Za orchidejemi po Evropě

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V NIZOZEMSKU

ORCHIDEJE okouzlují lidi všude na světě a jsou synonymem exotické krásy a barevné nádhery. To, že rostou v neproniknutelných tropických pralesích, ještě přispívá k tajemství, které tyto květiny obklopuje. Málo lidí ví, že orchideje nerostou jen v tropech, ale vyskytují se i v mírnějších oblastech naší planety, například v Evropě.

Orchideje je možné najít v celé řadě oblastí — od arktického Islandu až po subtropické Řecko. V Evropě jich je známo asi 250 druhů. Evropské druhy, na rozdíl od mnoha druhů tropických, rostou na zemi, zakořeňují v půdě. Orchideje v tropech jsou většinou epifyty, které zapouštějí kořeny do stromů. Mnoho tropických druhů má ohromné, nádherné květy, zatímco květy evropských orchidejí jsou mnohem menší.

Výprava za orchidejemi rostoucími v Evropě je příjemným rozptýlením; mnoho druhů orchidejí totiž roste v nádherném prostředí. Orchideje jsou často známkou toho, že místo, kde rostou, má specifické vlastnosti. Mnohé druhy jsou velmi vybíravé, pokud jde o ekologické podmínky, a vyskytují se jen na takových místech, která jejich požadavky splňují. Orchideje, které rostou v mokřinách, například Dactylorhiza incarnata (prstnatec pleťový), se vyskytují jen v místech, kde voda ve spodní půdě obsahuje dostatečné množství vápníku. To vysvětluje, proč jsou některé druhy orchidejí vzácnější než jiné. Druhy, které mají velmi konkrétní požadavky, se vyskytují vzácněji než druhy, jejichž požadavky nejsou tak úzce vymezené.

Vydejme se v duchu na výlet Evropou, z Nizozemska do jižní Itálie. Ve většině oblastí, kudy pocestujeme, rostou orchideje. Začněme Nizozemskem. V této nízko položené zemi v západní Evropě je dosud možné najít rozlehlé močály, louky a vlhké sníženiny mezi písečnými přesypy. V květnu a červnu jsou některá místa v těchto oblastech zbarvena do růžova a do fialova, a to díky orchidejím rodu Dactylorhiza (prstnatec). Rostliny druhu Dactylorhiza praetermissa jsou půvabné a statné. Mohou být až metr vysoké a mohou mít až šedesát květů. Domovem orchidejí jsou také zbylá rašeliniště a vřesoviště. Na převážně vlhkých vřesovištích je někdy možné najít místa porostlá orchidejemi druhu Dactylorhiza maculata (prstnatec plamatý). Než bychom našli drobné zelené kvítky orchideje Hammarbya paludosa, museli bychom pečlivě hledat na rašeliništích. Tato malá orchidej roste na velmi nepřístupných místech.

Cestujeme dále, do pohoří ve středním Německu. Zde, mezi rozmanitými opadavými stromy, je možné najít několik zástupců rodu Epipactis (kruštík). Zatímco někteří z nich rostou v hlubokém lesním stínu, jiní, například Epipactis muelleri, rostou spíše na okraji lesa. Orchideje rodu Epipactis kvetou pozdě v létě a na podzim a v Evropě období orchidejí uzavírají. Na svazích kopců bohatých na vápník bývají zvláštní suché louky, kde hojně rostou orchideje. Během května a června bychom zde mohli najít desítky druhů, k nimž patří nádherné vstavače, například Orchis militaris a Orchis ustulata.

Dostáváme se na jih Německa, do Alp. Alpské louky jsou známé hojností květů a orchideje k této hojnosti často přispívají. Některé alpské louky, například v italských Dolomitech, se v červenci oblékají do purpuru z orchidejí. Hojně zde roste Nigritella nigra v pestré paletě barev. Nigritella vydává silnou vanilkovou vůni a to nám připomíná, že vanilka pochází z plodů jedné tropické orchideje.

