Mladí lidé se ptají . . .

Těhotenství mladistvých — co si má dívka počít?

Těhotenství mladistvých a potrat jsou problémy celosvětových rozměrů. A zatímco většinu našich čtenářů tvoří křesťanská mládež, která se moudře zdržuje předmanželského sexu, Probuďte se! čtou také milióny osob s nejrůznějším zázemím. Následující rozbor by tedy mohl pomoci kterémukoli mladému člověku, jenž se octl před problémem nemanželského rodičovství, a zároveň by měl osvětlit tragické důsledky předmanželského sexu.

„BYLO mi patnáct a byla jsem těhotná,“ říká Ann. „Nevěděla jsem, co si počít — potrat, nechat dítě adoptovat, nebo co?“ Ann byla jedna z více než miliónu mladistvých dívek, které toho roku ve Spojených státech otěhotněly.

V některých tragických případech sice dívka otěhotní po znásilnění, ale většinou je těhotenství mladistvých výsledkem dobrovolné účasti na předmanželském sexu.a V každém případě staví těhotenství neprovdanou dívku před několik bolestných možností: Má se vdát? Měla by dát dítě adoptovat? Je odpovědí potrat? K početí dítěte musí být přirozeně dva a podle práva by měl svůj díl odpovědnosti nést otec dítěte. (Viz rámeček.) Ale dost často zůstane toto těžké rozhodování na dívce (snad s pomocí rodičů). A to, jak se rozhodne, bude mít trvalé následky na tělesné, citové a duchovní blaho její i dítěte, které nosí.

‚Měli bychom se vzít?‘

Mnozí usoudí, že dokonalým řešením by bylo vdát se za otce dítěte. Ušetřilo by to konec konců dívce i její rodině rozpaky na veřejnosti a dítě by vychovávali oba rodiče. Ale manželství není všelék. Například chybu může v Božích očích napravit jen zbožné pokání.b (Izajáš 1:16, 18) Dále: spěchat do manželství by mohlo dívčiny problémy ještě víc zkomplikovat. Protože chlapec i dívka jsou ještě v „rozkvětu mládí“, prostě nemusí být citově zralí pro manželství. (1. Korinťanům 7:36) Chlapec pravděpodobně není pravý křesťan, a je tedy jako manželský druh nevhodný. — 1. Korinťanům 7:39.

Dr. Arthur Elster dále poznamenává: „Předčasné rodičovství často zaviní, že tito otcové nedokončí školu a jsou pak v nevýhodě, když hledají zaměstnání.“ Vzniklé hospodářské potíže mohou manželství zničit. Některé studie dokonce prohlašují, že u manželství vynucených předmanželským těhotenstvím je rozvodovost 50 až 70 procent!

Manželství je vážný krok a nemělo by se do něho spěchat. (Hebrejcům 13:4) Po úvaze se možná všichni zúčastnění shodnou, že manželství by bylo nemoudré, že dívka bude moci dítě lépe vychovat s pomocí své rodiny než v problémovém manželství.

Potrat — biblický názor

Jedna mladá dívka řekla: ‚Chci toho v životě spoustu udělat a dítě mi do toho nezapadá.‘ Proto je pro téměř půl miliónu dívek ročně jen ve Spojených státech řešením potrat. Je však správné, ba dokonce spravedlivé utratit život dítěte, protože ‚nezapadá‘ do osobních plánů?

Všimni si, co říká Bible v 2. Mojžíšově 21:22, 23 o životě nenarozeného dítěte: „A v případě, že by spolu zápasili muži a skutečně ublížili těhotné ženě a její děti opravdu vyjdou, ale nepřihodí se žádná smrtelná nehoda, zcela jistě mu má být uloženo odškodné. . . Ale kdyby se přihodila smrtelná nehoda [matce nebo nenarozenému dítěti], pak dáš duši za duši.“ Ano, na zabití nenarozeného dítěte se pohlíželo jako na vraždu!

Pravda, někteří lékaři tvrdí, že nenarozené dítě je jen plod nebo plodová tkáň — ne osoba. Ale Bůh říká něco jiného. Na zárodek pohlíží jako na skutečnou osobu, na živého člověka! (Žalm 139:16) Je možné zbavit se potratem nenarozeného života a zůstat v přízni u Boha, který „dává všem lidem život“? — Skutky 17:25.

