Vzpomínáš si?
Líbila se ti nedávná vydání Strážné věže? Zkus tedy odpovědět na následující otázky:
▫ Jak můžeme v dnešním sboru prakticky pomoci nemocnému nebo letitému člověku?
V raném křesťanském sboru byl udržován seznam vdov, které potřebovaly hmotnou podporu. (1. Timoteovi 5:9, 10) Podobně i dnes si starší mohou vytvořit seznam nemocných a starších lidí, kteří potřebují mimořádnou pozornost. Nemělo by však zůstat jen na starších, aby se v této věci ujímali iniciativy. Všichni ve sboru si musí uvědomovat takové potřeby. (1. Timoteovi 5:4–8) — 8/15, strany 28–29.
▫ Je biblický příběh o tom, jak Jonáše spolkl nějaký mořský tvor, nevěrohodný?
Není, protože člověka může spolknout vorvaň obrovský, žralok lidožravý i žralok obrovský. A pravdivost zprávy o Jonášovi kromě toho potvrdil sám Ježíš. (Matouš 12:39, 40) — 8/15, strana 32.
▫ Čím je pověrečné používání talismanů a amuletů škodlivé?
Používání talismanů a amuletů lidem ve skutečnosti brání řešit problémy s rozmyslem a povzbuzuje je, aby spoléhali na „Štěstěnu“ a pokládali ji za všelék. Spoléhání na amulety může lidem, kteří je používají, dávat falešný pocit jistoty. Co je však ještě podstatnější, člověk, který důvěřuje moci kouzelných amuletů a talismanů, tak může vládu nad svým životem přenechat neviditelným démonským silám. — 9/1, strana 4.
▫ Jaké čtyři činitele mohou pomoci k tomu, aby bylo manželství trvalé?
Těmito činiteli jsou ochota naslouchat, schopnost omluvit se, schopnost poskytovat citovou oporu a touha něžně druhého pohladit. (1. Korinťanům 13:4–8; Efezanům 5:33; Jakub 1:19) — 9/1, strana 20.
▫ Co je jeden ze způsobů, jak Jehova dává vytrvalost lidem ve zkouškách?
Jehova to dělá prostřednictvím vzorů zaznamenaných v jeho Slově, v Bibli. (Římanům 15:4) Když nad těmito vzory rozjímáme, jsme povzbuzeni k vytrvalosti, ale také se velkou měrou učíme, jakým způsobem máme vytrvávat. — 9/15, strany 11–12.
▫ Co je zbožná oddanost?
Zbožná oddanost je oddanost Jehovovi, která nás podněcuje k tomu, abychom dělali to, co se jemu líbí — i když jsme vystaveni náročným zkouškám —, a to proto, že Boha z celého srdce milujeme. — 9/15, strana 15.
▫ Jak bychom měli pohlížet na Boží milosrdenství?
Nikdy bychom veliké Boží milosrdenství neměli brát na lehkou váhu. Měli bychom se podobat Pavlovi a prokazovat své ocenění pro milosrdenství tak, že budeme zápasit s projevy své vlastní nedokonalosti. (1. Korinťanům 9:27) Tímto způsobem dáme najevo, že dokonce i v obtížných situacích máme opravdovou touhu jednat správně. — 10/1, strana 23.
▫ Proč bylo vhodné, že Pavel uvedl shovívavost jako první z rysů lásky?
Říká se, že bez shovívavosti, tedy bez schopnosti navzájem se trpělivě snášet, by nemohlo existovat něco takového, jako je křesťanské společenství. Všichni jsme totiž nedokonalí a naše nedokonalosti a nedostatky jsou pro jiné lidi zkouškou. Shovívavost je proto neodmyslitelná, má-li mezi bratry panovat láska. — 10/15, strana 21.
▫ Používali první křesťané Boží jméno?
Historické doklady svědčí o tom, že ano. Ježíš učil své následovníky, aby se k Bohu modlili: „Ať je posvěceno tvé jméno.“ (Matouš 6:9) A na konci své služby se modlil: „Učinil jsem tvé jméno zjevné lidem, které jsi mi dal ze světa.“ (Jan 17:6) Kromě toho rané opisy Septuaginty obsahovaly Boží jméno v podobě hebrejského tetragrammata. — 11/1, strana 30.
▫ Které biblické příklady ukazují, že náš život je ovlivněn tím, jak se stavíme ke svým vlastním chybám?
Král Saul tvrdošíjně odmítal přijmout radu, jeho chyb přibývalo a vše bylo nakonec završeno tím, že zemřel v Boží nepřízni. (1. Samuelova 15:17–29) Naproti tomu král David sice dělal chyby a hřešil, ale kajícně přijal udílenou kázeň a zachoval Jehovovi věrnost. Na těchto biblických příkladech vidíme, že pokud přiznáváme své chyby, pomáhá nám to zachovat si dobrý vzah k Bohu a mít naději na věčný život. (Žalm 32:1–5) — 11/15, strany 29–30.
▫ Jakým způsobem přichází Jehova na pomoc lidem, kteří se následkem přírodní katastrofy nebo jiných okolností dostanou do tísně?
Jehova nepomáhá tak, že by zázračně měnil působení přírodních sil nebo zasahoval nějakým jiným nadpřirozeným způsobem, ale pomáhá lidem jinou silou — silou, kterou mnozí lidé plně nechápou — láskou. Ano, Jehova svůj lid opravdu miluje, a vypěstoval i mezi příslušníky tohoto lidu tak hlubokou vzájemnou lásku, že pro ně může učinit věci, které vypadají skoro zázračně. (1. Jana 4:10–12, 21) — 12/1, strana 10.