Z „Ročenky 1985“ (pokračování)

„Výsledky, z nichž jsme velmi šťastní“: Tak popisuje služební rok 1984 Indie. Měli pět vrcholů ve zvěstovatelích a dosáhli počtu 6 552 oproti 5 842 z předchozího roku. Velká část toho je výsledkem práce bratrů, kteří mluví místními jazyky. Sedm sjezdů se například konalo v místních nářečích, takže přítomní měli z proslovů mnohem více. Dokončují se nová zařízení indické odbočky. Nová budova je již obydlena a s větším vybavením se bratři těší na znamenitý rozmach.

Mladý vysokoškolák dostal od kamaráda knihy „Evoluce“ a „Mládí“. Tento mladík, římský katolík, věřil v evoluci a myslil si, že Bible je nespolehlivá. Po přečtení obou knih změnil názor. Pochopil, že existuje pravý Bůh, který předkládá jistou naději do budoucnosti. Navzdory odporu příbuzných studoval Bibli se svědky a účastnil se shromáždění. Vydával také svědectví ostatním studentům. Někteří kolegové ho sice zbili, ale dál směle mluvil biblickou pravdu. To vedlo k tomu, že osm jeho kolegů přijalo pomoc k oddanosti a křtu. Dělil se také o pravdu s členy své rodiny a několik jich začalo studovat. Jeden z jeho tělesných bratrů se dal pokřtít a jeho matka se ke křtu chystá. Také tři sestřenice, z nichž dvě byly katolickými jeptiškami, přijaly pravdu a daly se pokřtít. Tak přijalo pravdu celkem 24 lidí od doby, kdy před čtyřmi lety začal směle a horlivě kázat. Pozoruhodný příběh!

Malá Zuzanka je ve druhé třídě a při hodině tak dobře vyprávěla biblické příběhy, že si její učitelka, římská katolička, opatřila výtisk „Mojí knihy biblických příběhů“. Učitelka nyní používá knihu při náboženské výuce a většina žáků má také vlastní výtisk. Zuzanina matka měla velkou radost, když viděla, že všechny první ceny za prospěch v náboženství v té škole byly výtisky „Mojí knihy biblických příběhů“.

Postup ve Srí Lance: V této krásné ostrovní zemi, která leží asi 32 kilometrů od jihovýchodního pobřeží Indie, převládá buddhismus a jiná orientální náboženství. Jedna mladá sestra se schopností přesvědčivě hovořit se pravidelně podílí na pravidelné průkopnické práci. Za pět měsíců rozšířila 1 059 časopisů a získala 185 předplatných, což je asi pětina předplatných, která tamní odbočka hlásila za minulý služební rok.

Jeden římskokatolický sedlák, který udržoval lidi ve strachu svou popudlivostí, měl jako svého koníčka kohoutí zápasy. Lidé se scházeli ze širokého okolí a sázeli na zápasy až tisíce rupií. Nakonec poznal pravdu a viděl, že se jeho koníček nelíbí Jehovovi. Jeho manželka se zprvu stavěla proti pravdě, ale později se k němu připojila. A přesto, že mu za jeho ptáka nabízeli 1 500 rupií, snědli ho jednou k večeři. Nyní se lidé v celé oblasti diví změnám, které ten muž provedl ve svém životě, a to vedlo ke znamenitým svědectvím pro pravdu.

Práce v neklidné zemi: V Libanonu uplynul další rok války a násilí. Více než pět měsíců byla letecká doprava do země přerušena, a tak bylo obtížné dorozumět se s bratry v zemích spadajících pod správu odbočky. Mnoho bratrů muselo opustit domov a hledat útočiště v jiných částech země. Někteří byli raněni, i když nikdo nebyl zabit. Sjezdy se konaly po malých skupinách a kazatelská služba se prováděla tak, jak se v poměrech jednotlivých oblastí jevilo nejlepší. Přesto všechno bratři podávají zprávu: „Nikdy se nestalo, že bychom nedostali duchovní pokrm, který potřebujeme. Jsme za to vděční a modlíme se, aby Jehova umožnil svým zdejším služebníkům pokračovat v jeho službě za všech podmínek, které ještě mohou nastat.“

Pro mnohé v Libanonu se projevila jako požehnání pomocná průkopnická služba. Jedna čtyřiaosmdesátiletá sestra napsala po smrti svého manžela: „Všechny mé děti vyrostly a uzavřely manželství a měly rodinu. Nezanedbávaly mě, ale jejich návštěvy nemohly překonat pocit ztráty a osamělosti. Pak jeden ze starších v našem sboru navrhl, abych se pokusila o pomocnou průkopnickou službu. Váhala jsem, ale nakonec jsem se rozhodla, že to zkusím. To byla radost! Mám pocit, že Jehova mi dopřál, abych se tohoto věku dožila jen proto, abych mohla zažít pomocnou průkopnickou službu. Od té doby pokračuji v pomocné průkopnické službě každý měsíc.“