylo také zabito, a jejich těla byla dokonce zničena a nebyla pohřbena. Lidstvo je nevidí a velká většina jich je zapomenuta, jako by nikdy neexistovali. Jak říká Kazatel 9:5: „Mrtví však si nejsou vědomi naprosto ničeho ani již nemají žádnou mzdu, protože vzpomínka na ně byla zapomenuta.“ Lidé již nic nevědí o jednotlivých osobách s jejich rozmanitými zvláštnostmi. Není o nich na zemi žádný záznam.

Ale před Jehovou Bohem je všechno odkryté. Žalmista říká: „Kdybych si snad rozložil lůžko v šeolu, hle, ty bys tam byl.“ (Žalm 139:8) Ne že by Bůh byl současně na všech místech, ale může dosáhnout do hrobu a kohokoli z něho vyvést. „Jestliže se zakopou do šeolu, tam odtud je má vlastní ruka vezme. . . a jestliže se skryjí na vrcholu Karmelu, tam odtud je pečlivě vyhledám a určitě vezmu. A jestliže se schovají před mýma očima na mořském dně, přikážu hadu sestoupit dolů a on je uštkne,“ řekl Jehova o těch, kdo by se snad pokoušeli uprchnout před jeho soudem. — Ámos 9:2, 3.

Bůh ví, kde je pohřben každý jednotlivec. Jestliže se utopil v moři, zahynul na bitevním poli nebo byl spálen, Bůh to ví. (Zjev. 20:13) Zná každý rys takového jedince — jeho podobu, stejně jako rysy jeho osobnosti zděděné i získané. (Srovnej Žalm 139:16.) Ví, kdo si zaslouží vzkříšení. „Bude vzkříšení jak spravedlivých, tak nespravedlivých,“ řekl apoštol Pavel, a Ježíš Kristus sám prohlásil: „Přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho [Ježíšův] hlas a vyjdou, ti, kteří činili dobré věci, ke vzkříšení života, ti, kteří činili špatné věci, ke vzkříšení soudu.“ — Sk. 24:15; Jan 5:28, 29.

Jestliže Jehova zná tak důkladně mrtvé, jak snadné je pro něho, stvořitele lidského srdce, vidět vše, co je v srdci nyní žijících lidí! Skrze proroka Jeremiáše prohlásil Jehova: „Já, Jehova, zkoumám srdce, zkouším ledviny, abych dal každému podle jeho cest, podle ovoce jeho jednání.“ (Jer. 17:10) Řeč, výraz a skutky jednotlivce v značném rozsahu ukazují, co je v jeho srdci. I lidé to do jisté míry vidí. Oč více Jehova! Když apoštol Pavel řekl, že pronesené slovo Boží je živé a vykonává moc a je schopno rozlišit myšlenky a záměry srdce, pokračuje: „A není stvoření, které by nebylo zjevné jeho zraku, ale všechny věci jsou obnažené a otevřeně odhalené očím toho, jemuž máme skládat účty.“ — Žid. 4:12, 13.