Jehovovy připomínky — Jsou pro nás duchovním povzbuzením?
1 Žalmista chvalořečil Jehovovi a řekl: „Zabývám se tvými připomínkami.“ (Žalm 119:99) Hebrejské slovo překládané jako „připomínky“ vyjadřuje myšlenku, že Jehova nám připomíná, co je řečeno v jeho zákonech, nařízeních, předpisech, přikázáních a ustanoveních. Když budeme na tyto připomínky reagovat, přinesou nám duchovní povzbuzení a štěstí. (Žalm 119:2)
2 Jsme Jehovovými ctiteli, a proto neustále dostáváme různá napomenutí a rady. Mnoho z nich už jsme slyšeli dříve. Ačkoli si tohoto povzbuzování vážíme, stává se nám, že zapomínáme. (Jak. 1:25) Jehova trpělivě opatřuje láskyplné připomínky. Apoštol Petr některé z těchto připomínek zapsal, aby ‚burcoval naši schopnost jasně přemýšlet, abychom si pamatovali Pánova přikázání‘. (2. Petra 3:1, 2)
3 Znovu a znovu je nám připomínáno, jak důležité je osobní studium a účast na shromáždění. Tyto věci jsou totiž rozhodující pro náš dobrý duchovní stav. (1. Tim. 4:15; Hebr. 10:24, 25)
4 Pro někoho je nejnáročnější to, že má plnit křesťanské pověření kázat. To vyžaduje námahu, odhodlanost a vytrvalost. Je to pro nás náročné, ale když máme ‚nohy obuté výstrojí dobré zprávy pokoje‘, dostáváme pomoc, abychom ‚stáli pevně‘. (Ef. 6:14, 15)
5 Pohnutkou pro službu by nám nemělo být pouze to, že si uvědomujeme, jaké jsou Jehovovy požadavky. Apoštol Pavel nám připomíná, že k tomu, abychom mohli činit „veřejné prohlášení k záchraně“, potřebujeme, aby nás ke službě podněcovalo srdce. (Řím. 10:10) Jestliže máme silnou víru a naše srdce chce poslouchat Jehovovy připomínky, podnítí nás to, abychom chválili Jehovovo jméno. (Žalm 119:36; Mat. 12:34)
6 Když se usilovně snažíme dělat dobré věci, je správné čekat, že nám to přinese radost. (Kaz. 2:10) Pavel označuje radost za ovoce Jehovova ducha a my bychom se měli snažit, abychom radost vždy hojně projevovali. (Gal. 5:22) Petr dodal, že odměnou za ‚vážné úsilí‘ bude úspěšná služba, která působí radost. (2. Petra 1:5–8)
7 Jestliže se setkáme s nějakou zkouškou, měli bychom si vzpomenout, jak pevní byli apoštolové, když prohlásili: „Nemůžeme přestat mluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ (Sk. 4:20) K takové vytrvalosti nám pomůže, když si budeme připomínat, že ‚takovým jednáním zachráníme sebe i ty, kteří nám naslouchají‘. (1. Tim. 4:16)
8 Stálé připomínky nás nijak nepopouzejí ani kvůli nim necítíme žádnou nelibost. Naopak, hluboce si jich vážíme pro jejich vynikající hodnotu. (Žalm 119:129) V těchto kritických časech jsme vděční, že nám Jehova stále dává připomínky, aby nás duchovně povzbudil a pobídl nás k horlivosti v konání znamenitých skutků. (2. Petra 1:12, 13)