Náboženská svoboda v Bulharsku

Ve čtvrtek večer 11. července 1991 přijelo šest autobusů s více než 300 delegáty z Bulharska na místo konání sjezdu „Lid milující svobodu“, který se měl konat v blízkosti Soluně v Řecku. Kvůli občanské válce v sousední Jugoslávii a nepokojům v této oblasti nemohli tito delegáti až do poslední chvíle dostat víza.

Pracovníci velvyslanectví v Sofii tedy pracovali ve středu odpoledne přesčas, aby mohli víza vystavit. A tak autobusy naložily delegáty z různých částí Bulharska právě včas, aby s nimi mohly na místo konání sjezdu dorazit večer před tím, než měl program v pátek 12. července začít.

V té době byli Svědkové Jehovovi v Bulharsku zakázáni. Prožívali tedy velké vzrušení, že se mohli svobodně těšit z křesťanského přátelství v sousedním Řecku. Na místě konání sjezdu byla pro bulharské návštěvníky přichystána hala s přitažlivě vyzdobeným pódiem (je vidět na obrázku). Jak byli návštěvníci potěšeni! A jakou pociťovali vděčnost za to, že mohli prakticky celý program poslouchat ve svém vlastním jazyku! Výjimkou byla biblická dramatizace. Obsah dramatizace shrnul 15minutový proslov v bulharštině a pak se delegáti sešli se svými řeckými bratry, aby mohli sledovat samotné předvedení.

Nejvýznamnějším bodem bulharského sjezdu byl proslov ke křtu v sobotu dopoledne. Naslouchal mu vrcholný počet 342 delegátů a 39 jich bylo pokřtěno (nahoře vidíte stát několik z nich). Účastníky sjezdu také vzrušilo, když v jejich jazyce vyšla brožura Duchové mrtvých — Mohou vám pomoci, nebo ublížit? Existují skutečně? a publikace Moje kniha biblických příběhů.

Ale daleko největší vzrušení na delegáty čekalo krátce po návratu domů do Bulharska. Necelý týden po tomto sjezdu, 17. července, byla činnost Svědků Jehovových v Bulharsku legalizována! Je pozoruhodné, že sboroví zvěstovatelé v Bulharsku následující měsíc dosáhli ve službě průměru 21,2 hodiny. Můžeme se tedy radovat, že další východoevropská země zažívá náboženskou svobodu!