Rozluštění záhad lidské genetiky

OD DOPISOVATELE PROBUĎTE SE! V BRITÁNII

„PRVNÍ ‚velký vědecký‘ projekt v oblasti biologie“, šestý ze „sedmi divů současného světa“. Oba tyto popisy se týkají projektu Lidský genom (Humane Genome Project), mezinárodního úsilí zaměřeného na „dekódování“ člověka. Co je to genom? Je to souhrn všech složek vaší genetické soustavy. Jednu část jste zdědili po otci a druhou část po matce. Nyní však patří pouze vám.

Genetikové Sir Walter Bodmer a Robin McKie nazývají projekt Lidský genom „knihou člověka“. Číst tuto knihu však vůbec není snadné. „Lidé nikdy neobjeví soubor důležitějších instruktážních knih,“ tvrdí James Watson, jeden z vědců, kteří se zasloužili o objevení stavby molekuly DNK, jež je nyní tak známá. „Když se genetické informace zakódované v naší molekule DNK nakonec přeloží,“ říká, „poskytnou konečné odpovědi na to, jaké chemické látky podporují existenci člověka.“

Jsou lidé, kteří projektu Lidský genom věří, a jsou lidé, kteří jsou k němu skeptičtí. Tak je to s každým velkým a nákladným vědeckým projektem. „Projekt Genom by mohl značně narušit soukromí,“ upozorňuje vědecký spisovatel Joel Davis, „nebo by mohl být mimořádnou vstupní branou k obnovenému životu, ke zdraví a k léčení.“ Joel Davis se však domnívá, že i když bude výsledek projektu Genom jakýkoli, „dojde k naprosté změně v oblasti genetiky“ a „může být zcela přetvořena podstata Homo sapiens“. O tom byl pevně přesvědčen George Cahill, který v roce 1989 jako viceprezident Lékařského institutu Howarda Hughese prohlásil: „[Dekódováním lidského genomu] se dozvíme všechno. Evoluce, nemoci — všechno bude založeno na tom, co je nahráno na té úžasné pásce zvané DNK.“

Mamutí úkol

V roce 1988 vytvořila mezinárodní skupina vědců organizaci HUGO (Human Genome Organization). Jejím cílem je koordinovat v účastnických zemích práci vědců, kteří se zabývají výzkumem genomu. HUGO má k dispozici asi 3,5 miliardy dolarů na to, aby vědci vložili výsledky své práce do počítačové databáze. Počítače nyní každý den přečtou tisíce částí genomu. Genom je ale tak složitý, že vědci nepředpokládají, že by se jim ho podařilo dekódovat dříve než někdy v 21. století. Časopis Scientific American odhaduje, že kdyby byl genom vydán jako kniha, zabralo by její přečtení „třetinu života“.

Po mnoha diskusích se vědci dohodli na následující strategii. Nejdříve chtějí zmapovat genom, aby zjistili, kde je našich 100 000 genů umístěno. Dále doufají, že pomocí procesu, který je znám jako sekvenování genomu, objeví pořadí stavebních kamenů, z nichž se každý z genů skládá. Konečným cílem vědců je sekvenovat dalších 95 až 98 procent našeho genetického materiálu.

Jestliže se vědcům podaří toho všeho dosáhnout, bude pak odhaleno všechno, co lze o lidském životě poznat? Obsahuje genom ‚soubor nejdůležitějších instruktážních knih‘, jaké kdy člověk objevil? Ukáže projekt Lidský genom, jak odstranit všechny lidské nemoci? Těmito otázkami se zabývají následující články.