Od našich čtenářů
Otrava olovem Právě jsem dočetl články „Otrava olovem — Je nebezpečím pro vás a pro vaše děti?“ (22. listopadu 1992) a chtěl bych Vám za Vaše časové, vyvážené články poděkovat. Doufám, že jednou budete moci napsat podobný článek o spojitosti mezi hliníkem a Alzheimerovou chorobou.
D. C., Kanada
O tomto námětu jsme se již stručně zmínili v článku „Znečištění — Kdo je působí?“ v našem vydání z 8. května 1990 (angl.) — VYD.
Nejmladší dítě Je mi 13 let a jsem nejmladší z pěti dětí. Článek „Mladí lidé se ptají. . . Proč zrovna já musím být nejmladší?“ (8. října 1992) jsem velmi ocenila. Cítím se přesně tak jako některé děti, které jste citovali, a doufám, že tento článek bude k užitku celé naší rodině. Děkuji Vám, že nám mladým pomáháte.
C. M., Spojené státy
Jsem prostřední dítě, ale mnohé z toho, co bylo v článku řečeno, prožívám i já. I mně připadá, jako bych platila za chyby, kterých se dopustil můj bratr. Kvůli němu musím být doma asi v devět hodin. Máme se sestrou společný pokoj a já nemám žádné soukromí. Přesto jsem ráda, že jsem prostřední dítě, že mám staršího bratra, od kterého se mohu učit, a mladší sestru, kterou zase mohu učit já. Nikdy nejsem doopravdy sama. Tak Vám děkuji, že jste napsali takový článek; nejsem sice nejmladší dítě, ale byl užitečný i pro mě.
N. R., Spojené státy
Ruce Když jsem četla článek „Naše úžasné ruce“ (8. srpna 1992), nemohla jsem odolat, a musela jsem se na své ruce podívat. Nikdy mě ani nenapadlo, že nám Jehova dal tak podivuhodné nástroje. Jak někdo může věřit, že lidé jsou výsledkem evoluce? Věřím, že mnozí změní svůj názor, až si ten článek přečtou.
E. M., Brazílie
Železné plíce Přečetla jsem příběh Laurel Nisbetové „Ani železné plíce jí nezabránily v kázání“ (22. ledna 1993), a teď Vám píšu a oči mám zalité slzami. Její víra je pro nás všechny příkladem. Bylo dojemné číst, jak dokázala využít své situace, aby pomohla řadě dalších lidí poznat Jehovu. Byla také rozhodnutá neporušit svatost krve, a vynaložila všechnu svou sílu na to, aby svůj postoj lékaři vysvětlila, přestože byla blízko smrti. Z celého srdce Vám děkuji, že jste její zkušenost uveřejnili.
Y. C., Itálie
Kritičtí rodiče Články „Mladí lidé se ptají. . .“ „Proč se mnou rodiče nejsou nikdy spokojeni?“ (22. listopadu 1992) a „Jak mám reagovat na rodičovskou kritiku?“ (8. prosince 1992) přišly právě včas. Byla jsem sklíčená, protože táta si vždycky něco našel, za co mi vynadal. Nyní se chci opravdu snažit přijímat kritiku s klidem, a ne ji vztekle odmítat.
M. Z., Itálie
Ty články byly přímo pro mě. Vždycky jsem si myslela, že mě rodiče kritizují, protože nic nedokážu udělat dobře. Vaše články mi pomohly, abych viděla, že ukázňování je projev jejich lásky a že chtějí, abych měla úspěch. Od té doby, co jsem Váš článek četla, měli rodiče mnohem méně příčin ke stížnostem.
S. P., Spojené státy
Moje matka není křesťankou a s ničím, co jsem udělala, nebyla spokojená. Tento článek mi ale pomohl, abych jí lépe rozuměla. A výsledek mého úsilí? Nyní naslouchá a uvěřila tomu, co jí říkám z Božího slova!
M. T., Filipíny