Nápisy, které mají mimořádný význam

„IEHOVA SIT TIBI CUSTOS“

TATO slova napsaná na průčelí jednoho domu, který pochází ze 17. století a stojí v Celerině ve východním Švýcarsku, znamenají „Ať Jehova je tvým strážcem“. V tomto hornatém kraji není neobvyklé najít Boží jméno vyryté nebo namalované na domech, kostelech a farách pocházejících z minulých staletí. Jak to, že jméno Jehova je tak známé?

Starověká Raetia (k níž patřily části dnešního jihovýchodního Německa, části Rakouska a východního Švýcarska) se stala římskou provincií v roce 15 př. n. l. Jazykem obyvatel se postupně stala rétorománština, jazyk, který je založen na latině a ze kterého se vyvinulo několik dialektů, jimiž se až dosud mluví v některých alpských údolích ve Švýcarsku a v severní Itálii.

Do rétorománštiny byly během doby přeloženy některé části Bible. Jedno vydání, Biblia Pitschna, obsahovalo Žalmy a Křesťanská řecká písma. V této Bibli, která byla vydána v roce 1666, se v Žalmech mnohokrát vyskytovalo jméno Iehova. V rodinách se četla především Bible, a proto se čtenáři Biblia Pitschna seznámili se jménem Stvořitele.

Následující generace však o věci související s Biblí ztratily zájem. Nebylo mnoho lidí, kteří si dávali práci s tím, aby pátrali po významu slova „Iehova“, a ani duchovní se nijak nesnažili význam tohoto slova vysvětlit. Tyto nápisy se tedy staly pouhou dekorací, která je charakteristická pro určité období v minulosti.

V posledních desetiletích dochází k pozoruhodné změně, pokud jde o možnost získat v tomto směru poučení. Z rovinné části Švýcarska sem přišli svědkové Jehovovi, trávili v těchto krásných údolích dovolenou a snažili se učit místní obyvatele o Bohu, jehož jméno je Jehova. Někteří svědkové se v této oblasti dokonce usadili, aby mohli tamějším lidem věnovat více času a mluvit s nimi o tom, jaké má Stvořitel nádherné předsevzetí se zemí a s člověkem. Když se tedy lidé dozvídají o pravém Bohu, Jehovovi, získávají pro ně tyto starobylé rétorománské nápisy nový význam.

[Obrázky na straně 32]

IEHOVA PORTIO MEA: Jehova je můj podíl. — Viz Žalm 119:57