Od našich čtenářů
Chronický únavový syndrom Radostí jsme doma plakali, když jsme dostali Probuďte se! o CFS. (22. srpna 1992) Jehovova organizace se s takovou starostlivostí snaží předat porozumění těm, kteří nebyli postiženi touto hroznou a tajemnou nemocí! Děkujeme také za ocenění vyjádřené těm, kteří se o nás starají a nesou tak těžké břemeno.
K. C., Austrálie
Vypadala jsem tak, jako vypadala žena na přední stránce. Tyto články mi daly sílu jít k lékaři a uznat, že jsem skutečně nemocná. Z toho všeho jsem vinila depresi. Ale díky Jehovovi je sklíčenost, kterou jsem cítila, pryč.
M. A., Španělsko
Konečně časopis o CFS! Snažila jsem se vysvětlit druhým, jak se cítím, ale výsledky byly skličující, a někdy i ubíjející. Tyto články jsou příkladem toho, jak Vaše publikace uspokojují naléhavé potřeby jednotlivců.
F. C., Itálie
Stále nemohu uvěřit tomu, že znám odpovědi na otázky týkající se mého zdraví. CFS mám již 14 let, aniž se zjistilo, co to je. Byla jsem u mnoha lékařů, kteří tvrdili, že mám depresi nebo nějaký citový problém. Poslala jsem tento časopis pětadvaceti z těchto lékařů.
J. A. G., Brazílie
Už jsem toho o CFS poměrně dost věděla. Ale co jsem nejvíce potřebovala, bylo uvedeno v odstavci na straně 14, který mluvil o tom, co si myslí Jehova Bůh. Moc Vám děkuji! Rozpláču se vždy, když tento odstavec čtu, a to už brzy bude po padesáté!
S. D., Spojené státy
Přes slzy a rozechvění jsem článek dočetla. Trpím CFS. Moje diagnóza si dala na čas. Ale bolest, kterou jsem cítila proto, že mi moji křesťanští bratři nerozuměli, se mi zdála větší než fyzická bolest. Je vidět, že Jehova vždy ví, kdy nám poskytnout informace.
K. J., Spojené státy
Jako matka dcery, která několik let trpí CFS, jsem byla velmi ráda, když jsem dostala Probuďte se! z 22. srpna. Tento problém v něm byl vyložen tak jasně, že jsem nemohla časopis odložit, dokud jsem ho nedočetla. Pak jsem ho přečetla znovu. Bude to jeden z časopisů, které mám ve zvláštních deskách pro rychlé připomenutí. Tento časopis na mě tak silně zapůsobil, že Vám za něj prostě musím poděkovat.
M. E., Anglie
Rodiče alkoholici Děkuji Vám za článek „Mladí lidé se ptají. . . Rodič je alkoholik — co mám dělat?“ (8. srpna 1992) Můj otec se zbavuje závislosti na alkoholu. Byl velmi hrubý jak po fyzické, tak po duševní stránce. Začala jsem pít velmi brzy a byla jsem na dobré cestě stát se sama alkoholičkou, když moje matka začala studovat se svědky Jehovovými. Jsem šťastná, když mohu říct, že jsem v srpnu 1991 byla pokřtěna! Teď mám podanou žádost o průkopnickou [celodobou] evangelizační službu. Oceňuji, s jakým porozuměním pro pocity, které mají mladí lidé vůči svým rodičům, byl napsán tento článek. Můžeme je milovat, ale to neznamená, že omlouváme to, co dělají.
L. W., Spojené státy