„Nedopustili se kompromisu“

ŠŤASTNÍ jste, když vás lidé haní a pronásledují vás a lživě proti vám říkají kdejakou ničemnost kvůli mně,“ řekl Ježíš Kristus svým učedníkům. (Matouš 5:11) Takové štěstí dnes pociťují svědkové Jehovovi, protože v souladu s Kristovým učením a příkladem „nejsou částí světa“ a za všech okolností zachovávají přísnou politickou neutralitu a zůstávají ryzí v Božích očích. (Jan 17:14; Matouš 4:8–10)

Toomas Paul, luteránský teolog a překladatel Bible, popisuje ve své knize Kirik keset küla (Kostel uprostřed vesnice) nekompromisní postoj, který zaujímali svědkové Jehovovi v bývalém Sovětském svazu, mimo jiné v Estonsku. Píše: „Málokdo slyšel o tom, k čemu došlo časně ráno 1. dubna 1951. Proběhla naplánovaná akce, jejímž cílem bylo zbavit se svědků Jehovových a všech jejich příznivců. Celkem 279 osob bylo zatčeno a deportováno na Sibiř . . . Deportaci nebo uvěznění se mohli vyhnout, kdyby na připraveném formuláři podepsali, že se vzdávají svého náboženství. . . . Společně s těmi, kdo již byli zatčeni dříve, bylo internováno 353 osob, z nichž přinejmenším 171 bylo pouze spojeno s jejich sbory. Nedopustili se kompromisu — dokonce ani na Sibiři. . . . Jen málo členů [estonské luteránské] církve mělo takovou víru jako svědkové Jehovovi.“

Svědkové Jehovovi na celém světě mají důvěru, že jim Bůh pomůže zachovat věrnost a poslušnost navzdory pronásledování. Radují se z vědomí, že odměna za jejich věrnost je veliká. (Matouš 5:12)