Velká města obchodu

STAROVĚKÝ Babylón byl v Bibli nazván ‚městem obchodníků‘. (Ezekiel 17:4, 12) Toto označení by bylo příhodné také pro starověký Tyrus, který je dnes znám jako Súr, přístavní město při Středozemním moři mezi Bejrútem (Libanon) a Haifou (Izrael).

Podle jednoho zdroje byl Tyrus „od roku 2000 př. n. l. největším fénickým přístavním městem“. V době kolem roku 1467 před naším letopočtem, když Izraelité dobývali Zaslíbenou zemi, byl Tyrus významnou námořní velmocí. Jeho námořníci a obchodní loďstvo prosluli svými námořními výpravami do vzdálených zemí. — 1. Královská 10:11, 22.

Mocnější loďstvo

„Vládni, Británie, vládni vlnám,“ napsal skotský básník osmnáctého století James Thomson o loďstvu, které Britskému impériu umožnilo, aby se stalo největším obchodním gigantem, jaký kdy existoval. „Vláda nad mořem byla pro Británii zárukou, že nebude ohrožena invazí, že její bohatství bude v bezpečí a že britské obchodní zájmy se budou po celém světě pokojně rozvíjet.“ — The Cambridge Historical Encyclopedia of Great Britain and Ireland (Cambridžská encyklopedie dějin Velké Británie a Irska).

Jak se Britské impérium rozšiřovalo, nabývalo jeho obchodování celosvětových rozměrů. Od roku 1625 do roku 1783 vzrostl britský dovoz přibližně o čtyři sta procent a vývoz více než o tři sta procent. V roce 1870 produkovaly britské továrny více než třetinu zboží, které se tehdy na světě vyrábělo. Na mezinárodním trhu výrazně převládaly libry šterlinků, a Londýn se stal bezkonkurenčním finančním centrem světa.

Dnešní Londýn znamená pro různé lidi mnoho různých věcí. Milovníci hudby si představí operní divadlo Covent Garden nebo Royal Festival Hall, sportovní fanoušci Wembley a Wimbledon, milovníci divadel West End. Ti lidé, kteří sledují módu, si představí buď Savile Row, nebo Carnaby Street, studenti dějin londýnský Tower nebo Britské muzeum, zatímco lidé, kteří se zajímají o život ve vysokých společenských kruzích — a navíc o pomluvy a skandály —, mohou myslet na budovy parlamentu a Buckinghamský palác.

Je paradoxní, že žádná z těchto turistických atrakcí neleží v městě samotném. Vlastní Londýn se nazývá prostě City (Město) a slouží jako obchodní centrum celé oblasti hlavního města, která se skládá z desítek předměstí. Uvnitř londýnského „Square Mile“ (Města) se nalézá Anglická banka, láskyplně označovaná jako ‚stará dáma na Threadneedle Street‘. Banka byla založena výnosem parlamentu v roce 1694 a je jednou z nejstarších centrálních bank na světě. Tyto vlivné instituce působí jako bankéři vlády, usměrňují činnost komerčních bank a kontrolují zásobu peněz a úvěr a často výrazně ovlivňují ekonomickou politiku vlády. V City se rovněž nalézá burza a Lloydova společnost, mezinárodní pojišťovna.

Pro bezstarostný způsob života se Londýnu v šedesátých letech říkalo tančící Londýn, ale během téměř dvou tisíc let své existence zažilo město také svá trápení. Velká pohroma — epidemie dýmějového moru — usmrtila v roce 1665 asi sto tisíc osob a za rok potom bylo město téměř zničeno následkem velkého ohně. Není to tak dávno — bylo to během druhé světové války —, co nálety německých bombardérů zabily třicet tisíc obyvatel Londýna a zničily nebo poškodily osmdesát procent domů ve městě.

Předstižen mladším

Ve srovnání s Londýnem je město New York, založené holandskými usedlíky a pojmenované New Amsterdam, pouhým mladíčkem. Dnes je však jedním z největších a nejrušnějších přístavních měst světa; je průmyslovým, obchodním a finančním centrem a sídlí zde mnoho velkých světových bank a finančních institucí. New York jako komerční centrum zastiňuje města Amsterdam i Londýn. Symbol této převahy, dvojitá věž newyorského Střediska světového obchodu, kterou v roce 1993 otřásl výbuch bomby teroristů, stále hrdě vypíná vzhůru k obloze svých sto deset pater.

