Jak překlenout propast mezi lékařem a pacientem z řad svědků Jehovových

LÉKAŘI na celém světě vědí o svědcích Jehovových v podstatě jednu věc: že odmítají transfúze krve. Mnoho lékařů však o svědcích neví skoro nic jiného. Když tedy chtějí dát pacientu z řad svědků transfúzi krve, odmítnutí jim může připadat naprosto nerozumné. Tak se může naneštěstí mezi lékařem a pacientem vytvořit propast.

Příliš málo lékařů si uvědomuje, že svědkové Jehovovi nejsou proti lékařskému ošetření a že jejich postoj ke krvi je jednak nezvratný, jednak pevně založený na biblickém zákoně. Mezitím se rozumnost tohoto biblického postoje soustavně prokazuje přílivem nových vědeckých poznatků jak o nebezpečích homologních transfúzí, tak o bezpečnosti jiných řešení, než je transfúze. Jak ale mohou svědkové Jehovovi předat tyto informace lékařské obci?

Výbory pro spolupráci s nemocnicemi

Proto dal vedoucí sbor svědků Jehovových pokyn k ustavení výborů pro spolupráci s nemocnicemi ve větších městech s velkými lékařskými zařízeními. Ve Spojených státech již asi stovka výborů průměrně o pěti služebnících vytváří most mezi lékařským světem a svědky. Během tohoto roku se to uspořádání rozšířilo do jiných zemí. Od 19. února do 27. března navštívili tři členové Nemocniční informační služby v Brooklynu osm kanceláří odboček svědků Jehovových v tichomořské oblasti.

Účel byl trojí: uspořádat semináře ke školení předem vybraných služebníků, svědků, pro práci ve výboru pro spolupráci s nemocnicemi, vyškolit personál odbočky, jak řídit oddělení Nemocniční informační služby v každé odbočce, a navštívit nemocnice a lékaře a povzbudit je k další a rozsáhlejší léčbě svědků Jehovových bez použití krve. Konaly se čtyři semináře: jeden v Sydney pro Austrálii a Nový Zéland, jeden v Manile pro Filipíny, Hongkong a Tchaj–wan, jeden v Ebině pro Japonsko a Koreu a poslední v Honolulu pro Havaj.

V programu se používaly diapozitivy i video k vysvětlení funkce a obsahu krve a rostoucího počtu lékařských alternativ k homologní krvi. Diskutovalo se o způsobech, jak pomoci svědkům Jehovovým, když čelí problémům ohledně krve. Seminář také zdůraznil hodnotu spolupráce s lékaři a nemocnicemi, jíž se jim usnadňuje, aby respektovali postoj svědků. Jeden člen japonského výboru řekl: „Program nás skutečně vybavil pro pěstování porozumění.“ Na čtyřech seminářích bylo vyškoleno více než 350 svědků ze všech oblastí života.

Před návštěvami dohodly kanceláře odboček schůzky s předními chirurgy a zkušenými členy lékařského personálu ve velkých nemocnicích, aby pohovořili o léčbě bez krve pro svědky Jehovovy. Při každé odbočce byly utvořeny tři skupiny, jež měly vykonat tyto návštěvy. Každou vedl jeden ze tří zástupců z Brooklynu. To nejen poskytlo praktické školení budoucím členům nemocničních výborů, ale také jim to pomohlo překonat ostych při rozhovoru s lékaři a profesionálními zdravotníky. Během tohoto šestitýdenního období bylo vykonáno víc než padesát pět takových návštěv.

Můstky spolupráce

Výsledky byly potěšující. V Austrálii se jedna navštěvující skupina setkala s náměstkem ministra zdravotnictví státu Nový Jižní Wales. Rozebírali s ním operace bez krve v mnoha zdravotnických zařízeních a naznačovali, že by se Austrálie mohla stát střediskem takové chirurgie pro svědky Jehovovy v jižním Tichomoří. Neviděl důvod, proč by nemohly být zřízeny lékařské týmy, jež by prováděly takovou chirurgii. V Austrálii bylo vykonáno dvaadvacet návštěv. Jeden ředitel nemocnice řekl: „Víte o námětu krve a alternativní léčby víc než já.“ Vrchní správce skupiny sedmi nemocnic je ujistil, že bude jmenovat profesora chirurgie na podporu myšlenky zřídit v jedné z jejich nemocnic chirurgický tým, jenž by poskytoval svědkům Jehovovým léčbu bez krve.

