Když je dítě uneseno neznámým člověkem

„PROSÍME VÁS, POMOZTE NÁM JI NAJÍT. MOC VÁS PROSÍME, POMOZTE SAŘE!“

Tento vzrušený nářek zoufalých rodičů přenášela televize po celých Spojených státech ve snaze objevit jejich dvanáctiletou dceru Saru Ann Woodovou. Byla unesena tři týdny před tímto vysíláním, když jela na kole domů po venkovské silnici poblíž místa, kde Woodovi bydlí.

VELKÁ pátrací skupina systematicky prohledávala lesy, pole a nedaleká jezera a hledala stopy po pohřešované dívce. Přibližně ve stejné době se před televizní kamerou objevila Tina Piirainenová, další zoufalá matka ze sousedního státu, a úpěnlivě prosila o svou nezvěstnou dceru. Desetiletá Holly byla vylákána na lesní cestu a zmizela během necelé hodiny. Její mrtvé tělo bylo později nalezeno na jednom poli.

Život rodičů, jejichž dítě je nezvěstné, je bolestným utrpením. Denně bojují s nejistotou, zda je jejich dítě naživu — možná mu bylo fyzicky ublíženo či bylo pohlavně zneužito —, nebo je mrtvé. Tak to bylo v případě malé Ashley. Šla se s rodinou podívat na fotbalový zápas svého bratra. Sledování zápasu ji přestalo bavit, a tak odešla na dětské hřiště — a zmizela. Později bylo její tělo nalezeno na nedalekém poli. Byla uškrcena.

Děsivá noční můra

Každý rok zažije ve Spojených státech 200 až 300 rodin tuto děsivou situaci, kdy je uneseno jejich dítě, které pak už možná nikdy neuvidí naživu. Ve srovnání s dalšími násilnými činy se toto číslo sice zdá být malé, ale hrůza a zděšení, které se šíří celými oblastmi, působí na tisíce lidí. Jsou otřeseni a diví se: ‚Jak zde mohlo dojít k takovému neštěstí? Bude další obětí mé dítě?‘

Ve Spojených státech je ročně hlášeno 3200 až 4600 případů unesených dětí. Více než dvě třetiny z nich jsou pohlavně zneužity. Ernest E. Allen, prezident Národního centra nezvěstných a zneužívaných dětí, uvedl: „Hlavním důvodem únosů je pohlavní zneužití a dalším je vražedný úmysl.“ Podle zprávy Ministerstva spravedlnosti USA dochází každoročně také více než ke 110 000 pokusů o další únosy. Jde o situace, kdy se motoristé, zvláště muži, snaží dítě vlákat do svého auta. Také jiné země zažívají vlnu násilí páchaného na dětech.

Má na tom vinu společnost?

Jistý australský výzkumný pracovník ukazuje, že zabíjení dětí „není žádnou náhodou“. Paul Wilson ve své knize Murder of the Innocents—Child-Killers and Their Victims (Vraždění neviňátek — Vrazi dětí a jejich oběti) tvrdí, že „jak ti, kdo zabíjejí, tak i ti, kdo jsou zabiti, jsou v začarovaném kruhu, který vytvořila samotná společnost“.

Mohlo by se zdát překvapivé, že by za toto neštěstí měla být odpovědná společnost nebo že by k němu přinejmenším přispívala, protože většina lidí považuje zneužívání a vraždy dětí za strašné zločiny. Avšak průmyslové, a dokonce i mnohé méně rozvinuté společnosti jsou zaplaveny filmy, televizními pořady a literaturou, které oslavují sex a násilí.

Dnes je stále více filmů, které zachycují tvrdou pornografii. Hlavní role v nich hrají děti, a dokonce i dospělí, kteří jsou oblečeni tak, aby vypadali jako děti. Tyto filmy otevřeně předvádějí sex a násilí, do nichž jsou zapojeny děti. Paul Wilson se ve své knize dále zmiňuje o tom, že existují filmy s takovými názvy jako například Death of a Young One (Smrt dítěte), Lingering Torture (Dlouhé trýznění) a Dismembering for Beginners (Kurs rozsekávání pro začátečníky). Kolik je diváků, kteří sledují sadistické násilí a pornografii? Je jich tolik, že produkce takových filmů představuje multimiliardový průmysl!

Naturalisticky zobrazované násilí a pornografie mají nesmírný vliv na život lidí, kteří zneužívají děti. Jeden muž, který byl usvědčen ze sexuálních zločinů a který zavraždil pět chlapců, přiznal: „Jsem homosexuální pedofil usvědčený z vraždy. Rozhodující vliv na můj mravní úpadek měla pornografie.“ Profesor Berit Ås z univerzity v Oslo vysvětluje, jaké účinky má dětská pornografie: „Koncem šedesátých let jsme se dopustili velké chyby. Mysleli jsme si, že by pornografie mohla vytlačit sexuální zločiny, kdyby se těm, kdo se jich dopouštějí, stala určitým ventilem. Opatření proti pornografii jsme tedy zrušili. Nyní víme, že to byla chyba — pornografie legalizuje sexuální zločinnost. Člověka, který takové zločiny páchá, vede k názoru: ‚Když se na to mohu dívat, proč bych to nemohl také dělat?‘“

Touha dospělého člověka po vzrušení se tak stupňuje, že na pornografii začne být závislý. Vede to k tomu, že někteří lidé použijí nátlak nebo násilí, aby získali děti pro své zvrácenosti, mezi něž patří znásilnění a vraždy.

Únosy dětí mají i jiné příčiny. V některých zemích počet únosů vzrostl v důsledku špatných ekonomických podmínek. Únosci si za svůj terč vybírají děti, lákáni vidinou velkých peněžních částek, které jim jako výkupné zaplatí bohaté rodiny. Každý rok je mnoho kojenců ukradeno a prodáno adopčním spolkům, které je ‚vyvážejí‘ ze země.

Jaké děti tvoří velkou část nezvěstných dětí? Co se s nimi stane? Tím se budou zabývat příští dva články.

[Rámeček na straně 6]

Miliony případů dětské prostituce

Podle zprávy Spojených národů je asi deset milionů dětí — většinou v rozvojových zemích — nuceno k prostituci. Mnohé z těchto dětí byly uneseny. Toto odporné povolání je v Africe, Asii a Latinské Americe na vzestupu současně s tím, jak vzrůstá cizinecký turistický ruch. V některých oblastech je třetina z milionů lidí, kteří přijíždějí zvláště z bohatších zemí, takzvanými „sexuálními turisty“. Přijde však den odplaty, protože hříšné jednání člověka je „otevřeně vystavené očím toho, jemuž máme skládat účty“, Jehovovi Bohu. (Hebrejcům 4:13)

[Obrázek na straně 5]

Když je dítě uneseno, je to děsivý zážitek