Loterie — Kdo vyhrává? Kdo prohrává?

ZÁKLADNÍM argumentem ve prospěch státních loterií je skutečnost, že přinášejí vládě milióny dolarů, které by pravděpodobně jinak mohla získat jen zvýšením daní. ‚A jak je to snadné!‘ říkají zastánci. Je to jako daň, která se od nikoho nevyžaduje; je dobrovolná. Lidé jsou ve skutečnosti dychtiví zaplatit; čekají na to ve frontách!

Ale jaká obvinění se proti loteriím vznášejí?

Za prvé to, že reklamy na loterii často lidi nedostatečně informují nebo že zkrátka klamou. Propagují představu, že vyhrajete. Typická je jedna kanadská reklama na loterii, která prohlašuje: „S námi je snadné. . . VYHRÁT!!“

Ale je skutečně snadné vyhrát? Alie sází do jedné západoněmecké loterie. Reklama slibuje: „Máte neuvěřitelnou šanci vyhrát.“ Ale Alie běduje: „Deset let sázím do loterie a nikdy jsem nic nevyhrál a také neznám nikoho, kdo by cokoli vyhrál.“

Na každého výherce hlavní ceny připadají milióny jiných, podobných Aliemu, kteří týden co týden, rok co rok vyhazují své peníze a nic z toho nemají. Jeden milión dolarů vyhraje ve Spojených státech jen 0,000008 procenta z 97 miliónů sázejících.

Šance na nejvyšší výhru není ani jedna ku miliónu (zhruba taková je pravděpodobnost, že do vás udeří blesk); může to být jedna ku mnoha miliónům. Tak například když se ukázalo, že čím vyšší je hlavní výhra, tím více losů se prodá, zmenšila se pravděpodobnost výhry v newyorském Lottu z 1 ku 6 miliónům na 1 ku 12,9 miliónu!

Není divu, že lidé obviňují loterie z toho, že navádějí nic netušící zákazníky, aby přehlíželi, jak nesmírně nízkou šanci mají na výhru. Doktorka Valerie Lorenzová, ředitelka Amerického národního střediska pro chorobné sázení, říká jednoduše: „Loterie? To je ten největší vyděrač. Máte proti ní neskutečně malou šanci.“

A co když opravdu vyhrajete milión dolarů? Nedostanete ho celý. Nejprve z něho část zaplatíte na daních, a potom dostávají výherci ve Spojených státech každým rokem 35 000 dolarů po dobu dvaceti let. To činí 700 000 dolarů, jejichž hodnota se během těch dvaceti let ještě sníží inflací.

Dopad na chudé lidi

Jiným důvodem pro kritiku je to, že nejvíc utrácejí chudí lidé, kteří si to mohou nejméně dovolit. Provozovatelé loterií se hájí, že to není pravda, průzkumy prý ukazují, že loterie je oblíbenější u lidí ze středních vrstev. Říkají, že loterie jsou dobrovolné; nikdo nikoho nenutí hrát. Reklamy nicméně záměrně rozpalují touhu hráčů, a mnozí z nich jsou chudí. Jeden prodavač v obchodě se smíšeným zbožím na Floridě řekl: „Máme stálou skupinu lidí, které vidíme každý týden. Někteří kupují deset losů denně. Jiní kupují sto losů každý týden. Nemají peníze na jídlo, ale hrají ‚Lotto‘.“

V některých méně rozvinutých zemích je situace často ještě horší. Indonéská vláda nedávno přehodnotila činnost své fotbalové loterie Porkas, protože sdělovací prostředky informovaly o tom, že se celé vesnice „zbláznily do Porkas“. Časopis Asiaweek uvedl: „[Indonéské] noviny byly plné děsivých zpráv: muži bijí své manželky nebo děti; děti kradou rodičům peníze; děti utrácejí těžce vydělané peníze určené na zaplacení školného — to vše kvůli Porkas.“

Jak se loterie po celém světě šíří, stále více lidí je přiváděno k hazardním hrám. Někteří, a nejen chudí, hazardu propadají — stávají se z nich narkomani loterie. Arnie Wexler předsedá Výboru pro náruživé hraní hazardních her v americkém státě New Jersey. Říká: „Zákonodárci si myslí, že přišli na snadný a bezbolestný způsob, jak získat peníze, zatímco ničí spoustu rodin, spoustu malých podniků, spoustu lidských bytostí a spoustu životů.“

Otázka hodnot

Jiným závažným důvodem ke znepokojení je to, že státní loterie změnily postoj lidí k hazardním hrám. Současné státem řízené loterie „Play 3“ („Vsaď 3“) nebo „Lucky Numbers“ („Šťastná čísla“) nabízejí pravděpodobnost výhry jedna ku tisíci, ale v peněžní výhře vracejí pouze zhruba 50 procent. Před tím, než se do tohoto obchodu zapojila vláda, šlo o „zkažený“ a nezákonný zločinný podnik, o neřest. Nyní se stejné hře říká zábava, pobavení, projev občanské odpovědnosti!