Podobně jako země, v níž je New York největším městem, i město samo je tavicím kotlem národností. Od roku 1886 socha Svobody v newyorském přístavu zve přistěhovalce do světa, který slibuje svobodu a rovnoprávné možnosti.

Některé newyorské ulice jsou víc než pouhá jména. Například Broadway je symbolem divadelní zábavy, kde se určují umělecká měřítka a začínají nové směry, jež ovlivňují celý svět. A co Wall Street? V roce 1792 se zde pod platanem sešla skupina dvaceti čtyř burzovních makléřů, aby prodiskutovali vytvoření newyorské burzy. Burza — oficiálně založená v roce 1817 — je nyní největším trhem s cennými papíry na světě a obecně je známa jako Wall Street.

Broadway nabízí vzrušující zábavu, ale nemůže překonat Wall Sreet, kde se odehrává skutečné drama. Když v říjnu 1987 došlo na Wall Street k poklesu kursů akcií, který byl největší a nejrychlejší v dějinách, klesly kursy cenných papírů na všech ostatních dvaceti dvou předních burzách po celém světě. Převládal „pocit neblahé předtuchy“ — tak to napsal jeden novinář —, jenž byl živen zprávami o „alarmujícím zhroucení cen na všech burzách, které se ten den otevíraly dříve: burzy v Tokiu, Hongkongu, Londýně, Paříži a Curychu“.

Vratká Wall Street, vratké Středisko světového obchodu — co to pro svět obchodu znamená?

„Přecpaný lidmi“

Hongkong je tak hustě obydlen, že jednou byl přiléhavě popsán jako „přecpaný lidmi“. V oblasti Mong Kok připadá na čtvereční kilometr 140 000 lidí! Velká část území se získala z moře, ale ještě jedno procento populace pořád žije doslova na vodě! Těmto lidem se zde říká tanka; bydlí na džunkách nebo na člunech, stejně jako jejich rybářští předkové, kteří přišli ze severu Číny a ve druhém tisíciletí př. n. l. zde založili drobné rybářské vesničky.

V polovině devatenáctého století přišli do Hongkongu Britové a okamžitě si uvědomili, že toto město má strategicky a obchodně slibnou polohu. Vynikající přístav v Hongkongu byl přístupný jak z východu, tak ze západu a ležel na hlavní obchodní trase mezi Evropou a Dálným východem. Následkem dvou opiových válek (1839–1842 a 1856–1860) byla Čína donucena odstoupit ostrov Hongkong a část poloostrova Kowloon Britům, a tato území se tak stala britskou kolonií. V roce 1898 bylo celé toto území spolu s Novým územím na severu pronajato Británii na devadesát devět let. V roce 1997, kdy tento pronájem vyprší, bude Hongkong vrácen Číně.

Jak se patří na město, jež National Geographic označuje za „třetí největší finanční centrum světa, za centrum s obchodní ekonomií, která je jedenáctá nejlepší na světě“, zabývá se Hongkong získáváním a utrácením peněz. „Nechť je ti požehnáno blahobytem“ je obvyklý pozdrav během oslav Nového roku. A mnozí občané města zjevně byli v tomto směru požehnáni, proto časopis prohlásil, že „Hongkong má větší spotřebu koňaku na člověka a honosí se větším počtem aut značky Rolls-Royce na čtvereční kilometr než jakékoli jiné místo na světě“.

Tuto prosperitu bylo za druhé světové války stěží možné předpokládat, neboť tehdy byl obchod v Hongkongu drasticky poškozen, bylo málo potravy a do vnitrozemí Číny uteklo tolik lidí, že počet obyvatel klesl více než o polovinu. Po válce začal vzestup, který z města udělal asijskou ekonomickou supervelmoc. Výrobky z Hongkongu se na světovém trhu dobře prodávají, protože relativně levná práce a levné suroviny udržují ceny na nízké úrovni. V roce 1992 se export prudce zvýšil — téměř pětačtyřicetkrát oproti roku 1971.