V kardiologickém středisku v Manile — jež někteří pokládají za nejlepší v Orientu — bylo ředitelce poukázáno na to, že asi stovka svědků Jehovových čekajících na operaci srdce byla přesunuta v pořadníku až na konec, protože nechtějí přijmout krev. Řekla, že tento postup dále nepřipustí. Řediteli Sv. Lukáše, nejuznávanější nemocnice na Filipinách, ukázali, co nyní říká lékařská literatura o chirurgii bez krve, a on souhlasil, že je bezpečnější. „Je to věc budoucnosti,“ připustil. „Je to jediný způsob, jak se vyhnout AIDS a žloutence.“ Poukázal, že je připraven dát svědkům ve svém zařízení možnost léčby bez krve; je také prezidentem nemocniční krevní banky.

Na japonském třídenním semináři byla zastoupena i Korea delegací čtyřiadvaceti svědků, mezi nimiž bylo pět lékařů. Z Japonska přijelo 255 služebníků včetně jednačtyřiceti lékařů, mezi nimi neurochirurgové a anesteziologové, a dva právníci. V Japonsku bylo zřízeno dvacet výborů a v Koreji sedm.

Po semináři šli instruktoři s členy místních nemocničních výborů na návštěvu lékařů a nemocnic v oblasti Tokia, aby podpořili vztah spolupráce. „Navštívili jsme docenta porodnictví v univerzitní nemocnici,“ sděluje jeden japonský služebník. „Rodil nejméně deset žen, které jsou svědkyně Jehovovy. Jedna z nich ztratila 2 800 kubických centimetrů krve a hladina hemoglobinu jí klesla na 3,5 gramu na decilitr. (Průměr u žen je 14 gramů na decilitr.) Lékař však porod zvládl bez krve. Přestože je buddhista, je zvyklý respektovat víru svých pacientů. Souhlasil, že i nadále vyhoví pacientkám, které jsou svědkyně Jehovovy.“

Ředitel nemocnice v Jokohamě souhlasil, aby byla jeho nemocnice započítána mezi ty, jež jsou ochotné ke spolupráci, a řekl, že s radostí přijmou pacienty z řad svědků odmítnutých jinými nemocnicemi. „Ošetřovat svědky Jehovovy bez krve,“ řekl lékař, „je skutečně náročné, ale oceňuji svědky, protože mi dali příležitost zlepšit si svou lékařskou zručnost.“ V Jokohamě také řekl jeden gynekolog: „Bojoval bych za práva pacientů u soudu, kdybych byl žalován proto, že jsem respektoval pacientovu vůli a nedal transfúzi krve.“

Výbory zřízené pro Koreu podávají zprávy o úspěších. 26. května byla vykonána návštěva v Jonseiské univerzitní nemocnici. Je známá po celé Koreji a má tři pobočky. Zúčastnilo se celkem šedesát dva členů všech těchto zařízení. Profesor anesteziologie mluvil na námět „Anestetická péče o pacienty z řad svědků Jehovových“. Informace, jež podal, budou uveřejněny v anesteziologickém časopise v Koreji. Protože jde o jednu z vynikajících korejských nemocnic, mělo by to mít dobrý vliv na jiné nemocnice a lékaře. Nevyvstala žádná otázka, jež nebyla důkladně probrána na semináři v Japonsku.

Pět výborů pro spolupráci bylo zřízeno na Havaji a všechny přijely na seminář do Honolulu. Většina jich byla vzata na návštěvu do nemocnic. V Havajském zdravotnickém středisku řekl ředitel, že o nás napíše článek do jejich věstníku a rozešle všem nemocnicím na Havaji.

