Otázky čtenářů
Ví Ježíš, kdy má dojít k Armagedonu?
Zdá se rozumné věřit tomu, že to ví.
Někdo by se mohl ptát, proč taková otázka vůbec vznikla. Bylo to pravděpodobně kvůli tomu, co řekl Ježíš u Matouše 24:36: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé ani Syn, ale pouze Otec.“ Všimněme si slov „ani Syn“.
Tento verš je součástí Ježíšovy odpovědi na otázku apoštolů: „Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ (Matouš 24:3) V tomto dnes již proslulém proroctví o dokladech, které tvoří „znamení“, předpověděl Ježíš války, nedostatek potravin, zemětřesení, pronásledování pravých křesťanů a jiné věci na zemi, které měly označovat jeho přítomnost. Podle tohoto znamení mohli jeho následovníci rozpoznat, že konec je blízko. Blízkost té doby Ježíš znázornil na příkladu fíkovníku — když na něm začínají vyrážet listy, je zřejmé, že se blíží léto. Ježíš dodal: „Podobně vy, až to všechno uvidíte, vězte, že on je blízko u dveří.“ (Matouš 24:33)
Ježíš však neřekl, kdy přesně má konec přijít. Řekl naopak to, co čteme u Matouše 24:36. Tímto způsobem byla ta slova přeložena v Překladu nového světa Svatých písem a podobné znění bychom našli i v mnoha jiných novodobých Biblích. Avšak některé starší překlady neobsahují slova „ani Syn“.
Tak například katolická Bible Svatováclavská říká: „O tom pak dni a hodině žádný neví, ani anjelé nebeští, jediné sám Otec.“ V Kralické bibli zní tento text podobně. Proč jsou zde vynechána slova „ani Syn“, ačkoli u Marka 13:32 uvedena jsou? Je to proto, že v době, kdy byly tyto překlady připravovány, nebyla tato slova obsažena v rukopisech, s nimiž překladatelé pracovali. Od té doby se však objevilo mnoho starších řeckých rukopisů. Tyto rukopisy, které jsou daleko bližší době vzniku originálního textu Matoušova evangelia, obsahují u Matouše 24:36 slova „ani Syn“.
Je zajímavé, že v katolické Jeruzalémské bibli jsou tato slova obsažena a poznámka pod čarou uvádí, že latinská Vulgáta je vynechala „pravděpodobně z teologických důvodů“. Inu, jak jinak! Překladatelé a opisovači, kteří věřili v Trojici, mohli být v pokušení vynechat slova, která naznačovala, že Ježíš nevěděl něco, co věděl jeho Otec. Jak by Ježíš mohl něco nevědět, kdyby on i jeho Otec byli částmi trojjediného Boha?
V podobném duchu se vyjadřuje také B. M. Metzger v díle A Textual Commentary on the Greek New Testament (Textový komentář k řeckému Novému zákonu), kde říká: „Slova ‚ani Syn‘ se nevyskytují ve většině rukopisů Matoušova evangelia, a to ani v pozdějším byzantském textu. Na druhé straně nejlepší exempláře alexandrijského, západního a cesarejského typu textu tato slova obsahují. Vynechání těchto slov kvůli tomu, že působí naukové problémy, je pravděpodobnější než jejich doplnění kvůli asimilaci se slovy“ Marka 13:32. (Kurzíva od nás.)
Tyto „nejlepší exempláře“ dřívějších rukopisů podporují výklad, že v průběhu času logicky došlo k postupnému prohloubení poznání doby konce. Andělé neznali hodinu konce; Syn neznal hodinu konce; jen Otec ji znal. To je v souladu s Ježíšovými slovy u Matouše 20:23, kde Ježíš přiznal, že nemá autoritu udílet výsadní postavení v Království, ale že tuto autoritu má pouze Otec.
Ježíšova vlastní slova tedy ukazují, že když byl na zemi, datum ‚konce světa‘ neznal. Ale dozvěděl se to od té doby?
Zjevení 6:2 popisuje, jak Ježíš sedí na bílém koni a vyjíždí „vítězící a aby dokončil své vítězství“. Po něm vyjíždějí jezdci představující války, hladomory a rány, které zažíváme od roku 1914, kdy začala první světová válka. Svědkové Jehovovi věří, že v roce 1914 byl Ježíš dosazen na trůn jako Král v Božím nebeském Království a že je tím, kdo bude mít vedení v nadcházející bitvě proti ničemnosti na zemi. (Zjevení 6:3–8; 19:11–16) Ježíš byl již zmocněn, aby vítězil v Božím jménu, a proto se zdá být logické, že mu jeho Otec již řekl, kdy přijde konec neboli kdy Ježíš ‚dokončí své vítězství‘.
Nám, kdo žijeme na zemi, to datum nebylo oznámeno, a proto se na nás stále vztahují Ježíšova slova: „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas . . . Co však říkám vám, říkám všem: Zůstaňte ostražití.“ (Marek 13:33–37)