Důležitým rozdílem mezi nezákonným sázením a státní loterií je samozřejmě to, že peníze, místo aby šly do kapes zločinců, financují vládní projekty. Mnoho pozorovatelů se nicméně obává toho, jaký dopad budou mít loterie na mravní hodnoty společnosti, které mají přinášet užitek.

To proto, že loterie živí naděje a touhu lidí po bezpracném zbohatnutí. Paul Dworin, redaktor časopisu Gaming and Wagering Business, řekl: „Dříve stát tvrdil, že budete-li tvrdě pracovat, dobře se vám povede. Dnes říká: ‚Kupte si los a stane se z vás milionář.‘ To je divné poselství od státu.“ A George Will napsal v časopise Newsweek: „Čím více lidé věří v důležitost štěstí, příležitosti, nahodilosti a osudu, tím méně věří v důležitost takových strohých mravních ctností jako je pracovitost, šetrnost, schopnost odložit uspokojení, píle a svědomitost.“

Jiná představa, která je pro lidskou společnost krajně důležitá, je tato: Jednotlivci by se neměli snažit mít prospěch z neúspěchu jiných. Provozovatelé loterií ovšem podporují názor, že je to v pořádku, když se jednotlivec raduje a vydělává prostřednictvím prohry jiných lidí. Takové myšlení je sobecké; je to projev pohrdání jasnou biblickou zásadou: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“ — Matouš 22:39.

Loterie se i nadále výrazně rozmáhají po celé zemi, nehledě na mnohé projevy nesouhlasu. Jeden návštěvník v západní Africe pozoroval stovky lidí nakupených kolem budovy Státní loterie. „Proč všichni ti lidé tak rozmařile utrácejí peníze na loterii?“ zeptal se jednoho místního usedlíka, který přihlížel. „Vždyť jsou chudí.“

„Příteli, oni hrají loterii proto, že jim to dává naději,“ odpověděl ten usedlík. „Pro mnohé z nich je to jediná naděje, jakou v životě mají.“

Ale je výhra v loterii skutečně nadějí? Je to spíše iluze, klam, nepravděpodobný sen. Svědomitý křesťan nebude rozhodně plýtvat časem a prostředky v marné honbě za zbohatnutím v hazardních hrách. Je mnohem lepší řídit se radou apoštola Pavla, který napsal, že moudří lidé ‚nevkládají svou naději v nejistá bohatství, ale v Boha, který nám bohatě opatřuje všechno k našemu požitku‘. — 1. Timoteovi 6:17.

[Praporek na straně 8]

„Zákonodárci si myslí, že přišli na snadný a bezbolestný způsob, jak získat peníze, zatímco ničí spoustu rodin, spoustu malých podniků, spoustu lidských bytostí a spoustu životů“

[Rámeček na straně 9]

Nejlepší rady sázkařům

„Nikdo nemá chladnější úsměv než bookmaker, který vítá svého vítězného klienta. . . Těžko by se hledal bookmaker, který by sázkaři bránil v sázení proto, že ten příliš prohrává. . . Pamatujte také, že úspěšní sázkaři jsou tak vzácní jako zchudlí bookmakeři.“ — Graham Rock, The Times, Londýn.

„Zaručená hlavní výhra 45 miliónů dolarů ve slosování loterie Lotto dnes večer je nejvyšší v dějinách státu New York. Ale pravděpodobnost výhry při vsazení jednoho dolaru je 12 913 582 ku 1.“ — The New York Times.

„Hlupák se brzy loučí se svými penězi.“ Rčení běžné od šestnáctého století. — Familiar Quotations (Známé citáty), od Johna Bartletta.

„Neraduj se, hazardní hráči; kdokoli dnes vyhrává, zítra prohraje.“ — Španělské přísloví.