K čemu všechny ty slzy?

KDY jste naposledy opravdu plakali? Bylo to radostí, nebo žalem? Kvůli osobnímu vítězství, nebo nad zdrcujícím neúspěchem? Plakali jste úlevou, nebo pro zklamání? Bylo důvodem narození dítěte, smrt partnera, něžná, nebo bolestná vzpomínka, příchod milovaného přítele, nebo rozloučení s ním? Protichůdné situace, různé pocity, nicméně často vyjádřené stejným způsobem — slzami.

Proč vlastně reagujeme na silné city pláčem? K čemu to je dobré? Obešli bychom se bez slz?

Proč pláčeme?

Přesně to neví nikdo. Lidé i zvířata tvoří dva druhy slz. Bazální neboli trvalé slzy, které zvlhčují oko, a reflexní slzy, které vytrysknou, když je oko podrážděno cizím tělesem. Avšak prolévání emočních slz, pláč, se zdá být záležitostí výlučně lidskou — a tak málo mu rozumíme.

Výzkumný pracovník William Frey se domnívá, že citový pláč vede ve skutečnosti k vyloučení nebezpečných a nadbytečných látek z těla, podobně jako toho jsou schopny ledviny, střeva, plíce a póry. Ve své knize Crying—The Mystery of Tears (Pláč — tajemství slz) popisuje svou studii, ve které porovnával slzení vyvolané nějakou dráždivou látkou (cibule) se slzami podmíněnými citovými vjemy (sledováním smutných filmů). Citové slzy obsahovaly vyšší koncentraci bílkovin — asi o 24 procent více. Příčina není dosud jasná, ale zcela očividně tělo tvoří jiný druh slz, když reaguje na citové vjemy, a jiný druh jako odpověď na podráždění.

„Pláču jako žena. Z mého oka, z mého oka tečou vody,“ napsal prorok Jeremjáš. (Nářky 1:16) Skutečně pláčou ženy více než muži? Podle statistiky ano — asi čtyřikrát častěji (5,3krát za měsíc, kdežto muži 1,4krát za měsíc). Podle Freye pláčou v dětství chlapci i děvčata stejně často, ačkoliv to trvá dny i týdny od porodu, než se u dítěte objeví citové slzy. V době dospívání se však začíná projevovat rozdíl. Může to být způsobeno společenskými vlivy. Hormon prolaktin (látka podporující tvorbu mléka) je až do dospívání přítomen ve stejném množství u dětí obou pohlaví. Někdy mezi 13. a 16. rokem se jeho hladina začne u dívek zvyšovat.

Prolaktin se nachází v slzách. Také se v těle vytváří při stresu. Při napětí mají proto ženy vyšší hladinu tohoto hormonu než muži. Je to důvod, proč se ženy rozpláčou snáze a častěji než muži? Dr. Frey věří, že citový pláč je způsob, jak se tělo snaží znovu získat chemickou rovnováhu. Hormony opravdu mohou podporovat pláč a dr. Frey se domnívá, že to je také důvod, proč se často cítíme lépe, když se vypláčeme.

Jinou studii provedla psychoterapeutka Margaret Crepeauová, která našla vztah mezi snahou zadržovat pláč a „významně vyšším výskytem vnitřních nemocí způsobených stresem, jako jsou vředy a zánět střev“. (Seventeen, květen 1990) Jiní výzkumní pracovníci zjistili opak. Časopis Health popisuje, jak doktorka Susan Labottová a doktor Randall Martin zkoumali skupinu lidí, kteří pláčou často, a porovnávali ji se skupinou těch, kteří pláčou zřídka. Nálezy ukázaly, že se stres pláčem nezmenšil a že ti, kteří pláčou častěji, „měli větší sklon k úzkosti a depresi“. Došli k závěru, že pláč není užitečný, pokud „nás jen odvádí od problému“. Nicméně, pláč může být důležitou součástí naší schopnosti vyrovnat se s bolestným zážitkem, jako je například smrt někoho blízkého.

Stručně řečeno, příčina a účel citových slz nejsou známé.

Bazální slzy

O funkci bazálních slz, které se tvoří ve vašich očích právě teď, toho víme mnohem více. Není to jen pouhá voda ve vašich očích. Sledujme postup, jak se tato úžasná tekutina tvoří, jak postupuje a jak odtéká slzným systémem.

Hlavní slzná žláza se nalézá v prohlubni přímo nad vnějším koutkem vašeho oka. Tato houbovitá žláza spolu s 60 dalšími vytváří jemný povlak složený ze tří vrstev — hlenové, vodní a mazové.

Vnitřní vrstva, hlenová, tvoří hladký povrch, takže víčka mohou klouzat po odkryté části oční koule. Vodní vrstva je nejsilnější a obsahuje mnoho složek včetně kyslíku, životně důležitého pro rohovku. V slzách je obsažen také lysozym a dalších jedenáct enzymů. Lysozym má vynikající schopnost ničit bakterie. Udržuje oko čisté a jasné.

Oční víčka jsou lemována na vnitřní straně za řasami řadou malých žlutých teček, třiceti Meibomovými žlázami, které dodávají slzám jejich poslední složku. Tyto žlázy vylučují mazovou vrstvu, která je tak tenká, aby nezkreslovala vaše vidění, ale stačí na to, aby zabránila odpařování slz a vzniku nepříjemných suchých skvrn na oku mezi mrknutími. Někteří lidé mají nedostatečný přívod mazu, a jejich slzy se odpařují mnohem rychleji, než je normální.

