Mladí lidé se ptají . . .
Jak se mohu přizpůsobit tomu, že s námi bydlí moji prarodiče?
S PRARODIČI jsi vždy dobře vycházel. Čas, který jsi s nimi trávil, byl příjemný, vzácný. Ale nyní se přistěhovali k vám domů.
Když se prarodiče přistěhují, může to znamenat přizpůsobování pro všechny zúčastněné.a Každý se musí přizpůsobovat zvykům ostatních. Ale situace zdaleka není beznadějná. Když budeš uplatňovat biblické zásady, můžeš své rodině pomoci, aby držela pohromadě a aby se nerozpadávala.
Síla lásky
Jeden způsob, jak minimalizovat napětí v rodině, je uplatňovat zásadu zapsanou v 1. Korinťanům 16:14: „Ať se všechny vaše záležitosti dějí v lásce.“ Křesťanská láska „přikrývá množství hříchů“. (1. Petra 4:8) A jak ukázala studie v časopise Family Relations, pravá láska a náklonnost k letitým příbuzným má praktickou hodnotu; snižuje na minimum stresy a napětí, které s sebou nese poskytování péče.
Naneštěstí ne všichni mladí lidé cítí ke svým prarodičům takovou lásku. Někteří se na ně dívají s pohrdáním jako na letité a neužitečné lidi. Ale mladí křesťané na staré lidi takto nepohlížejí. Mají na paměti slova Přísloví 20:29: „Nádhera starců jsou jejich šediny.“ Ano, tvoji prarodiče jsou zralí lidé a mají zkušenosti. Mohou být vynikajícím zdrojem rad a vedení, zvláště jsou-li křesťané. A jako většina prarodičů tě pravděpodobně milují daleko hlouběji, než si uvědomuješ. — Přísloví 17:6.
Pokud vaše vztahy nebyly až dosud zrovna nejtěsnější, proč se nesnažit o změnu? Jedna dospívající dívka se rozhodla udělat přátelské gesto. Vypráví: „Koupila jsem babičce pár ponožek v barevné kombinaci, o níž jsem věděla, že se jí bude líbit. Babička ty ponožky ukazovala každému, kdo ji navštívil!“ Podobně se můžeš snažit strávit každý den několik minut rozhovorem s prarodiči. Nebo bys jim mohl nabídnout, že jim budeš obstarávat nějaké pochůzky. Když to budeš dělat, možná se velmi sblížíte.
Je jasné, že lásku každého člověka mohou vyzkoušet okolnosti. Pro starší lidi může být těžké, aby se přizpůsobili novému okolí. Možná jsou nemocní a nejsou vždy v dobré náladě. A zatímco sám budeš možná muset nějak přizpůsobit svůj životní styl — snad přinést i nějaké oběti —, uvědom si, že ani tvoji prarodiče nemají na růžích ustláno. Mohou to pro ně být „neblahé dny“. (Kazatel 12:1) Važ si toho, že se starali o tvé rodiče, když byli mladí. Bůh se dívá na péči, kterou poskytuješ svým prarodičům, jako na „patřičnou náhradu“ a jako na výraz tvé oddanosti k němu. — 1. Timoteovi 5:4; Jakub 1:27.
Umění kompromisu
Často je možné vyhnout se problémům tak, že projevíš ke svým prarodičům nesobecký ohled. (Filipanům 2:4) Například můžeš brát v úvahu, že starší lidé jsou často velmi citliví na hluk; hlasitá hudba je možná rozčiluje. (Kazatel 12:4) Také je možná dráždí, děláte-li hluk, kdykoli tě přijdou navštívit tvoji přátelé. Takové věci se mohou snadno stát zdrojem sporů. Ale Bible nám připomíná, že „moudrost shora je pokojná, rozumná“. — Jakub 3:17.
Pokojný člověk podporuje pokoj. I za cenu vlastního nepohodlí je ochoten vynasnažit se, aby udržel dobré vztahy s ostatními. Rozumný člověk také netrvá stále na svém, ale je ochoten ustoupit stanovisku jiného člověka. Měj tyto věci na mysli a snaž se jednat se svými prarodiči klidně. Místo aby ses dožadoval svých „práv“, snaž se dosáhnout kompromisu.
Přátelé tě snad mohou navštívit ve dnech, kdy jsou prarodiče na nákupech. Nebo kdyby tvoji přátelé jednoduše nepřišli v pozdní hodinu, byli by prarodiče vůči hluku tolerantnější. Dohoda ovšem není vždy možná. Potom snad bude nejlepší podrobit se tomu, čemu dávají přednost prarodiče. Se svými přáteli se možná můžeš sejít někde jinde nebo hudbu můžeš poslouchat přes sluchátka. Nepohodlné? Nepochybně. Ale budeš-li to dělat, přispěješ k udržení pokoje.
