Neochvějný bojovník za pravdu
MARTIN POETZINGER, člen vedoucího sboru svědků Jehovových, ukončil ve čtvrtek 16. června 1988 večer svou pozemskou dráhu jako pomazaný křesťan. Již nějaký čas měl zdravotní potíže, ale zemřel v brooklynském bételu bez zjevné bolesti. Jeho manželka, Gertrud, byla během jeho nemoci s ním.
Bratr Poetzinger se narodil 25. července 1904 v Mnichově v Německu. Byl pokřtěn 2. října 1928 a 1. října 1930 vstoupil do průkopnické služby. Na podzim roku 1933 ho Společnost Strážná věž jmenovala, aby dohlížel na zájmy království v Bulharsku, ale během jednoho roku byli svědkové, kteří byli jiné národnosti, deportováni. Bratr Poetzinger dále přešel do Maďarska. Byl neprávem zatčen a deportován ze země, a pak mu byl svěřen dohled nad skupinou průkopníků v Jugoslávii. Tam vážně onemocněl, dlouhou dobu musel strávit v nemocnici v Zábřehu, a potom se vrátil do Německa.
Bratr a sestra Poetzingerovi vstoupili do manželství v roce 1936, ale téhož roku byl bratr poslán do koncentračního tábora, protože odmítl zříci se své víry. Jeho manželka byla uvězněna jinde, ale on byl poslán do Dachau a potom do vyhlazovacího tábora v Mauthausenu v horním Rakousku. Tam se gestapo snažilo hladem, bičováním a nepopsatelnou krutostí přimět jej i jiné svědky, aby porušili svou ryzost Jehovovi Bohu. Bratr Poetzinger však lpěl na pravé víře.
Po devíti letech krutého věznění se v roce 1945 bratr a sestra Poetzingerovi opět sešli. Krátce nato začal sloužit v krajské službě v Německu a Gertrud později cestovala s ním a horlivě pracovala v kazatelské službě, zatímco on sloužil sborům. V roce 1958 se účastnil školy Gilead, biblické školy Strážné věže, a po návratu do Německa pracoval jako cestující dozorce a jeho manželka ho doprovázela. V roce 1977 nastoupili do služby v bételu. V září 1977 byl bratr Poetzinger jmenován do vedoucího sboru a asi o rok později mohl přijít do světového ústředí Společnosti v Brooklynu v New Yorku. Sloužil ve služebním výboru vedoucího sboru a ve výboru služebního oddělení.
Bratr Poetzinger byl statečným bojovníkem za pravdu. Jeho věrná oddanost a horlivá podpora Jehovovy organizace a díla království byly skutečně příkladné. Proto jsme přesvědčeni, že je mezi těmi, jimž jsou určena slova: „Šťastní jsou mrtví, kteří. . . umírají ve spojení s Pánem. Ano, říká duch. . . věci, které dělali, jdou přímo s nimi.“ — Zjev. 14:13.