Schránka otázek

◼ Na co si musíme dávat pozor, když v kazatelské službě jednáme nebo spolupracujeme s osobou opačného pohlaví?

Máme důvod předpokládat, že naši bratři a sestry se ve svém osobním jednání chtějí držet toho nejvyššího stupně mravnosti. Přitom však žijeme v nečistém a povolném světě, který téměř nemá mravní zábrany. Ačkoli naše úmysly mohou být ty nejlepší, musíme se mít neustále na pozoru, abychom nevyvolali pohoršení nebo se nezapletli do něčeho nevhodného. A v té souvislosti si musíme dávat pozor, i když jsme ve službě.

V kazatelské službě se často setkáváme s lidmi opačného pohlaví, kteří podle všeho projevují upřímný zájem o pravdu. Jestliže jsme ve službě sami a doma není nikdo jiný, je obvykle nejlepší, abychom vydali svědectví mezi dveřmi a nechodili dovnitř. Pokud má obyvatel domu zájem, je možné se domluvit, že přijdeme znovu v doprovodu jiného zvěstovatele, nebo když budou přítomni další členové rodiny. Není-li to možné, bylo by moudré předat tuto adresu zvěstovateli téhož pohlaví, jako je obyvatel domu. To se týká také vedení biblických studií s osobou opačného pohlaví. (Mat. 10:16)

Musíme si dávat pozor, i když si vybíráme partnera do kazatelské služby. Osoby opačného pohlaví spolu sice mohou občas spolupracovat, ale taková spolupráce je obvykle vhodná, když jde do služby najednou celá skupina. Za normálních okolností nebývá moudré, abychom trávili mnoho času o samotě s někým opačného pohlaví, kdo není naším manželským druhem či rodinným příslušníkem, a to ani v kazatelské službě. Proto bratr, který má na starosti skupinovou službu, by měl postupovat rozumně, když zvěstovatelům přiděluje partnery — a to včetně dospívajících.

Budeme-li vždy rozumní, vyhneme se tomu, abychom nezavdali ani sobě, ani druhým „příčinu ke klopýtání“. (2. Kor. 6:3)