V okamžiku

Nyní přichází na řadu víčko, které bleskově přejede po oku dolů, nabere právě tu správnou směs složek, kterou rovnoměrně roztáhne po celém oku ve třech vrstvách. Víčka se úplně spojí, takže je celý povrch nechráněného oka svlažován touto konejšivou koupelí.

Co se stane s použitými slzami? Když se podíváte na své oko zblízka, uvidíte ve vnitřním koutku maličkou jamku, punctum, které odvádí přebytek slz do kanálku, směřujícího do slzného vaku. Odtud slzy tečou dolů do zadní části nosu a hrdla, kde jsou vstřebávány sliznicí. Mrkání působí, že slzný vak funguje jako pumpa, která tlačí slzy do kanálku a směrem dolů.

Když začnete plakat, instinktivně rychleji mrkáte, což zrychluje činnost této pumpy a vede to k urychlenému odstraňování přebytku slz. Jestliže se však spustí záplava slz, pumpa je přetížena, slzný vak v nosní dutině přetéká a z nosu vám začnou téci slzy. A tak vám nezbývá než sáhnout po kapesníku, protože zbytek slz se přelévá přes víčka a teče po tvářích.

A tak, ať už je to cokoli — upřímná pochvala, nebo pichlavá urážka, záchvat smíchu, nebo deprese, vrcholný úspěch, nebo hluboké zklamání — připravená zásoba slz chce vyjádřit vaše pocity.

[Rámeček na straně 26]

Pomoc při zarudnutí očí

Snad míváte příliš často pálivý, řezavý pocit v očích. Co to způsobuje? Oči nám zrudnou, když se roztáhnou krevní cévy na povrchu bělimy.

Příčinou může být nedostatek slz. Lidé, kteří pracují dlouhé hodiny u obrazovky terminálu nebo čtou tištěné stránky, jednoduše nemrkají dostatečně často. Člověk běžně mrkne 15krát za minutu. Při čtení, řízení nebo jiné soustředěné činnosti se počet mrknutí snižuje na tři až pět za minutu, a to způsobí suchost a podráždění. Lékaři doporučují dělat si takzvané přestávky pro mrknutí nebo používat oční kapky, aby se povrch oka uklidnil.

Po probuzení si můžete všimnout určitého zarudnutí, protože tvorba slz se ve tmě a při spánku silně snižuje.

Některé léky mohou snižovat funkci slzné žlázy a podobně se to děje při stárnutí. Zarudnutí může být způsobeno infekcí, otokem víček při alergii, výkyvy počasí nebo znečištěním.

Deformity nebo ochrnutí víčka či žlázy v důsledku zranění nebo vrozené vady mohou mít za následek ztrátu slzného povlaku nebo mohou vést k nerovnováze v jeho složení.

Milióny lidí kromě toho trpí nemocemi, jako je Sjögrensův syndrom. Je to autoimunitní porucha, která postihuje kromě jiných také slznou a slinnou žlázu a mazové žlázy, a to působí suchost očí, úst a kůže.

Co se dá dělat při chronické suchosti očí? Dnes jsou běžně dostupné umělé slzy ve formě kapek nebo pelet, stejně jako speciální brýle se vzduchotěsným lemem kolem oka, jenž zpomaluje odpařování. Tento stav je sice nepříjemný, ale zřídka vede k oslepnutí. Pokud by však chronická suchost očí nebyla léčena, může způsobit poškození rohovky, a tak je důležité poradit se s lékařem.

[Rámeček na straně 27]

„Vlij přece mé slzy do svého koženého měchu“

To napsal žalmista David, když naléhavě prosil svého Boha, aby shlédl na jeho velikou úzkost. (Žalm 56:8) Ano, i v životě věrných Božích služebníků byly srdcervoucí situace, které vedly k pláči.

Představte si, jak byl král David sklíčený a jak naříkal, když zemřeli jeho synové Amnon a Absalom, když zemřel jeho oddaný přítel Jonatan a rovněž když zemřel král Saul. (2. Samuelova 1:11, 12; 13:29, 36; 18:33) Když Amalekité vyplenili město Ciklag a zajali manželky a děti Davida a jeho mocných mužů, všichni „začali pozvedat hlas a plakat, až už neměli sílu dál plakat“. — 1. Samuelova 30:4

Zármutek po smrti Jákoba a Mojžíše musel být velký, protože pro ně plakaly celé národy mnoho dnů. (1. Mojžíšova 50:3; 2. Mojžíšova 34:8) Zajetí a útlak způsobily, že do Jehovových uší zněl úzkostný křik. (Job 3:24; Žalm 137:1; Kazatel 4:1) Celá biblická kniha Nářky je vlastně žalozpěvem, který napsal truchlící Jeremjáš. — Nářky 1:16; 2:11, 18; viz 1:1 poznámku pod čarou v Bibli s odkazy (angl.).

Pláč zdaleka není projevem slabosti, ale je to přirozený projev silných citů. Vždyť i dokonalý člověk Ježíš byl pohnut k slzám. Jednou plakal nad městem Jeruzalémem, jindy při pohledu na truchlící rodinu a přátele mrtvého Lazara. (Lukáš 19:41; Jan 11:33–35) Tyto slzy smutku se však u Lazarovy rodiny a jeho přátel brzy proměnily v slzy radosti, když Ježíš zavolal svého milovaného přítele z hrobky. — Jan 11:41–44.