Boží požehnání se projevuje ve Venezuele

ČINNOST svědků Jehovových ve Venezuele měla opravdu požehnání. (Žalm 3:8; 3:9, „KB“ ) V roce 1985 se počet zvěstovatelů zvýšil ve srovnání s předcházejícím rokem o 16 procent a v únoru 1986 bylo dosaženo vrcholného počtu 31 247 zvěstovatelů dobrého poselství. Počet pravidelných průkopníků se v tomto měsíci zvýšil na 2 291 — což je 38. ze řady po sobě jdoucích vrcholů. Se zájemci bylo vedeno celkem 50 659 domácích biblických studií. Někteří z nich přišli do styku s pravdou za neobyčejných okolností.

◻ Jeden mladý ženatý muž měl pověst sukničkáře. Měl mnoho problémů, které podle jeho přesvědčení vyplývaly z toho, že jeho manželka ho nechala pro jeho milostná dobrodružství proklít prostřednictvím čarodějnice. Hledal proto také nějakou čarodějnici, která by tuto kletbu zrušila. Někdo mu doporučil jistou ženu. Ta však začala mezitím studovat Bibli se svědky Jehovovými a přestala s čarodějnickými praktikami. Nemohla sice pro toho muže nic učinit, ale dala mu adresu, kam by se mohl obrátit o pomoc. Byla to adresa sálu království. Ten muž ji opravdu vyhledal — dlouhovlasý, neoholený a ošumělý. Shromáždění v něm vyvolalo takové nadšení, že přišel koncem týdne znovu a vzal s sebou své tři malé děti. Tentokrát již měl vlasy krátce ostříhány, byl dobře oblečen a oholen. Dnes je zvěstovatelem dobrého poselství. Raduje se snad jeho manželka z toho, že již nechodí za jinými ženami? Ne, stala se dokonce velkou odpůrkyní. Ale změny, které tento muž provedl ve svém životě, velmi zapůsobily na mnohé jeho známé, takže i oni mají příležitost slyšet poselství pravdy.

◻ V jednom městě na hranicích s Kolumbií zahájil místní duchovní tažení proti svědkům Jehovovým. Na nástěnku ve svém kostele upevnil červenými písmeny napsané jméno „svědkové Jehovovi“ a pod něj umístil propagační materiál proti svědkům. Jedna žena, která patřila do jeho církve, viděla to nápadně vystavené jméno, a protože další informaci nečetla, domnívala se, že církev svědky Jehovovy schvaluje. Proto navštívila shromáždění svědků a to, co tam viděla a slyšela, se jí líbilo. Ve zprávě se píše: „Knězovo tažení se ve skutečnosti projevilo jako bumerang, protože vyvolalo velký zájem.“ Dnes jsou mnozí lidé ochotni studovat a lidé se dokonce na ulici ptají svědků, kdy je opět navštíví.

◻ Prostřednictvím krátkého proslovu u hrobu jedné nedávno pokřtěné sestry přišla ve Venezuele do styku s pravdou jedna celá rodina. Příbuzní zesnulé, jeden major a členové jeho rodiny, pozorně naslouchali biblickému výkladu a potom pozvali řečníka k sobě domů, aby s nimi podrobněji rozebral uvedená biblická místa. K čemu to vedlo? Ať major vypráví sám:

„Byli jsme s manželkou zvědaví a chtěli jsme se blíže zabývat Biblí. Nejprve jsem však chtěl pouze dokazovat, že moje katolická víra je správná. Ale kdykoli jsem nějak odporoval, uvedl bratr, který vedl studium, logické výroky Bible. Pokorně jsem musel uznat, že svědkové mají pravdu. Dnes jsme s manželkou rovněž svědky a naše děti studují Bibli. Především děkuji pravému Bohu, Jehovovi, kterému rád sloužím jako voják — nikoli však zbraněmi tělesného válčení, ale zbraněmi, které nám dává podle 2. Korinťanům 10:4, 5 Boží duch.“

Ano, Jehova svým služebníkům ve Venezuele bohatě žehná. Počet návštěvníků Památné slavnosti čtyřikrát převyšuje počet zvěstovatelů, což znamená, že jsou dobré vyhlídky na další růst v budoucích letech.

[Tabulka na straně 21]

Některé vrcholy ve Venezuele, uvedené ve zprávě z února 1986:

31 247 zvěstovatelů

2 291 průkopníků

50 659 domácích biblických studií

„Tvé požehnání je na tvém lidu.“ — Žalm 3:8; 3:9, „KB“.