Co říká Bible

Překonala věda Bibli?

PROMĚNILA věda se svým pokročilým chápáním vesmíru Bibli ve sbírku mýtů a legend? To si myslí mnoho dnešních lidí. Myslíte si to také?

Možná, že vás tomu v mládí naučili, ale nikdy jste se nad tím vlastně nezamyslel. Zveme vás, abyste se zamysleli nyní. Vezmeme jen jeden příklad, výrok Bible o přirozeném vesmíru. Nejenže byl ten výrok v přímém rozporu s tím, co říkali doboví znalci, ale byl v rozporu s tím, co říkali vědci ještě po tisíciletích.

Otázka tíže

Na čem spočívá Země? Co drží nahoře Měsíc, hvězdy a Slunce? Těmito otázkami si lidé po tisíciletí lámali hlavu. O Zemi dává Bible jednoduchou odpověď. U Joba 26:7 říká, že Bůh „zavěšuje Zemi na ničem“. V hebrejském originále slovo pro „nic“ (belima), které je tu použito, znamená doslova „žádná věc“, a je to jeho jediný výskyt v Bibli. O obrazu Země obklopené prázdným prostorem, který se tu předkládá, se učenci vyjádřili, že je „pozoruhodnou vizí“, a to zejména na svou dobu.a

Většina lidí v oné době tak vesmír rozhodně neviděla. Podle jednoho starověkého názoru Zemi podpírali sloni stojící na hřbetě obří želvy.

Proslulý řecký filozof a vědec ze čtvrtého století př. n. l., Aristotelés, učil, že by Země nikdy nemohla viset v prázdném prostoru. Učil naopak, že nebeská tělesa jsou všechna upevněna na povrchu plných průzračných koulí (sfér). Koule spočívala v kouli. Nejvnitřnější byla Země, nejzazší držela hvězdy. Jak se koule jedna ve druhé otáčely, předměty na nich — Slunce, Měsíc a planety — se pohybovaly po obloze.

Biblický výrok, že Země ve skutečnosti ‚visí na ničem‘, předcházel Aristotela asi o 1 100 let. Přesto byl Aristotelés považován za nejpřednějšího myslitele své doby. Jeho názorům se vyučovalo jako pravdě ještě téměř 2 000 let po jeho smrti. Jak říká The New Encyclopedia Britannica, v 16. a 17. století Aristotelovo učení v očích církve „dosáhlo postavení náboženského dogmatu“.

Filozof Giordano Bruno ze šestnáctého století se odvážil napadnout pojetí, že hvězdy „jsou jakoby vsazeny do jedné kupole“. Napsal, že je to „směšná představa, na kterou by mohly přijít děti při pomyšlení, že kdyby [hvězdy] nebyly k povrchu nebe přilepeny dobrým klihem nebo přibity nejtlustšími hřeby, padaly by na nás jako kroupy“. A nesouhlasit s Aristotelem byla tehdy nebezpečná hra. Církev také dala Bruna zaživa upálit pro šíření neortodoxních názorů na vesmír.

V kosmické polévce

Po vynálezu teleskopu začalo stále více astronomů Aristotela zpochybňovat. Jestliže Slunce, Měsíc a hvězdy nejsou připevněny ke koulím, jež se otáčejí kolem Země, co je tedy může držet nahoře a pohybovat jimi? Matematik ze sedmnáctého století, René Descartes, se domníval, že našel odpověď. Souhlasil s Aristotelem, že prostor mezi námi a jinými nebeskými tělesy nemůže být prázdný. Prohlásil tedy, že je vesmír naplněn průzračnou kapalinou — jakousi kosmickou polévkou.

Zdálo se, že tato teorie řeší současně dva problémy. Zaprvé nabízela něco, co ‚drží nahoře‘ nebeská tělesa: všechna plují v polévce! Zadruhé pomáhala vysvětlit pohyby planet. Descartes se domníval, že planety jsou zachycovány víry v kapalině a ty je nutí kroužit na jejich drahách. Tato „teorie vírů“, jak se jí říkalo, nám dnes asi připadá značně přitažená za vlasy. Ale v některých zemích se ta teorie prosadila při studiu vesmíru na více než sto let.

Mnozí vědci jí dávali přednost před novinkou: Newtonovým zákonem vesmírné přitažlivosti, zveřejněným roku 1687. Newton tvrdil, že planety nepotřebují mechanické, hmatatelné předměty nebo látky, které by je držely v prostoru. Jejich pohyby ovládá síla přitažlivosti a uzavírá je pevně na jejich oběžné dráze. Tělesa visí ve skutečnosti v prázdném prostoru na ničem. Mnoho Newtonových kolegů se jeho myšlence přitažlivosti vysmívalo. Dokonce i pro Newtona bylo těžké uvěřit, že je prostor prázdný, převážně bez hmoty.

Přesto nakonec Newtonovy názory zvítězily. Dnes je pro nás až příliš snadné zapomenout, že otázka, co drží planety nahoře, vyvolávala ohnivé spory mezi učenými a slovutnými vědci asi 32 století potom, co Bible s elegantní prostotou konstatovala, že Země ‚visí na ničem‘. Jak to mohl Job vědět, aby se vyjádřil právě tak? Proč říkal, že Zemi nepodpírá nic hmotného, když „odborníkům“ to trvalo přes tři tisíce let, než dospěli ke stejnému závěru?

Proč Bible tak předstihuje svou dobu?

Bible podává logickou odpověď. Ve 2. Timoteovi 3:16 čteme: „Celé Písmo je inspirováno Bohem.“ Bible tedy není plod lidské moudrosti, ale spíše přesné zprostředkování stvořitelových myšlenek pro nás.

Je pro vás životně důležité, abyste se sám přesvědčil, zda je tvrzení Bible pravdivé. (1. Tesaloničanům 2:13) Tak můžete získat přístup k myšlenkám Bytosti, která nás vymyslila a stvořila. Jaký lepší zdroj by nám mohl povědět, co přinese budoucnost a jak můžeme žít šťastně a plodně v tomto neklidném světě?

[Poznámka pod čarou]

[Podpisek obrázku na straně 13]

By permission of the British Library