Tvá péče o příbuzné není Bohu lhostejná
1 Oblast, která vyžaduje zvláštní pozornost, se týká těch, kteří jsou nám nejblíže — rodinných příslušníků a příbuzných. Bible ukazuje, že žijeme v době, v níž přirozená láska k rodině mizí. (2. Tim. 3:3) Jak můžeme ukázat, že se skutečně a trvale zajímáme o dobro své rodiny a rodinných příslušníků? Můžeš se v tom zlepšit?
2 Důležitost, pro kterou se pečuje o rodinné příslušníky, je v Bibli zvláště vyzdvižena: „Má-li však nějaká vdova děti nebo vnoučata, ti ať se nejprve učí, jak projevovat zbožnou oddanost ve své vlastní domácnosti a splácet patřičnou náhradu svým rodičům a prarodičům, neboť je to v Božích očích přijatelné... Nestará-li se někdo o ty, kteří jsou jeho vlastní, a zvláště o ty, kteří jsou členy jeho domácnosti, jistě zapřel víru a je horší než člověk bez víry.“ — 1. Tim. 5:4, 8.
3 Z uvedeného textu vyplývá, že v první řadě vynakládáme péči v hmotném ohledu o závislé rodiče a prarodiče. Milujícím opatřením by bylo, je-li to možné, aby o ně bylo pečováno v domě dětí nebo jim bylo hmotně pomáháno, takže by nebyli hmotně odkázáni na pomoc vně stojících a mohli udržovat svou vlastní domácnost. Někteří však mají zdravotní problémy a potřebují ošetření, které mohou dostat jen v nemocnici nebo v jiném zdravotnickém zařízení. Každý je v jiné situaci, ale hlavní pohnutkou by mělo být přání pomoci těmto rodinným příslušníkům milujícím, uctivým způsobem.
4 V rozšířeném smyslu poukazují výše uvedené verše na nutnost pečovat v hmotném ohledu o své nejbližší rodinné příslušníky. V první řadě je za to odpovědný manžel. Musí poznat, že péče o rodinu může pro něj znamenat jisté omezení. Naproti tomu by měly být manželka a děti zdrženlivé ve svých požadavcích, aby tyto jejich požadavky nebyly pro muže v jeho péči o rodinu příliš velkým břemenem. V každé rodině jsou okolnosti jiné, takže si každá rodina musí vytvořit svá vlastní pravidla.
5 Snahy pečovat o duchovní potřeby však mají větší význam, neboť na nich závisí věčný život. Rodiče, a zvláště věřící otcové, by měli s rodinou hovořit o „Slovu“. Stálé úsilí, denní rozhovory o denních textech a týdně vedené rodinné studium zrcadlí tvou péči o rodinu. Když ses dříve snažil vést rodinné studium, ale to „usnulo“, měl bys vážně uvažovat o tom, jak bys ho mohl znovu zavést. Rozeber, co se udělalo špatně a co bys mohl udělat, aby se záležitost napravila, aby ze studia měli všichni užitek. Někteří se domnívají, že není čas. Nedal by se však tento čas nalézt, kdybychom se dostatečně snažili a měli ze studia radost?
6 Ti, kteří se skutečně zajímají o svou rodinu, berou v úvahu její duchovní potřeby. Je možné hovořit o duchovních věcech během jídla nebo je možné přizpůsobit rodinné studium okamžitým potřebám. Snad vyvstává nutnost hovořit o křesťanském názoru na problém, který může vzniknout ve spojení se svátky falešného náboženství, nebo hovořit o tom, jak se s jinými v lásce shodnout, nebo o sportu, společnosti atd. Tento křesťanský zájem, který se denně projevuje, je důkazem pravé péče.
7 Chop se ve své starosti o rodinné příslušníky iniciativy v tom, abys svým nevěřícím rodinným příslušníkům přinesl biblickou pravdu. Tvoji příbuzní snad dříve odporovali nebo tě odmítali. Je tvůj zájem tak velký, že se o to znovu pokusíš? Protože nyní viděli, že nejsi fanatický a nevyrovnaný, ale spíše rozumný a přátelský, jsou snad ochotni naslouchat? Proč se o to znovu nepokusit? Vyhlížej po článcích ve „Strážné věži“, které by je mohly zajímat.