Mám studovat dál, nebo ne?

JAKÉ vzdělání musí člověk mít, aby se uživil? Odpověď se různí, podle toho, o jakou zemi jde. Zdá se, že má-li se člověk uživit, je v mnoha zemích nutný vyšší stupeň školního vzdělání než před několika lety. V některých případech základní povinná školní docházka nestačí.

Nepochybně právě to je důvod, proč roste počet absolventů, kteří jdou raději opět do školy, a ne na pracoviště. Prospěch, který z toho vyplyne, se zdá lákavý. Noviny The New York Times citují zprávu jednoho výzkumného centra pro národohospodářskou politiku, kde zjistili, že „od roku 1979 do roku 1987 postihl pracující muže, kteří mají pouze středoškolský diplom, 7,4procentní pokles hodnoty jejich mzdy, zatímco platy mužů s vysokoškolským vzděláním o 7 procent vzrostly“.

Absolventi vysokých škol dostávají titul, který jim může otevřít dveře k pracovním příležitostem. William B. Johnston, starší výzkumný pracovník na Hudson Institute, říká: „Vysokoškolský titul nebo pouhý doklad, že dotyčný na vysokou školu nějakou dobu chodil, se v našem státě stal hlavní formou pracovního osvědčení.“

Na druhé straně je třeba uznat, že i mnozí absolventi vysokých škol mají potíže najít práci a nejsou imunní vůči ztrátě zaměstnání. „Většina mých přátel, kteří promovali se mnou, je bez práce,“ říká dvaadvacetiletý Karl. Jim, kterému je padesát pět let, skončil studium na známé univerzitě s vyznamenáním, v únoru 1992 však ztratil práci. Jeho diplom ho neochránil ani mu nepomohl, aby našel stálou práci. „To, na čem jste stavěli, se sesypalo,“ říká Jim.

Podobně jako Jim, také mnozí jiní absolventi vysokých škol zjistili, že se ocitli v tom, co U.S.News & World Report nazývá „úřednický očistec“ — jsou příliš mladí na to, aby šli do důchodu, a příliš staří na to, aby je nějaká jiná firma zaměstnala.

Vysokoškolské vzdělání tedy může mít své výhody, ale je jasné, že to není všelék. A také to není jediná možnost. Herbert Kohl napsal v knize The Question Is College (Zda jít na vysokou školu): „Existuje mnoho úspěšných lidí, kteří nechodili na vysokou školu, a existuje mnoho slušných pracovních příležitostí, kde není třeba mít vysokoškolský titul.“ Jedna firma například nabízí lidem bez vysokoškolského vzdělání ta místa, která často zastávají vysokoškoláci. Firma se nedívá na titul, ale hledá uchazeče, kteří prokáží, že jsou schopni odvést dobrý výkon. „Když takového člověka najdeme,“ říká zástupce firmy, „pokládáme za samozřejmé, že [mu] můžeme poskytnout specifickou kvalifikaci pro dané pracovní zařazení.“

Ano, mnozí lidé dokázali velmi dobře uživit sebe i svou rodinu, aniž měli vysokoškolský titul. Někteří absolvovali kursy na odborných či průmyslových školách, nebo na veřejné vyšší škole a stálo je to minimum času a peněz.a Jiní lidé si založili živnost nebo začali poskytovat servisní služby, aniž vůbec měli nějakou odbornou průpravu. Když měli pověst, že jsou spolehliví, dokázali si stálé zaměstnání udržet.

Vyrovnaný názor

Jistě, žádná forma školního vzdělání — ani vysoká škola či jiná forma dalšího vzdělání — není zárukou úspěchu. Navíc, Bible výstižně uvádí, že „scéna tohoto světa se mění“. (1. Korinťanům 7:31) To, co se požaduje dnes, bude možná zítra bezcenné.

Člověk, který uvažuje o dalším vzdělání, udělá dobře, když důkladně zváží pro a proti. ‚Mohu si dovolit takové náklady? Jaké prostředí a společnost na mě budou působit? Poskytnou mi kursy takovou praktickou průpravu, abych byl schopen se uživit? Pomůže mi to, abych se postaral o sebe a svou rodinu, kdybych případně vstoupil do manželství?‘ Chápaví rodiče mohou — vzhledem k tomu, jakou odpovědnost podle Bible mají — poskytnout hodnotnou radu. (5. Mojžíšova 4:10; 6:4–9; 11:18–21; Přísloví 4:1, 2) Zvažujete-li finanční přínos dalšího vzdělání nebo nějaké další hledisko, jsou vhodná Ježíšova slova: „Kdo z vás například, který chce stavět věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady, aby viděl, zda má dost, aby ji dokončil?“ — Lukáš 14:28.

Rozhodnutí, zda se dalšímu vzdělávání věnovat, je skutečně osobní záležitostí, kterou je třeba pečlivě zvážit. Křesťan by měl mít vždy na mysli Ježíšova slova z Matouše 6:33: „Neustále tedy hledejte nejprve království a  . . . spravedlnost [vašeho nebeského Otce], a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ Praví křesťané se na lidi, kteří mají jenom základní vzdělání, nedívají svrchu ani s nimi nezacházejí, jako by byli podřadnější; také nejsou vzdělanější lidé přehlíženi nebo odmítáni jako pyšní. Apoštol Pavel napsal: „Kdo jsi ty, abys soudil domácího sluhu někoho jiného? Svému vlastnímu pánovi stojí nebo padá. Skutečně bude postaven, neboť Jehova ho může postavit.“ — Římanům 14:4.

Ježíš měl takový vyrovnaný postoj. Nepohrdal lidmi, kteří byli „nevzdělaní a obyčejní“, ani mu nic nebránilo vybrat vzdělaného Pavla, aby vykonal mohutné evangelizační dílo. (Skutky 4:13; 9:10–16) Jak ukazuje následující článek, je třeba, aby vzdělání mělo vždy přiměřené místo.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 5]

Další vzdělání

Strážná věž z 1. listopadu 1992 uvedla ohledně svědků Jehovových a celodobé služby: „Všeobecný trend je však v mnoha zemích patrně takový, že pro získání slušné mzdy je nyní nutný vyšší stupeň školního vzdělání než před několika lety . . . Je obtížné najít práci se slušnou mzdou, máme-li pouze minimální školní vzdělání vyžadované zákonem . . .

Co znamená výraz ‚slušná mzda‘? . . . Jejich mzdu je možné označit za ‚přiměřenou‘ či ‚postačující‘, jestliže jim výdělek umožňuje žít slušně a přitom jim zůstává dostatečné množství času a sil, aby v plné míře vykonávali svou křesťanskou službu.“

Strážná věž tedy říká: „Proto by se neměla vytvářet žádná striktní pravidla ani pro dodatečné vzdělání, ani proti němu.“