Úžasné mozky nemluvňat

Jsou úžasné od samého začátku. Tři týdny po početí začínají se 125 000 buňkami a od té doby explozivně přibývá po 250 000 buňkách za minutu. Mozek plodu pokračuje v prudkém růstu, takže má v okamžiku narození asi 100 000 000 000 buněk — tolik, kolik je hvězd v Mléčné dráze.

Ale mozek dítěte začal pracovat již o celé měsíce dříve v mateřském lůně. Zaznamenává vjemy ze svého vodního prostředí. Slyší, chutná, vnímá světlo, reaguje na dotek, učí se a pamatuje si. Mohou jej ovlivnit emoce matky. Mírná slova nebo tichá hudba jej uklidňují. Hněvivá řeč nebo rocková hudba jej rozrušují. Rytmický tep matčina srdce jej konejší. Jestliže se jí však tep zrychlí strachem, buší srdce dítěte zanedlouho dvakrát tak rychle. Rozrušená matka přenáší úzkost na dítě ve svém lůně. Klidná matka nosí pokojné dítě. Radostná matka může způsobit, že její dítě v lůně skáče radostí. Tím vším a mnohým dalším se zaměstnává mozek dítěte, Již v lůně je úžasný.

Tvoří se po narození další neurony? Nejnovější výzkumy říkají, že ne. Nesporně však neurony bouřlivě rostou co do velikosti a navazují mezi sebou bilióny nových spojení. Mozek dítěte má při narození asi čtvrtinu velikosti mozku dospělého, ale během svého prvního roku se ztrojnásobí. Celé váhy — asi 1,4 kg — dosáhne dlouho před dospíváním dítěte. To znamená, že má znalosti dospělého. Znalosti nejsou dány váhou mozku ani počtem jeho buněk. Zdá se, že to závisí spíš na počtu spojů, kterým se říká synapse, vytvářených mezi mozkovými neurony.

A jejich počet je úžasný! Časem se může vytvořit omračujících tisíc biliónů spojů — to je jednička a za ní 15 nul. Ale to jen tehdy, když byl mozek bohatě stimulován prostřednictvím pěti či více smyslů. Prostředí musí stimulovat duševní i emocionální činnost, protože tím roste jemná síť dendritů. Dendrity jsou droboučké vlásky podobné kořínkům, jež se táhnou od neuronů a spojují se s jinými neurony.

Na tvorbu těchto spojů působí také časový faktor: mnohem rychleji se vytvářejí u mladých než u starých. Pořekadlo „Starého psa nenaučíš nové kousky“ není pravdivé. Ale je těžší naučit starého psa nové kousky. U letitých se spoje mezi neurony vytvářejí pomaleji a rychleji mizí. Vytvářejí se ovšem za stejných podmínek jako u dítěte, — jestliže je mozek vystaven obohacenému, stimulujícímu prostředí. Mysl musí zůstat činná. Nesmí smířeně zapadnout do vyjetých kolejí. Mysl nesmí odejít do důchodu!

Ale opravdu úžasný růst se projevuje v mozku malých dětí. Jsou to houby nasávající své okolí. Za dva roky se naučí dítě složitý jazyk jen tím, že se s ním setkává. Jestliže slyší dva jazyky, naučí se oba. Mluví-li se třemi, naučí se všechny tři. Jeden muž naučil své malé děti pět jazyků najednou — japonsky, italsky, německy, francouzsky a anglicky. Jedna žena nechala svou dcerku naslouchat několika jazykům a dítě v pěti letech plynně hovořilo osmi jazyky. Pro dospělé bývá učení jazykům těžkou věcí, ale dětem to jde zcela přirozeně.

Jazyk je jen jeden příklad schopností, které jsou geneticky naprogramovány do dětských mozků. Hudební a výtvarné schopnosti, svalová koordinace, potřeba smyslu a účelu, svědomí a mravní hodnoty, altruismus a láska, víra a touha po uctívání — to vše závisí na specializovaných soustavách v mozku. (Viz Skutky 17:27.) Jinými slovy: geneticky dané sítě neuronů předem speciálně programované aby sloužily rozvoji shora uvedených i jiných schopností a možností.

Je však třeba chápat, že při narození jsou to jen možnosti, vnímavost, předpoklady. Potřebují podněty, aby se rozvíjely. Musí přijít do styku s náležitými zkušenostmi, prostředím nebo studiem, aby se realizovaly. A existuje také přesný čas, kdy je takový styk s vjemy nejúčinnější, zejména u nemluvňat.

Ale když je prostředí správné a načasování přesné, dějí se ohromující věci. Děti se neučí jen jazykům, ale hrají na hudební nástroje, rozvíjejí své atletické schopnosti, školí své svědomí, vstřebávají lásku a kladou základ pro pravé uctívání. To všechno a mnohem víc se děje, když jsou mozky dětí osévány dobrým semenem a zalévány rodičovskou láskou.