Orchideje můžete najít i v nadmořských výškách nad tři tisíce metrů. V této nadmořské výšce je možné najít pravděpodobně nejmenší orchidej na světě, Chamorchis alpina (vstaváček alpský). Květy těchto orchidejí mají průměr necelých pět milimetrů. Květy jsou zelené, a proto nevzbuzují mnoho pozornosti. Přesto tento druh má v ekosystému Alp své místo.

Přejeli jsme Alpy a dostali jsme se do evropské oblasti Středomoří. Zde najdeme více druhů orchidejí než kdekoli jinde v Evropě a jejich rozmanitost je ohromující. Teplomilné druhy, které zde rostou, kvetou jen brzy na jaře. Během suchého léta všechna vegetace včetně orchidejí usychá a prakticky žádnou kvetoucí rostlinu zde nenajdete. Sotva však na podzim zaprší, znovu se objeví svěží zelené rostliny.

Na podzimní déšť reagují i orchideje. V této době u mnoha druhů raší listy a na zimu se vytvářejí přízemní růžice. Své nádherné květy ukážou až na jaře. Pro středomořskou vegetaci jsou typické orchideje rodu Ophrys (toříč). Opylování mnoha těchto druhů závisí na hmyzích samečcích. Květ připomíná hmyz a samečci jej omylem považují za samičku připravenou k páření. V některých jazycích se několik těchto druhů jmenuje po hmyzu, který připomínají, například orchidej pavoučí, orchidej muší, orchidej čmeláčí (Ophrys sphegodes, insectifera a holoserica). Po domnělém páření si hmyz odnáší pyl a nevědomky jej přenáší na jinou rostlinu téhož druhu. Dojde k opylení a může se začít tvořit semeno. Tato metoda opylování je úžasně spolehlivá.

Některé druhy rodu Ophrys mají své poddruhy a každý z nich je opylován jiným druhem hmyzu. Když hmyz jistého druhu, který provádí opylování, narazí na květy jiného, ale podobně vypadajícího poddruhu, odmítne je opylovat. Někdy však přece jen dojde k „nedopatření“ a omylem je opylen jiný druh. Tak vznikají kříženci. Tito kříženci jsou někdy schopni tvořit klíčivá semena a mohou se velmi rozmnožit.

Dalším rodem orchidejí, který je typický pro Středomoří, je rod Serapias. Tyto druhy jsou opylovány hmyzem, který tráví noc v trubkovité dutině uvnitř květu. Než se hmyz probudí, nalepí se na jeho tělo pyl, takže příští noc bude opylen další květ.

Při cestování Evropou jsme viděli mnoho nádherných oblastí přírody, které jsou plné orchidejí. Mnohé však již zmizely. V hustě zalidněné průmyslové a zemědělsky vyspělé Evropě je prakticky každá přírodní rezervace vystavena celé řadě nebezpečí. Kyselý déšť, sucho, maximální zúrodňování zemědělských ploch, turistika a urbanizace — to vše nepříznivě působí i na orchideje. Mnoho druhů je stále vzácnějších a v několika zemích jsou některé druhy chráněny zákonem.

Ovšem pouhé prohlášení, že něco je zákonem zakázáno, příliš nepomáhá. Zacházet se stvořením s úctou je morální povinností člověka. V současném, nedokonalém systému věcí, kde chybí úcta ke Stvořiteli i k jeho stvoření, neočekáváme, že by příroda vzkvétala. Až v novém systému bude možné, aby se spravedliví lidé těšili z harmonie přírody. (Izajáš 35:1) Teprve tehdy budou mnohé druhy orchidejí doceněny.

[Obrázky na straně 8 a 9]

Na těchto dvou stranách jsou orchideje 1. z Itálie, 2. z Nizozemska, 3. z alpských luk, 4. z vápnitých lučin a 5. z vřesovišť. 6. Orchis papilonacea