Největší jáma na světě, jakou člověk vykopal

JEDEN přítel mi řekl: „Jestliže pojedeš do Salt Lake City, určitě se běž podívat do měděného dolu Kennecott v kaňonu Bingham. Budeš překvapený, co uvidíš.“ Spolu s manželkou jsme měli tu možnost v srpnu 1992. Zjistili jsme, že náš přítel nepřeháněl.

Beze spěchu jsme ve žhoucím suchém horku Utahu cestovali 42 kilometrů na jih od Salt Lake City. Když jsme zamířili k horskému pásmu Oquirrh, brzy jsme uviděli cíl své cesty. Na horizontu byl obrovský světlý žlutě okrový pás kontrastující s tmavší barvou okolních hor. Bylo to ohromné množství vykopaného materiálu a terasy měděného dolu Kennecott. Ale ani tento pohled nás nepřipravil na to, co jsme měli spatřit.

Cesta se začala vinout po strmém horském úbočí. Na ní jsme míjeli obrovské výklopné nákladní vozy, velké jako malý dům. Největší z nich může při každé jízdě převézt až 240 tun kamene. Vozy jsou tak velké, že jejich kola mají průměr 3,7 metru a tyčí se i nad toho nejvyššího člověka. Nakonec jsme dorazili k vyhlídkové ploše pro veřejnost. A pak jsme ji spatřili — největší jámu vykopanou člověkem, jakou jsme kdy viděli!

Když jsme pohlédli přes okraj na dno jámy, obrovské nákladní vozy vypadaly jako maličké hračky. Hleděli jsme do výkopu hlubokého více než 800 metrů, s průměrem 4 kilometry. Dno jámy je více než 1 500 metrů nad hladinou moře a horní okraje jsou ve výšce až 2 400 metrů. Jáma je tak hluboká, že nejvyšší budova světa, Sears Tower v Chicagu, by se svými 440 metry dosáhla jen poloviny výšky stěny dolu. Důlní společnost má v úmyslu hloubit ještě o dalších 260 metrů níže. Předpokládá se, že tato práce jim potrvá nejméně do roku 2020.

Důl vypadá jako obrovský amfiteátr s terasami vysokými 15 metrů, známými jako lavice, které stupňovitě klesají do hlubin propasti. Bylo nám řečeno, že tento měděný důl je viditelný z raketoplánu. A přece to všechno mělo velmi prostý počátek před 130 lety, kdy tady ještě byla hora vysoká 2 400 metrů.

Těžba předmětem posměchu

S těžbou se poprvé začalo v roce 1863, kdy na ni uplatnil nárok plukovník Patrick Connor z Fort Douglas. Byla to však těžba v malém měřítku a nebyla výnosná. Vlastní těžba poprvé začala v kaňonu Bingham v roce 1906, kdy Utah Copper Company patřící Danielu Jacklingovi a jedna konkurenční společnost začaly získávat rudu, jež obsahovala pouze dvě procenta mědi. Oficiální brožura vysvětluje, že „tehdejší důlní odborníci se jim vysmívali, protože si mysleli, že s tak podřadnou rudou nemůže být těžba nikdy výnosná“. Co by řekli dnes, kdyby věděli, že podíl mědi v rudě je pouze 0,6 procenta? Vždyť „kaňon Bingham vyprodukoval více mědi než kterýkoli jiný důl v dějinách. Od doby, kdy byly v odkryté jámě poprvé zahájeny práce, bylo odstraněno pět miliard tun kamene.“

Měď není jediným produktem. Získává se i zlato, stříbro a molybden (kov, který se používá ke zpevnění oceli) v množství více než 14 000 kilogramů zlata a přes 110 000 kilogramů stříbra jako vedlejších produktů za jediný rok! Není divu, že tento důl byl nazván nejbohatší jámou na zemi.

Pokud uvažujete, proč je měď tak důležitá, představte si, co by se stalo, kdyby se odstranila všechna měď z veškerého elektrického vedení, ze všech generátorů, transformátorů a dalších zařízení, jež vedou elektrický proud. Výčet by mohl zahrnout i ledničky, letadla, auta a tak dále. Měď je nezbytná pro život v moderní době, stejně jako byla nezbytná i ve starověku. Bible se o mědi zmiňuje 166krát. — 1. Mojžíšova 4:22; 2. Mojžíšova 27:1, 2.

Dobývání mědi — nelehký proces

To, co jsme viděli v této obrovské jámě, je teprve začátek procesu, na jehož konci je hodnotná měď. Důl je místo, kde probíhá vrtání, odstřel, nakládání a přeprava. Ruda se potom na místě zpracuje v drtiči, z kterého je drť přepravována systémem pásových dopravníků do provozu vzdáleného 8 kilometrů, kde probíhá její obohacování a plavení. Systém obohacování odstraní nežádoucí materiály, a tím zvýší obsah mědi v rudě z 0,6 procenta na 28 procent.

Pak přichází tavení, které odstraní nečistoty, jako jsou železo a síra, a získá se roztavená měď o ryzosti 98 procent. Tato měď je vlévána do obdélníkových forem nazývaných anody a pak chlazena. Posledním krokem je proces přečišťování. Jedna brožura vysvětluje: „Anody procházejí elektrolytickým procesem, při kterém je měď přečišťována na ryzost 99,98 procenta.“ Právě během tohoto procesu se jako vedlejší produkty získávají zlato a stříbro. Měď odtud vychází v podobě velkých katod, měděných desek o hmotnosti 150 kilogramů, které se pak prodávají výrobcům měděných, mosazných a bronzových předmětů.

To všechno zní poměrně jednoduše. Ve skutečnosti je však celá operace velmi komplikovaná a zabírá hodně prostoru. Navíc k získání pouhých 5 kilogramů mědi je zapotřebí jedné tuny rudy. Až tedy příště uvidíte měděný drát nebo měděnou pánev či konvici, vzpomeňte si, že možná pochází z největší jámy, jakou kdy člověk vykopal. — Zasláno.

[Obrázky na straně 24 a 25]

Nahoře: Jáma je více než 800 metrů hluboká a má průměr 4 kilometry

Nahoře vpravo: Význačným rysem huti je jeden z nejvyšších komínů na světě

Výřez: Měděná katoda vážící 150 kilogramů; procenta udávají, na co se kolik mědi použije

Dole vpravo: Dieselový nákladní vůz uveze až 240 tun rudy

[Podpisek]

Foto (nahoře a na straně 25 nahoře) s laskavým svolením Kennecott Utah Copper

[Podpisek obrázku na straně 23]

Foto s laskavým svolením Kennecott Utah Copper