Opakování pro školu teokratické služby
Opakování v týdnu od 26. prosince 1982
Označ následující údaje jako správné nebo nesprávné:
1. Svědkové Jehovovi by měli pomáhat napravovat sociální a politické nešvary. (Bnr 39B)
2. V důsledku neposlušnosti Adama, prvního člověka, jsme všichni nedokonalí. (Bnr 53B)
3. V 1. Timoteovi 6:16 je Jehova Bůh popsán jako jediný, který má nesmrtelnost. (Bnr 20A)
4. Dnes vrcholí odpadnutí, a proto je špatné ovoce „člověka bezzákonnosti“ jasně patrné. Všichni lidé, kteří touží po pravdě, ji mohou rozpoznat. (SV 2/76, str. 25)
5. Když Ježíš řekl: ‚Počítejte náklady‘ (Luk. 14:28), mluvil o tom, že se má každý rozhodnout, zda se stane jeho učedníkem, nebo ne. (SV 19/79, str. 2)
6. Jeremiáš byl tak znám svojí upřímností a odvahou, že někteří lidé v rpvním století považovali Ježíše za vzkříšeného Jeremiáše. (Vpi, Jeremiáš/3)
7. Jeremiáš zažil, že se mnohá jeho proroctví přesně splnila. To by mělo posílit naši víru v Jehovovu moc předpovídat události. (Vpi, Jeremiáš/38)
8. Ti, kteří se správnou pohnutkou pečují o druhé, jsou odměněni, i když za svou snahu žádnou odplatu nečekají. (Skutky 20:35; SV 20/79, str. 2)
9. Až bude vykonáván rozsudek nad „člověkem bezzákonnosti“, budou ho chránit jeho světští partneři. (SV 2/76, str. 24)
10. V 1. Jana 2:18, 19 se mluví o poslední hodině dnešního světa. (SV 1/76, str. 16)
11. Výraz „člověk bezzákonnosti“ v 2. Tessalonicenským 2:3 označuje vzpurného náboženského vůdce, který vystřídal poslední věrné apoštoly ve vedení křesťanského sboru. (SV 1/76, str. 15)
12. Slova v 2. Tessalonicenským 2:9, 10 vhodně popisují „mocné skutky“ církví při obracení pohanských národů na víru. Tyto skutky sloužily ovšem jen k podvonému upevnění moci nad lidmi. (SV 1/76, str. 16)
13. V oblasti náboženství neplatí, že všechny cesty vedou k témuž cíli, neboť cesty mnohých náboženství se buď kříží, nebo jdou dokonce proti sobě. (SV 23/75, str. 452)
14. Odpadnutí začalo u těch, kteří se vydávali za vůdce křesťanského sboru. (Skutky 20:30; SV 23/75, str. 454)
15. V prvním křesťanském sboru neexistovalo žádné rozdělení na duchovní a laiky. Všichni byli v duchovním smyslu kněžími. (1. Petra 2:9; SV 23/75, str. 456)
16. Hlavní příčinou vzniku „člověka bezzákonnosti“ a tím i velkého pohanění Božího jména a křesťanství byla touha po osobním vyniknutí a výhodách. (SV 23/75, str. 458)
Odpověz na následující otázky:
17. Který biblický text můžeme ukázat tomu, kdo zastává názor: „Jednou spasen, navždy spasen“? (Bnr 55D)
18. Čemu se učíme z Ježíšových slov zaznamenaných u Lukáše 14:13, 14 o pohostinnosti? (SV 20/79, str. 2)
19. Proč by měl ten, jenž uvažuje, že vstoupí do manželství, nejdříve spočítat náklady? (SV 19/79, str. 1)
20. Uveď text, který ukazuje, že Ježíš nebyl vzkříšen v těle. (Bnr 54C)
21. Který text můžeme ukázat tomu, kdo zastává stanovisko, že ve všech náboženstvích můžeme najít něco dobrého? (Bnr 26G)
22. Jak můžeme ukázat, že máme zájem o druhé? (SV 20/79, str. 1, 2)
23. Uveď text, který ukazuje, že v době apoštolů už byl „člověk bezzákonnosti“ v činnosti. (SV 1/76, str. 15)
24. S kým souvisí odpadnutí? (2. Tess. 2:3; SV 23/75, str. 453)
25. O koho jde v případě „člověka bezzákonnosti“? (2. Tess. 2:4; SV 23/75, str. 456)
26. Jak „člověk bezzákonnosti“ „odporuje“ Bohu? (2. Tess. 2:4; SV 23/75, str. 456, 457)
27. Co bylo v prvním století onou „překážkou“, o níž se zmiňuje 2. Tessalonicenským 2:6? (SV 2/76, str. 15)
28. V jakém smyslu se duchovenstvo křesťanstva ‚veřejně ukazuje jako Bůh‘? (2. Tess. 2:4; SV 2/76, str. 23)
29. Čemu bychom se ohledně hříchu mohli naučit z 1. Korintským 5:6? (SV 23/75, str. 458)
30. Jak se můžeme vyvarovat toho, abychom nešli podobnou cestou jako „člověk bezzákonnosti“? (SV 23/75, str. 458)
Podtrhni v následujících výrocích správnou odpověď:
31. Jeremiáš začal prorokovat v roce (647 př. n. l.; 623 př. n. l.; 625 př. n. l.) a sepsání své knihy dokončil asi v roce (607 př. n. l.; 580 př. n. l.; 570 př. n. l.). (Vpi, Jeremiáš/1, 2)
32. Řecké slovo pro odpadnutí označuje stav, (kdy se někdo stane lhostejným vůči křesťanské víře; kdy se člověk vzbouří proti Boží autoritě; ve kterém nerozumí některým biblickým textům). (SV 23/75, str. 453)