Schránka otázek

◼ Jak bychom měli přistupovat ke svým úkolům ve sboru?

Když nějaký sbor Jehovových ctitelů řádně plní svou funkci, je to výsledek jednotného úsilí. (1. Kor. 14:33, 40) Zamysleme se jen nad tím, co všechno je spojeno s organizací jediného sborového shromáždění. Kromě samotného programu je třeba, aby různí bratři i sestry před shromážděním i po něm zajistili řadu úkolů. Důležité jsou i ty povinnosti, které ostatní nevidí. Jak může každý z nás v tomto směru přiložit ruku k dílu?

Dejte se k dispozici. Ochotní křesťané vždy najdou dostatek úkolů, kterých se mohou chopit. (Žalm 110:3) Projevují zájem o nemocné a letité. Pomáhají s úklidem sálu Království. Mnoho prospěšných věcí můžeme vykonat i tehdy, když nás o to nikdo nepožádá. Stačí mít touhu pomáhat. Máte-li takovou touhu a nevíte-li, co byste mohli dělat, obraťte se s prosbou o radu na některého zkušeného spolukřesťana.

Služte druhým se skromností. Skromní lidé jsou rádi, když mohou sloužit druhým. (Luk. 9:48) Skromnost nám ale nedovolí, abychom si toho na bedra vzali víc, než můžeme realisticky zvládnout. Také nám zabrání, abychom nepřekračovali hranice své autority. (Přísl. 11:2)

Buďte spolehliví. Mojžíš dostal příkaz, aby do odpovědných postavení ve starověkém Izraeli dosadil „důvěryhodné muže“. (2. Mojž. 18:21) Tutéž vlastnost potřebujeme i my dnes. Každý úkol, který jsme dostali, tedy plňme svědomitě. (Luk. 16:10) Pokud nějaký úkol nemůžete splnit, postarejte se o to, aby vás během vaší nepřítomnosti někdo zastoupil.

Plňte své úkoly co nejlépe. Křesťané jsou vybízeni, aby se celou duší věnovali dokonce i světským záležitostem. (Kol. 3:22–24) O to víc by se měli snažit takový postoj projevovat tehdy, když se věnují pravému uctívání. Nějaký úkol se sice může zdát podřadný nebo nevýznamný, ale pokud je vykonán dobře, sbor z něj bude mít užitek.

Každý úkol je pro nás příležitostí projevit lásku k Jehovovi a k našim bratrům. (Mat. 22:37–39) Věrně tedy vykonávejme jakékoli povinnosti, jež nám jsou svěřeny.