Z „Ročenky 1988“

Výbor odbočky v Ghaně měl starost s tím, jak vydat důkladné svědectví v nepřidělených územích severní části země. Bratři a sestry z jihu byli tedy povzbuzeni, aby navštívili oblastní sjezd „Božský mír“ v severoghanském městě Tamale. Odezva? Vynikající!

„Předpokládali jsme, že se sjezdu zúčastní asi 1 000 osob z jihu, z nichž mnozí se sami postarají o svou dopravu,“ píše odbočka. „Požádali jsme tedy jednu autobusovou společnost o 10 autobusů po 70 místech každý. Když jsme však dostali žádosti ze sborů o rezervaci míst, zjistili jsme, že na sjezd v Tamale chce jet více než 3 000 osob. Kde jsme měli vzít najednou tolik autobusů, aby je dopravily na sjezd?“

Doprava je v Ghaně určitou slabinou a velká většina silnic, které vedou více než 600 kilometrů z Akkry, kde je odbočka, na sever do Tamale, je v bídném stavu. Autobusové společnosti tedy pro takovou akci nejsou příliš nadšené. Dvě společnosti ale souhlasily s tím, že uvolní pro odbočku celkem 28 autobusů. Byly však třeba ještě další čtyři.

„Ministerstvo obchodu a turistiky předtím importovalo čtyři luxusní, klimatizované autobusy, které měly sloužit rozvoji turistiky v Ghaně,“ pokračuje zpráva z odbočky. „Ministerstvo však odmítlo pronajmout tyto vozy jakékoli cestovní kanceláři. Zažádali jsme přesto o tyto autobusy. Zprvu se to zdálo beznadějné. Nakonec v úterý odpoledne (potřebovali jsme autobusy ve středu ráno) podepsal ministr dopis, jímž uvolnil autobusy pro nás. Vedoucí oddělení turistiky na ministerstvu, když viděl podepsaný ministrův dopis, prohlásil: ‚Jehova zapracoval!‘ “

A tak se dalo 32 autobusů s rodinami našich bratrů na cestu. Už jenom to bylo velkým svědectvím na cestě do Tamale. Žádná jiná skupina předtím nepřepravovala tak velké množství lidí v jedné době. Lidé podél silnice byli vzrušeni a hovořili o tom, co vše svědkové Jehovovi dovedou uskutečnit.

Ghanská „Naše služba království“ povzbudila předtím bratry, kteří pojedou do Tamale, aby si dali za cíl strávit aspoň každý den hodinu v kazatelské službě, ať už před nebo po programu sjezdu. A tak v sedm hodin ráno jednoho dne navštívili dva bratři dům, kde byli ubytováni tři členové výboru odbočky. Prosili: „Bratři, my máme pracovat v tomto obvodu a už nám došla literatura. Nemáte něco na rozšíření, abychom mohli pokračovat?“

Tamale, převážně muslimské město o 146 000 obyvatelích, bylo tedy důkladně propracováno dům od domu. Byla zavedena i biblická studia. Vrcholný počet přítomných 4 420 ukazuje, že přišlo na sjezd i mnoho zájemců z města. Zpráva odbočky uzavírá: „Doufáme, že dva tamalské sbory budou svědomitě zalévat to, co bylo zaseto, a že v patřičný čas dá Jehova vzrůst.“ — 1. Kor. 3:6.