Také chcete klimatizaci?
JE HORKÝ, parný den. Slunce nemilosrdně praží a vy se ploužíte domů z práce. Ale když otevřete vstupní dveře svého domu, přivítá vás vlna chladivého, osvěžujícího vzduchu. Aáá, klimatizace! Jakou úlevou může být!
Ale řekněme, že je mrazivý zimní den, a když otevřete dveře svého domu, dýchne na vás příjemně teplý vzduch. Řeknete si s vděčností: ‚Aáá, klimatizace‘?
Možná, že ne. Nicméně byla by to vhodná reakce. „Klimatizace,“ vysvětluje encyklopedie World Book Encyclopedia, „ochlazuje vzduch při horkém počasí, a při chladném počasí jej ohřívá.“
Všeobecně se však výraz „klimatizace“ uplatňuje na ochlazování vzduchu v uzavřeném prostředí, ať již je to obytný dům, úřední budova, posluchárna, kinosál, automobil, autobus, vlak nebo jiný uzavřený prostor. Ale klimatizace zabezpečuje více než jen změnu teploty vzduchu; může také upravovat pohyb vzduchu, jeho čistotu a vlhkost, čili obsah vodních par.
Co způsobuje nepohodlí
Ale proč je v uzavřeném prostředí nadměrné teplo a vlhkost? Samozřejmě, hlavním zdrojem tepla je často slunce. Ale svůj podíl máte i vy a další osoby, které jsou s vámi doma, v kanceláři, automobilu nebo jiném uzavřeném prostoru. To proto, že i my sami jsme zdrojem tepla a vlhkosti. Čím více se namáháme, tím více tepla a vlhkosti vydáváme. A i když klidně sedíme, produkuje naše tělo určité množství tepla a vlhkosti.
Abychom se cítili dobře, musí být teplo a vlhkost, které vydáváme, odváděny stejnou rychlostí, jakou je vydáváme. Jestliže je teplo odváděno příliš rychle, pociťujeme chlad. Je-li odnímáno příliš pomalu, je nám horko. Na odvedení tepla a vlhkosti, které vydává sto lidí sedících v klidu v místnosti, se spotřebuje, řečeno technicky, asi 36 000 BTU (britských tepelných jednotek) za hodinu.
Jedna BTU se přibližně rovná teplu, které vyzáří jedna hořící zápalka. (Pro srovnání, 252 kalorií představuje stejný objem tepla jako jedna BTU.) Teplo, které vydá jedna sedící osoba, tedy přibližně odpovídá teplu, které vyzáří 360 hořících zápalek! Ale ke značnému teplu, které v uzavřeném prostoru vytváří skupina lidí, je třeba ještě připočítat teplo, které vytvářejí svítidla a další zapnuté elektrické přístroje. Proto si již asi uvědomujeme výhodu klimatizace.
Pro a proti
Klimatizace nejenom vytváří příjemnější prostředí v místnostech, ale může také prospívat vašemu zdraví, používá-li se správně a je-li dobře udržována. Může se vypořádat s náhlými změnami teploty a může znamenat velkou úlevu pro lidi postižené sennou rýmou, neboť často filtruje i pyl. Zvláště starým lidem zdravotně prospívá, když se zmírní velké výkyvy teploty, a stejně to platí o výměně vydýchaného vzduchu za čerstvý bez nečistot a prachu, což klimatizace také může zabezpečit.
Moderní klimatizace, která se používá k ochlazování vzduchu, může přesto působit i zdravotní potíže. Mnoho lidí onemocnělo kvůli extrémním teplotním rozdílům, když venku bylo více než 40 stupňů Celsia a v místnosti byla díky klimatizaci teplota nižší než 26 stupňů Celsia. Z tohoto důvodu někteří odmítli moderní klimatizace používat. Dali přednost nástropním ventilátorům a výsledek byl zjevně dobrý.
Na druhé straně se říká, že klimatizace přispívá k větší produktivitě pracovníků v kancelářích. Také pomáhá udržet pozornost delegátů na konferencích konaných ve vnitřních prostorách nebo v posluchárnách. Bezpochyby budete souhlasit, že je velmi namáhavé zůstat bdělí, když je v takových zařízeních horko a nevětraný vzduch.
Na klimatizaci také závisí úspěšný provoz mnoha průmyslových odvětví. Klimatizace je zvláště přínosná v potravinářském průmyslu. Umožňuje skladování potravin po celý rok a zamezuje růstu bakterií, které působí kažení. V pekárnách chrání mouku před plísněmi. A využívá se při výrobě sýrů. Sýr rokfór se kdysi mohl vyrábět pouze ve Francii v určitých jeskyních, kde je chladný a vlhký vzduch. Ale s klimatizací, která napodobí prostředí takové jeskyně, lze podobný sýr vyrábět i jinde.