Schopnost dosáhnout kompromisu přijde vhod, mají-li prarodiče zvyky, které tě znervózňují. Například tím, že nerespektují, jak se zdá, tvoje soukromí. Třeba si chtějí povídat, když máš plno práce s domácími úkoly. Místo aby ses rozčiloval, uvědom si, že jsou pravděpodobně trochu osamělí a prostě touží po tvé společnosti. Když se budeš izolovat nebo je odbudeš, jenom se tím situace přiostří a projevíš tak nedostatek úcty. (Přísloví 18:1) Devatenáctiletý Chris dosáhl kompromisu: „Sám si začnu s babičkou povídat v době, která vyhovuje nám oběma.“
Zůstaň vyrovnaný
Co když tvoji prarodiče potřebují značnou pozornost a péči? Milovat své prarodiče neznamená nést tuto odpovědnost sám. Bible totiž naznačuje, že takové povinnosti by se měly dělit mezi křesťanské ‚děti a vnoučata‘. (1. Timoteovi 5:4) Tvoji rodiče mají tedy v tomto ohledu hlavní odpovědnost a mohou rozhodnout, jaký podíl práce bude pro tebe úměrný. Kromě toho 1. Petra 1:13 nabádá křesťany, aby ‚byli střízliví‘, neboli, jak říká překlad uvedený v poznámce pod čarou v Překladu nového světa Svatých písem — s odkazy —, aby ‚zůstali vyrovnaní‘. Nepřiměřený díl práce by tě mohl vyčerpat a při dlouhém trvání živit rozmrzelost.
Křesťanská vyrovnanost ti také pomůže, aby ses uměl vypořádat s vlastními omezeními, stejně jako s omezeními ostatních členů rodiny. Ano, všichni by měli vyvinout zvláštní úsilí, aby projevovali ‚ovoce Božího ducha‘. (Galaťanům 5:22, 23) Ale navzdory nejlepším úmyslům mohou členové rodiny občas ztrácet trpělivost. Nedej se podráždit, a raději přijmi skutečnost, že „všichni. . . mnohokrát klopýtáme. Jestliže někdo neklopýtá ve slovu, je to dokonalý muž, schopný držet na uzdě také celé své tělo.“ (Jakub 3:2) Příležitostné rodinné třenice opravdu nejsou důvodem k vážnému znepokojení.
Důvěrné rozhovory
Mnoho dobrého může přinést už jen to, že si promluvíš se svými rodiči. „Kde není důvěrný hovor, tam se maří plány.“ (Přísloví 15:22) Cítíš například napětí a jsi podrážděný, protože již nemáš svůj vlastní pokoj? Jsi znepokojený, a máš dojem, že neseš nespravedlivě velkou část břemena péče o prarodiče? Netrucuj ani neupadej do deprese, raději o svých pocitech řekni rodičům.
Tvoji rodiče mohou být sami pod takovým tlakem, že není v jejich moci situaci změnit. Zvol si tedy vhodnou dobu, aby sis s rodiči promluvil klidným, ne rozkazovačným tónem, a přistupuj k problému jako k něčemu, co řešíte společně. (Přísloví 15:23) Buď upřímný a jasně řekni, co tě trápí. (Efezanům 4:25) Jakmile se věc vysloví, přinejmenším získáš někoho, kdo s tebou cítí. A snad bude možné i najít účinné řešení.
Třeba se v domě podaří vyhradit pro tebe místo, kde bys mohl mít soukromí pro čtení nebo studium. Nebo pokud máš sourozence, mohli by snad převzít větší díl domácích prací. V jedné rodině se rozhodlo, že dospívající syn bude babičce číst — oběma se to líbilo a těšili se na to. Jeho dvě sestry měly za úkol pomáhat babičce při oblékání a při mytí.
Prospěšná zkušenost
Není pochyb o tom, že mít prarodiče doma může být novou životní zkušeností — jak pro ně, tak pro tebe. Ale pokud všichni projevují trpělivost, lásku a ochotu ustupovat, může se to ukázat jako zkušenost, která tě obohatí. Máš možná příležitost rozvíjet vřelé, láskyplné pouto se dvěma moudrými a zkušenými lidmi, kterým na tobě skutečně záleží. Takové přátelství se může ukázat jako daleko více uspokojující než krátkodobé vztahy s vrstevníky. A možná to pomůže k růstu tvé osobnosti. Jedna mladá žena, Beverly, říká: „Na pomoc babičce jsem se dívala jako na příležitost naučit se obětavosti, kterou budu později v životě potřebovat.“
Podobný objev učinil mladík jménem Aaron. Říká: „Tím, že jsem trávil čas s babičkou, jsem se naučil mluvit se starými lidmi ve sboru. Dříve jsem je většinou jen pozdravil. Nyní si s každým z nich několik minut promluvím. Líbí se mi to! A dospěl jsem k tomu, že se dívám na tyto starší lidi jako na své přátele.“
Udělej tedy více než jen to, že se vyrovnáš se situací; co nejlépe ji využij! Časem možná budeš žehnat dni, kdy se tvoji prarodiče přistěhovali.
[Poznámka pod čarou]
a Viz článek „Proč se k nám přistěhovali prarodiče?“ v Probuďte se! z 8. července 1992.
[Obrázek na straně 19]
Přátelství s prarodiči se může ukázat jako hluboce uspokojující