Pozorujeme svět
Celosvětový vliv televize
Jak je na celém světě populární televize? Podle listu International Herald Tribune je na zemi více než miliarda televizorů, což je o padesát procent více než před pěti lety. V japonských domácnostech je více televizorů než splachovacích záchodů. Jen asi polovina mexických domácností má telefon, ale téměř v každé domácnosti mají vlastní televizor. Mnozí Američané si mohou vybrat z 25 nebo 30 kanálů. V International Herald Tribune se uvádí: „Kulturní, politické i ekonomické účinky této globální televizní revoluce jsou nesmírné. . . Někteří lidé se obávají, že jediné, co sledování televize dokáže, je, že zbytek světa ztratí chuť číst, což se už stalo dvěma generacím Američanů.“
Rodinná krev není bezpečnější
Vládní studie více než miliónu případů dárcovství krve v pěti velkých oblastech Spojených států odhalila, jak mylná je všeobecně rozšířená víra, že krev darovaná přáteli nebo členy rodiny je bezpečnější než krev od cizích lidí. Jeden test například ukázal, že 2,6 procenta krve darované příbuznými a přáteli bylo nakaženo hepatitidou B ve srovnání s 1,8 procenta od neznámých dárců. Zjistilo se, že krev darovaná členy rodiny a přáteli je také častěji kontaminovaná syfilidou, hepatitidou C a virem působícím rakovinu, HTLV–1. „Požádáte-li přátele či příbuzné, aby vám darovali krev, riziko tím nesnížíte,“ říká Lyle Petersen z Federálního střediska pro prevenci a sledování nemocí.
Planeta tlačená k okraji srázu
Současný roční nárůst světové populace je téměř 100 miliónů a odhaduje se, že do roku 2050 bude na zemi 10 miliard obyvatel, říká zpráva v časopise British Medical Journal. Londýnská královská společnost a Národní akademie věd Spojených států vydaly společné prohlášení, které nemá obdoby. Říká se v něm, že takový nárůst populace ohrožuje životní prostředí nenapravitelným poškozením. To by obzvláště platilo v případě, že rozvojové země, kde je nárůst největší, budou čerpat z přírodních zdrojů stejnou rychlostí jako rozvinutý svět. Akademie navrhují, aby hlavní roli hrála věda a technika, ale říkají, že není rozumné spoléhat se, že ony samy „vyřeší problémy vzniklé následkem rychlého nárůstu populace, plýtvání přírodními zdroji a škodlivých lidských návyků“. Prohlášení říká, že pokud se nic nezmění, „věda a technika možná nebudou schopny zabránit ani nenapravitelnému poškození životního prostředí, ani pokračující chudobě ve většině světa“. „Pokud se vážně nebudeme snažit mít pod kontrolou růst populace, všechno ostatní se stane podružným,“ prohlásil sir Michael Atiyah, prezident Londýnské královské společnosti.
Pomoc, která nikdy nepřijde
Pouze sedm procent mezinárodní pomoci věnované na zmírnění hladu a chudoby v Africe se dostane k těm, kterým byla určena, připouští Ferhat Yunes, viceprezident Africké banky pro rozvoj. Tuto tragédii zvyšuje zoufalá situace miliónů afrických dětí. Španělské noviny El País podávají zprávu, že na celém kontinentě je 30 miliónů podvyživených dětí a dalších 40 miliónů takových, jejichž růst je opožděn následkem nedostatečné výživy. Představitelé 44 afrických zemí, kteří se sešli v Dakaru (Senegal), doporučili decentralizovat rozdělování pomoci a omezit výdaje na obranu. To by měly být dva důležité kroky k tomu, aby se úděl těchto dětí zlepšil.