Kniha Growing Into Love nabízí další argument proti potratu: „Přestože se následky početí potratem zjednoduší, zkušenost ukončení těhotenství je obvykle velmi strastiplná a rozrušující. . . Mladistvá. . . sice může věřit, že plod není nic víc než jen plod. . . Ale žádné právnické vysvětlení jí nedá v hloubi duše zapomenout, že plod, který počala, měl předpoklady k životu.“

To zjistila Linda. Bála se, že by dítě uvalilo hanbu na rodinu, a podstoupila potrat. Vzpomíná, jak se cítila po operaci:„Začala jsem se tak hrozně třást, že jsem to nemohla zvládnout. A rozplakala jsem se a najednou mi došlo, co jsem to vlastně udělala. Vzala jsem život svému nenarozenému dítěti, jiné lidské bytosti!“ Co si teď Linda myslí o potratu? „Byla to nejhorší chyba v celém mém životě.“

‚Nemohu mu dát to nejlepší‘

Některé svobodné matky se rozhodnou nechat své dítě adoptovat. Často se cítí jako Heather, dívka citovaná v časopise Seventeen, která řekla: „Někdy mám dost práce sama se sebou, natož ještě s miminkem. Mám děti hrozně ráda a miluji miminka, ale věděla jsem, že bych tomuhle miminku nemohla dát to nejlepší.“

Je pravda, že nechat dítě adoptovat je lepší než ukončit jeho život potratem. A mladé, nezkušené dívce může připadat vyhlídka na samostatné vychovávání dítěte zdrcující. Jedna svobodná matka řekla časopisu Probuďte se!: „Člověk na sebe bere velikánskou odpovědnost, která vyvolává pocit osamělosti a je náročná a vyžaduje mnoho obětí.“ Ale nezapomínej, že Bůh ukládá rodiči odpovědnost ‚starat se o ty, kteří jsou jeho vlastní‘. (1. Timoteovi 5:8) Ve většině případů by bylo nejlepší, kdyby dívka vychovávala dítě sama.

Ann, o níž byla řeč na začátku, proto učinila moudré rozhodnutí — i když ne nejsnadnější. „Rozhodla jsem se, že si dítě nechám,“ říká. „Rodiče mi pomáhali a stále mi pomáhají.“ Jistě, být svobodnou matkou je tvrdé. Ale není to nic nemožného a z mnoha mladých matek se stanou schopní rodiče. Zejména když se svobodná matka s modlitbou rozhodne vychovávat své dítě „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“.c (Efezanům 6:4) Adoptivní rodiče snad mohou poskytnout víc hmotných věcí. Ale poskytnou duchovní vedení, které dítě potřebuje, aby vyrostlo s láskou k pravému Bohu, Jehovovi? — 5. Mojžíšova 6:4–8.

Pamatuj také, že samotný rodič možná nemůže dát svému dítěti to nejlepší po hmotné stránce, ale může mu dát něco mnohem důležitějšího — lásku. „Lepší je jídlo ze zeleniny tam, kde je láska, než býk krmený u jeslí [„nejlepší maso“, Dnešní anglická verze] a s ním nenávist.“ — Přísloví 15:17.

Mnoho zbytečného utrpení se ovšem ušetří tím, když se člověk od počátku vyhýbá smilstvu.d Pokud však dívka v tomto ohledu chybila, nemusí si myslet, že tím končí život. Moudrým jednáním může dosáhnout toho, aby se chyby nekupily, a vyřešit svou situaci co nejlépe. Může získat pomoc a podporu samotného Boha, jenž „ve velkém měřítku odpustí“ těm, kteří se odvrátí z nesprávné dráhy. — Izajáš 55:7.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 26]

Těhotenství mladistvých — následky pro chlapce

Někteří chlapci, kteří se stali otci nemanželského dítěte, se ze strachu — nebo sobecké lhostejnosti — snaží zcela se vyhnout své odpovědnosti. Jeden chlapec, jehož dívka otěhotněla, řekl: „Prostě jsem jí řekl: ‚Tak ahoj.‘“

Zdá se, že většina chlapců se naštěstí chce alespoň nějak zabývat svým potomstvem. Když se zdá manželství nevhodné (a to bývá často), většina nabízí finanční pomoc. Někteří nabízejí i podíl na každodenní péči o nemluvně. Ale takové snahy jsou často krátkodobé. Maří je jednak malá výdělečná schopnost chlapce, jednak jeho akutní nedostatek trpělivosti a obratnosti potřebné k uspokojení nároků malého dítěte.

Také rodiče dívky někdy tvrdě odporují tomu, aby měl chlapec ještě nějaké styky s jejich dcerou, protože se bojí, že by to mohlo vést k dalším sexuálním prohřeškům — nebo předčasnému manželství. Odpírají mu možná jakýkoli podíl na rozhodování ohledně dítěte, snad jej nutí bezmocně přihlížet tomu, jak je dítě usmrceno potratem nebo dáno k adopci, čímž končí všechny jeho příležitosti podílet se někdy na životě dítěte, jehož otcem se stal. Jindy se chlapci dovolí, aby si vypěstoval náklonnost ke svému dítěti, — ale toto pouto je pak krutě přeťato, když se dívka vdá a otcovské úlohy se ujme jiný muž.

Za své neodpovědné chování tedy nesporně platí i svobodní otcové. Jeden šestnáctiletý svobodný otec řekl: „S množstvím pocitů se člověk prostě neumí vyrovnat. Jako když se člověk modlí, aby se dostal zpátky tam, kde byl předtím, ale ono to nejde.“ — Časopis „Teen“, listopad 1984.