Avšak moderní klimatizace zapříčinila také smrt a onemocnění mnoha lidí. Například v roce 1976 se během sjezdu Americké legie nakazilo 182 delegátů nemocí, která byla později označena jako nemoc legionářů, a 29 jich zemřelo. Encyklopedie The New Encyclopædia Britannica ohledně přenosu této nemoci poznamenala: „Je podezření, že Legionella pneumophilia se mohla z nakažené vody v centrální jednotce klimatizačního zařízení roznášet v kapičkách do okolního vzduchu.“ Nesprávně udržované centrální klimatizační zařízení přispělo k nakažení vzduchu a tak se rozšířily ještě další nemoci.
Uspokojit potřebu
Mnozí lidé cítí, že klimatizace je opravdu potřebná. V minulosti se v létě nad okna a dveře zavěšovaly rohože z trávy a vzduch se ochlazoval a zvlhčoval, když jimi procházel do místnosti. První mechanický ventilátor byl postaven asi před 500 lety. Cirkulující vzduch poskytoval úlevu od horka. I dnes mnozí lidé zjišťují, že k tomu, aby se v létě cítili příjemně, jim stačí větrání pomocí dobrého ventilátoru.
V pouštních oblastech s malou vlhkostí vzduchu používají mnozí levný způsob ochlazování. Venkovní vzduch je dovnitř nasáván skrz namočenou rohož z lýka, a tak se ochlazuje. Při takovém ochlazování je však zapotřebí, aby vzduch mohl z místnosti odcházet stejnou rychlostí, jakou do ní přichází vzduch ochlazený. Obvykle k tomu postačí několik pootevřených oken. Nicméně tento způsob klimatizace je často neuspokojující, protože vlhkost vzduchu se takto zvyšuje na nepříjemnou úroveň.
Tyto potřeby byly uspokojeny, když se v nedávné době podařilo vyvinout prostředek na ochlazování vzduchu. Moderní klimatizace pracuje v podstatě stejně jako domácí chladnička, kterou používáme na skladování potravin. A tak budova s klimatizací — třeba váš dům či kancelář — je vlastně velká chladnička.
Teplota vzduchu se v místnosti snižuje tak, že teplý vzduch se ochlazuje při cirkulaci. Aby se toho dosáhlo, obíhá systémem odpařovacích trubek v chladiči těkavá chladicí kapalina. Pomocí ventilátoru je teplý vzduch hnán přes tyto trubky, chladicí kapalina se vypařuje a absorbuje teplo. Tak dojde k ochlazení vzduchu. Takto upravený vzduch se pak vrací do prostoru, který je chlazen. Při ochlazování vzduch také ztrácí určité množství vlhkosti; ta kondenzuje na chladiči a jako voda odtéká pryč.
Mezitím je chladicí látka, která při absorpci tepla přešla do plynného stavu, stlačena kompresorem. Odtud je vedena přes kondenzátor, kde odevzdá své teplo a vrací se do kapalného stavu. Toto teplo se z budovy odvádí ven a chladicí látka se opět vrací do chladiče a chladicí proces pokračuje.
Způsob úpravy vzduchu ochlazováním není v podstatě příliš starý. Klimatizační zařízení bylo poprvé použito výslovně pro lidské pohodlí v jednom kinosále v roce 1922. V roce 1931 byla klimatizace poprvé instalována do vlaků a v roce 1939 do automobilů. Následující rok se začala používat v autobusech. V obytných domech a bytech se klimatizace začala používat během třicátých let.
Potřeba klimatizace se u různých lidí očividně liší. Avšak většina lidí se cítí příjemně v určitém rozmezí teplot. Takové běžné rozpětí je od 22 do 26 stupňů Celsia, při relativní vlhkosti 40 až 60 procent. Když je venku chladno a musí se topit, většině lidí je příjemně při teplotě mezi 22 a 24 stupni Celsia.
Na druhé straně, když je venku horko, většina uvítá, když klimatizace udržuje vnitřní teplotu mezi 24 a 27 stupni Celsia. Ale je-li venku extrémní parno a lidé často chodí ven a dovnitř, pak je vzhledem ke zdraví propěšnější udržovat v místnosti teplotu poněkud vyšší než obvykle.
Potřebujete ji?
Podle toho, kde žijete, vám klimatizace může zajistit příjemné prostředí. Na zemi jsou však určité oblasti, kde není zapotřebí nebo dokonce ani není žádoucí. Je také možné, že vzhledem k vaší finanční situaci pro vás koupě klimatizačního zařízení nepřichází v úvahu.
Možná však usoudíte, že klimatizace pro vás bude přínosem, a rozhodnete se vydat patřičný obnos, abyste si ji mohli opatřit. Vyberete-li si zařízení správně, s ohledem na velikost, instalaci, obsluhu a údržbu, může vám dobře sloužit po celá léta s minimálními náklady a skutečně zvýšit vaše pohodlí.