Záleží ti na dobré pověsti?
1 Bible nám klade před oči cíl, o který máme usilovat: „Jméno je lepší než dobrý olej.“ (Kaz. 7:1) Proto je dobré zamyslet se, jaké jméno má každý z nás jako jednotlivec, a navíc, jak naše osobní pověst přispívá ke cti Jehovova jména. Co vůbec určuje naši pověst?
2 Pověst je definována jako „souhrn názorů šířených o někom, veřejné mínění o někom, jméno“. Zde je vidět, že nestačí jenom něco umět nebo být oblíben v úzkém kruhu rodiny a přátel. K naší pověsti přispívá i veřejné mínění, tedy to, jak se jevíme očím svých spolupracovníků, sousedů, lidí v obci vůbec i očím veřejných činitelů. Vždyť Písmo nabádá: „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ „Je-li to možné, pokud to záleží na vás, udržujte pokoj se všemi lidmi.“ (Fil. 4:5; Řím. 12:18) Ptejte se tedy: Platí to i na mne? Mám takovou pověst? Uvažme několik příkladů.
3 V poslední době se ve světě kolem nás hodně mluví o potírání alkoholismu. O boji s alkoholismem, i skrytým, hovořila také „Strážná věž“ 4, 1984 a 19, 1985. Máš pověst rozumného člověka, který na pracovišti důsledně dodržuje platné předpisy o zákazu požívání alkoholu? Mělo by to tak být!
4 Ve svědecké službě často slyšíme poděkování za nenucený přátelský rozhovor, a tak si získáváme dobrou pověst osobně i dobré jméno pro Jehovu Boha. Na druhé straně většina maminek nerada vidí, když cizí člověk z blízka dýchá na její dítě v kočárku. Rovněž naléhání na dlouhý rozhovor s člověkem, jehož náš námět nezajímá, by spíše přispělo k tomu, že bychom získali pověst člověka nerozumného nebo dokonce vtíravého.
5 Státní úředníci mají povinnost bdít nad činností lidí. (Řím. 13:1–7) Kniha „Zvolit si nejlepší životní cestu“ v 6. kapitole nazvané „Je užitečné podrobit se autoritě“, v 11. odstavci, říká: „Bylo by nesprávné, kdybychom žili tak, jako by politické vlády neměly nad námi žádnou autoritu, a kdybychom se jim vzpírali ve věcech, které neodporují božskému zákonu. Takové neuctivé jednání je zneužitím křesťanské svobody . . .“ Proto chápeme, že jsou státní úředníci oprávněni klást nám otázky. Naše odpovědi zase přispívají k naší pověsti Jehovových křesťanských svědků. Někdo může být dlouhá léta znám jako Boží svědek všude ve svém okolí. Proto by neměl být překvapen, když je na to dotázán, ale měl by jednat pokojně a odpovídat s rozlišovací schopností. Mezi jiným by měl mít na mysli naši dobrou pověst rozumných lidí.
6 Pečovat o své dobré jméno je tedy náročný úkol, protože se dotýká mnoha oblastí našeho života včetně vystupování na veřejnosti. V sázce je však více, protože Jehova Bůh upozorňuje i na svou osobní pověst před celým vesmírem včetně andělů, když říká: „Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu [satanovi], který se mi posmívá.“ — Přísl. 27:11.