Neopouštějme lásku, kterou jsme měli zprvu
1 V prvním století adresoval oslavený Ježíš křesťanskému sboru v Efezu tato slova: „Zazlívám ti . . ., že jsi opustil lásku, kterou jsi měl zprvu.“ (Zjev. 2:4) Je zřejmé, že těch, kdo tehdy ztratili první lásku k Jehovovi, bylo mnoho. Když jsme pravdu poznávali my, vytvořili jsme si silné pouto lásky k Jehovovi i k bližním a to nás podněcovalo, abychom o své nové naději horlivě kázali. Co nám pomůže, abychom neopustili lásku, kterou jsme měli zprvu, a neochabli ve službě?
2 Osobní studium a účast na shromáždění: Co nám pomohlo, abychom si vytvořili lásku k Bohu a k bližním, když jsme poznávali pravdu? Nebylo to snad to všechno, co jsme se o Jehovovi dozvěděli ze studia Bible? (1. Jana 4:16, 19) Aby tedy naše láska mohla ‚ještě víc a více oplývat‘, musíme dále přijímat přesné poznání a intenzivně se zabývat ‚hlubokými Božími věcmi‘. (Fil. 1:9–11; 1. Kor. 2:10)
3 Mít pravidelné osobní studium může být náročné, protože tyto poslední dny jsou plné úzkosti a mnoha rozptylujících vlivů. (2. Tim. 3:1) Ve svém rozvrhu si proto na duchovní pokrm musíme vyhradit čas. Také je velmi důležité, abychom se pravidelně účastnili shromáždění, a to zvláště proto, že vidíme, „že se ten den blíží“. (Hebr. 10:24, 25)
4 Služba: V tom, abychom si zachovali svou první lásku k Bohu, nám pomáhá také horlivá účast na službě. Když kážeme dobrou zprávu, připomínáme si Jehovovy láskyplné sliby a díky tomu před námi jasně září naše naděje a sílí naše láska. Když vyučujeme druhé biblickým pravdám, musíme Písmo sami studovat, abychom mu dobře rozuměli, a tím se upevňuje naše víra. (1. Tim. 4:15, 16)
5 Jehova je hoden našeho uctívání a také naší lásky. (Zjev. 4:11) Nedovolme, aby ochladla. Udržujme svou první lásku vřelou tím, že studujeme Bibli, pravidelně se účastníme shromáždění a horlivě kážeme druhým to, co je nejdražší našemu srdci. (Řím. 10:10)