Jaký to bude mít komerční, politický a sociální dopad, až bude Hongkong v roce 1997 vrácen Číně? Někteří obyvatelé a obchodníci jsou znepokojeni, a odstěhovali se jinam. Jiní zůstali, ale možná své peníze dobře ukryli jinde, totiž tam, kde si myslí, že budou peníze ve větším bezpečí.

„Úložna vkladů celého světa“

Švýcarsko přijalo během sedmnáctého století taktiku politické neutrality, taktiku, kterou se mu nepodařilo vždy úspěšně dodržet. Nicméně o penězích, které jsou zde uloženy, se má za to, že jsou poměrně v bezpečí. Švýcarský bankovní systém také poskytuje úplnou diskrétnost. Tak lidé, kteří si přejí uchovat své poklady v tajnosti — z jakéhokoli důvodu —, mají možnost zůstat anonymní.

V centru těchto peněžních záležitostí je Curych. Počet obyvatel metropole přesahuje 830 000 obyvatel a Curych je tak největším švýcarským městem. Po staletí mu dobře sloužila jeho strategická poloha na evropských obchodních cestách a dnes stojí v čele moderního světa financí. Profesor Herbert Kubly nazval curyšskou hlavní třídu „bankovním centrem kontinentální Evropy a úložnou vkladů celého světa“.

Curych se také proslavil v náboženském vývoji. Katolický kněz, který se jmenoval Huldrych Zwingli, zde měl v roce 1519 řadu kázání, jež vyvolala spor s katolickým biskupem města. Následovaly rozhovory, které proběhly v roce 1523, a Zwingli z nich vyšel vítězně. Jak švýcarská protestantská reformace získávala na síle, další velká města Švýcarska se postavila na Zwingliho stranu, a stala se tak baštami jeho formy protestantismu.

Pozdějším „synem“ Curychu byl Albert Einstein, který je pokládán za jednoho z největších vědeckých myslitelů v dějinách. Einstein se sice narodil v Německu, ale fyziku a matematiku studoval v Curychu. Disertační práce, kterou vydal v roce 1905, mu vynesla dokonce titul doktora přírodních věd na curyšské univerzitě. Einsteinovy úspěchy odpovídají dlouholeté švýcarské tradici vědecké výjimečnosti, ke které Curych bohatě přispíval. Z vysoké školy technické v Curychu vyšlo více nositelů Nobelovy ceny než z kterékoli jiné vědecké školy na světě.

Přes všechno své bohatství i přes všechno své náboženské a vědecké dědictví není Curych bez problémů. Noviny The European vykreslovaly loni v květnu nehezký obrázek tohoto města. Uvedly, že „neblaze proslulý městský ‚park jehel‘, který byl kdysi magnetem pro narkomany z různých zemí“, byl sice zavřen, ale drogová scéna se jednoduše přesunula do oblasti známé jako Kreis 5. Zpráva uvádí, že tato oblast „představuje ty věci, které Švýcarsko zoufale skrývá — nezaměstnanost, bezdomovectví, alkoholismus, postoj rezignace, problémy s bydlením, a nejvíce ze všeho narkomanii“.

Je paradoxní, že problém zneužívání drog spojuje Curych s New Yorkem a s Hongkongem. Pravděpodobně více než osmdesát procent heroinu, který je pašován do New Yorku, pochází z oblasti zlatého trojúhelníku, který tvoří severní Myanmar, Thajsko a Laos, kde jsou do obchodu s drogami rozsáhle zapojeny tajné hongkongské spolky známé jako Triády.a A tak mnoho dolarů, které vydělají hongkongské Triády prodejem heroinu narkomanům v New Yorku, končí pravděpodobně uloženo na curyšských bankovních kontech.

Velká města obchodu, vhodně představovaná Londýnem, Curychem, Hongkongem a New Yorkem, mají mnoho společného se starověkým Tyrem. Tím, že Tyrus prosperoval na úkor druhých, jeho obchodní úspěch v něm vypěstoval domýšlivost a pýchu, a to mu nakonec přineslo zničení.

Bude se dnešním obchodním centrům dařit lépe? Mají spolehlivější základy? Existuje doklad, že si nepovedou lépe než ta města, o kterých se bude mluvit v našem dalším pokračování.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 10]

Hongkong