V největším zdravotnickém středisku Queen’s v Honolulu výbor zdůraznil, že formulář o souhlasu, používaný střediskem, obsahuje nepřesnost, jež zkresluje postoj svědků Jehovových. Formulace vět naznačuje, že svědkové raději zemřou, než by „pro záchranu života“ přijali transfúzi krve. Bylo vysvětleno, že náš postoj vůbec takový není, že přicházíme do nemocnice pro ochranu svého zdraví a života. Podle jejich znění se zdálo, jako by krev byla naprosto dobrá a nepřijmout ji znamená smrt. Znění nepřipouštělo možnost úmrtí v důsledku transfúze, takže nedávalo pacientovi možnost volby, která nebezpečí chce podstoupit. Nemocniční právník řekl: „Ukažte mi to!“ Když to přečetl, řekl: „To jsem já nepsal.“ Když odcházel se správcem, správce mu řekl: ‚Myslím, že bychom ten dokument měli spolu probrat.‘

Nový výbor plní svůj účel

Za několik dní po školení na Havaji byla jedna svědkyně rychle dopravena do nemocnice s těžkou anémií a nebezpečným poklesem krvinek. Nedalo se najít žádné krvácení; byla nutná probatorní operace. Lékař nechtěl operovat bez krve. Převezli ji do jiné nemocnice, kde jiný lékař také odmítl operovat. Objevil se nově vytvořený výbor pro spolupráci, pohovořil s ředitelem a ošetřujícím lékařem a objasnil, že je vlastně pacientce odpírána lékařská péče. Lékař dál odmítal operovat a byl případu zproštěn. Byli povoláni jiní dva chirurgové. Provedli operaci, našli zdroj krvácení a problém vyřešili. Naše sestra přežila. Bez zásahu výboru pro spolupráci by možná zemřela a sdělovací prostředky by to popsaly jako další případ svědka, ‚který zemřel bez potřebné krve‘. Ve skutečnosti svědkové v takových případech umírali bez potřebné operace, zatímco je schopní chirurgové mohli zachránit.

V mezinárodním měřítku tedy pracují výbory pro spolupráci s nemocnicemi na překlenutí propasti mezi lékařskou obcí a svědky Jehovovými pomocí výměny myšlenek a vzájemného porozumění. Výsledky jsou potěšující. Stále více lékařů nahlíží, že dobrá lékařská praxe a chirurgická zručnost se mohou dobře vyrovnat s vírou svědků Jehovových. Ve Spojených státech je k tomu ochotno přes 6 500 lékařů.

Svědkové by zase měli nadále vyvíjet veškeré úsilí, aby byli spolupracujícími a rozumnými pacienty. Tak si dokonce někteří lékaři začnou svědků vážit proto, že lpí na vysokých zásadách. Jak řekl docent urologie na lékařské fakultě v Tokiu: „Vážím si pacientů, kteří jsou svědkové Jehovovi. Mají vyhraněné hodnoty ve světě, v němž je nemá nikdo jiný.“

Obecným cílem těchto seminářů a návštěv bylo podpořit větší úctu a spolupráci, a tak se vyhnout srážkám. Všichni, kteří se na tomto úsilí podíleli, měli pocit, že bylo toho cíle dosaženo s potěšujícím úspěchem. Máme důvěru, že Jehova bude nadále žehnat těmto snahám a podporovat ty, kteří poslouchají Jehovův pokyn, aby se zdržovali od krve, jak jim přikazuje jeho Slovo.

[Rámeček na straně 26]

Prvá Mojžíšova 9:3, 4: „Každý pohybující se živočich, který je naživu, ať vám slouží k jídlu. Jako v případě zeleného rostlinstva vám to já všechno dávám. Pouze tělo s jeho duší — jeho krví — nebudete jíst.“

Třetí Mojžíšova 17:10–12: „Pokud jde o kteréhokoli muže z izraelského domu nebo nějakého cizího usedlíka, který přebývá jako cizí usedlík ve vašem středu, jenž jí jakýkoli druh krve, jistě zaměřím svůj obličej proti duši, která jí krev, a vskutku ji odříznu z řad jejího lidu. Duše těla je totiž v krvi a já sám jsem ji dal vám na oltář, abyste dosáhli smíření pro své duše, protože je to krev, jež dosahuje smíření skrze duši v sobě. Proto jsem řekl izraelským synům: ‚Žádná duše z vás nebude jíst krev a žádný cizí usedlík, který přebývá jako cizí usedlík ve vašem středu, by neměl jíst krev.‘“

Skutky 15:28, 29: „Svatý duch a my sami jsme totiž uznali za dobré nepřidávat vám žádné další břemeno, kromě těchto nutných věcí: Abyste se zdržovali věcí obětovaných modlám a krve a zardoušeného a smilstva. Vystříháte-li se toho pečlivě, bude se vám dobře dařit. Buďte zdrávi!“

[Obrázek na straně 23]

Hospital Committee Seminar—March 12, 1990