Africký prach
Africký prach, odvátý ze savan a buší horkými suchými větry, je prospěšný pro jiné části planety, říkají vědci. Částečně kvůli delšímu období sucha v jižní Africe se jen v roce 1992 milióny tun africké ornice změnily v mohutná prachová oblaka, informuje International Herald Tribune. Většina prachu padá do Atlantického oceánu a poskytuje tak minerály — zvlášť velmi potřebné železo — planktonu a krilu, jež jsou na začátku potravního řetězce. Zbytek prachu směřuje do Ameriky. Výzkumy v amazonském deštném pralese naznačují, že africký prach pomáhá oživit tamní půdu, která je chudá na živiny. „Tento africký prach, který krmí Atlantik a Ameriku, ukazuje, jak jsou velmi rozsáhlé a vzdálené ekosystémy závislé jeden na druhém,“ říká dr. Michael Garstang z virginské univerzity. „Sděluje nám to, že se naše planeta skládá z mnoha vzájemně propojených a na sobě závislých systémů, kterým sotva rozumíme. Teprve se v tom začínáme trochu orientovat.“
Náboženské časopisy přestávají vycházet
„Dva z našich nejstarších náboženských časopisů, American Baptist a Christian Herald, přestávají vycházet,“ sděluje zpráva Associated Press. „Jak sto patnáct let starý Christian Herald, který začal vycházet v roce 1878 a jehož sídlo je ve městě Chappaqua ve státě New York, tak sto osmdesát devět let starý American Baptist, jehož předchůdce začal vycházet v roce 1803, hlásily klesající počet čtenářů.“ Měsíčník American Baptist, jehož sídlo je ve Valley Forge (Pensylvánie), bude nahrazen informačním bulletinem. Nicméně náklad jiného náboženského časopisu této doby, Strážné věže, dále stoupá. Zpočátku Strážná věž vycházela v Pittsburghu v roce 1879 jako měsíčník v angličtině nákladem 6 000 výtisků. Nyní vychází každých čtrnáct dní ve 112 jazycích nákladem 16 400 000 výtisků každého vydání.
Násilí ve školách
Rozsáhlý průzkum na 169 školách v Hamburku (Německo) se pokusil odhalit příčiny agresivity ve vzdělávacích zařízeních. Proč školy stále častěji podávají zprávy o vydírání, zastrašování, ublížení na těle a sexuálních zločinech? Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung dotazovaní žáci uvedli, že hlavními příčinami jsou násilí ve sdělovacích prostředcích, zanedbávání v rodině, konflikty se žáky ze zahraničí a stres ve škole. Průzkum také poukázal na řadu sociálních faktorů, které překážejí řešení problému násilí ve školách. Zjistilo se například, že dětem a mladistvým obvykle chybí pocit viny nebo špatnosti a jsou velmi sobečtí, netolerantní a bezohlední. Navíc mnozí rodiče považují použití násilí k řešení konfliktů za normální a učí své děti oplácet a bránit se.
Svedené nektarem
Co se stane, když se včely přesytí kvašeným nektarem? Chovají se jako opilci. Některé nemohou najít cestu domů a ty, kterým se to podaří, obvykle nejsou kvůli svému nenormálnímu chování vpuštěny do úlu. Pokud nezemřou zimou, jejich kocovina může být tak těžká, že jim zkrátí délku života na polovinu, uvádí španělský deník El País. V případě včel je však opilost zcela nedobrovolná. Jak vysvětluje Errol Hassan z queenslandské univerzity v Austrálii, oteplení může způsobit, že nektar, kterým se včely živí, zkvasí a vytvoří alkohol.
Skryté riziko
„Kuřáci mohou být mylně informováni, že jsou zdraví, a přitom stojí tváří v tvář zvýšenému nebezpečí, že utrpí srdeční infarkt,“ píše se v jednom článku v listu The New York Times. Proč je to tak? Protože poškození drobných srdečních cév (arteriol) způsobené kouřením se při běžném srdečním vyšetření neprojeví. Když jsou tedy kuřáci v tělesném nebo emocionálním stresu, jejich srdce trpí nedostatkem krve. Tak se nebezpečí srdečního infarktu ještě zvyšuje. Výzkum na Iowa Heart Institute v Des Moines ukázal, že to platí i tehdy, když kuřák právě nekouří, a že při kouření se problém obnovuje. Arterioly se při stresu otevřou a mohou do srdce přivádět čtyřikrát více krve, než je obvyklé. Ale v srdci kuřáků je tento přívod snížen o 30 procent.
Nová náborová taktika
„Televizní reklamy ukazující jeptišky, jak sečou trávník, a kněze, jak hrají košíkovou, jsou částí nové kampaně katolické církve na posílení slábnoucích řad duchovenstva,“ píše list The West Australian. „Třicetisekundové reklamy. . . ukazují mladé kněze a jeptišky, jak hovoří o svém povolání, zatímco sečou trávníky, nakupují, sportují a navštěvují nemocnice a vězení.“ Kněz Brian Lucas, mluvčí sydneyské katolické církve, řekl, že jeptišky a kněží byli obvykle zobrazováni, jak drží svíce a stojí pod kostelními věžemi, a že tato kampaň má ostatním lidem pomoci, aby se na ně dívali jako na obyčejné lidi. Televizní kampaň probíhá v Melbourne a bude-li mít úspěch, rozšíří se do dalších států Austrálie.